Světové zásoby ropy klesly. Po válce s Íránem hrozí přebytek

byznys

Podle IEA klesly sledované zásoby ropy oproti únoru o 509 milionů barelů. Vývoz se však obnovuje a po válce s Íránem může vzniknout přebytek.

Světové zásoby ropy klesly. Po válce s Íránem hrozí přebytek
Ilustrační foto
10.listopad 2026 - 04:59

Světový ropný trh se dostává do nečekané situace. Válka Spojených států a Izraele s Íránem vyčerpala značnou část dostupných zásob ropy a způsobila prudký růst cen energií. Nyní se však začíná ukazovat, že po případném ukončení konfliktu může svět čelit opačnému problému – přebytku surové ropy. Vývoz z Perského zálivu se rychle obnovuje, produkce v dalších zemích roste a oslabená světová poptávka nedokáže nové dodávky plně vstřebávat. Podle analýzy agentury Reuters z 9. listopadu se již projevuje sílící cenová konkurence mezi producenty. Pro světovou ekonomiku to může znamenat levnější ropu, nikoli však automaticky levnější pohonné hmoty.

Ještě nedávno se svět obával především nedostatku ropy. Omezení provozu Hormuzského průlivu narušilo dodávky z Perského zálivu a přispělo k prudkému růstu cen energetických surovin, dopravy i pohonných hmot. Podle říjnové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) byly sledované světové zásoby ropy na konci září o 509 milionů barelů nižší než na konci února, kdy válka začala. Zásoby uložené na pevnině se přitom pohybovaly na nejnižších úrovních nejméně od roku 2016.

Nejde o úbytek ropy ve světových ložiscích, ale o pokles dostupných obchodních a dalších sledovaných zásob. Ty pomáhají vyrovnávat dočasné výpadky těžby a přepravy. Jejich snížení proto znamená, že světový trh má menší rezervu pro případ dalšího vojenského nebo energetického otřesu.

Současně se však obnovují dodávky. Podle společnosti Kpler dosáhl říjnový vývoz surové ropy přes Hormuzský průliv přibližně 10,3 milionu barelů denně oproti předválečným 13,5 milionu. Pokud se započítají také alternativní trasy přes saúdskoarabský přístav Janbú a terminál Fudžajra ve Spojených arabských emirátech, dosáhl celkový regionální vývoz 16,6 milionu barelů denně. Před válkou činil přibližně 17 milionů. Vývoz z regionu se tak téměř vrátil na původní úroveň, přestože samotná plavba Hormuzem zůstává omezená a riziková.

Další ropu mezitím dodávají Spojené státy, Brazílie a Kanada, jejichž producenti reagovali na válečný výpadek zvýšením těžby. Nabídka suroviny se tak zotavuje rychleji než část světového zpracovatelského průmyslu. Zde vzniká základ budoucí nerovnováhy. Pokud se doprava z Perského zálivu plně obnoví a ostatní producenti zachovají vyšší těžbu, může se na trhu objevit více ropy, než budou rafinerie a jejich zákazníci schopni odebrat.


Saúdská Arábie zlevňuje, producenti začínají boj o trh

První konkrétní známky rostoucí konkurence přicházejí od největších producentů. Saúdská státní společnost Saudi Aramco snížila prosincovou cenu své hlavní exportní ropy Arab Light pro asijské zákazníky o dva dolary za barel. Cenový rozdíl vůči referenčnímu průměru rop Omán a Dubaj tak dosáhl minus 6,50 dolaru za barel, největší slevy od května 2020. Nejde o skutečnou prodejní cenu barelu, ale o slevu vůči tržnímu benchmarku.

Saúdská Arábie se snaží udržet odběratele v době, kdy se obnovují dodávky konkurenční ropy a rafinerie stále pracují s omezenými kapacitami. Pro producenty je situace nepříjemná. Po měsících vysokých cen a výpadků vývozu potřebují obnovit příjmy a financovat opravy poškozené infrastruktury. To může některé země motivovat k prodeji většího množství suroviny i za nižší cenu.

Obrat se již projevil na světových burzách. Ropa Brent během předchozího týdne ztratila přibližně 17 procent hodnoty a v pondělí 9. listopadu se obchodovala kolem 97 dolarů za barel. Šlo o nejprudší týdenní pokles od pandemického roku 2020. Investoři reagovali na obnovování dodávek i naději, že po amerických kongresových volbách může Washington hledat cestu k omezení konfliktu s Íránem. Diplomatická dohoda však dosud uzavřena nebyla.

Významným faktorem je také slabší poptávka. Podle banky JPMorgan se světová spotřeba ropy od začátku války snížila přibližně o 3,3 milionu barelů denně. IEA ve své říjnové prognóze očekávala meziroční pokles světové spotřeby za celý rok 2026 o 2,6 milionu barelů denně. Vysoké ceny paliv a zpomalení hospodářství tak vytvářejí tlak nejen na spotřebitele, ale postupně i na samotné těžaře.


Odhady skutečné rovnováhy trhu se přitom liší. JPMorgan podle Reuters odhadovala již v září přebytek nabídky 1,1 milionu barelů denně a v říjnu 1,4 milionu. IEA naproti tomu ve své říjnové zprávě stále předpokládala celkově napjatou bilanci do konce roku 2026 a výraznější možnost přebytku až v roce 2027. Nelze proto tvrdit, že svět již vstoupil do dlouhodobého období nadbytku ropy. Riziko takového vývoje však roste.

Producentům komplikuje situaci také skladování. Na termínových trzích se ropa nadále často obchoduje dráž pro bližší dodání než pro pozdější termíny. Ukládat surovinu do zásobníků a prodávat ji až v budoucnu proto nemusí být ekonomicky výhodné. Pokud odběratelé nebudou ochotni nakupovat více a skladování se nevyplatí, mohou producenti sáhnout k dalším slevám nebo omezení těžby.

Ropa může zlevnit, ale nafta zůstane drahá

Největším paradoxem současné situace je rozdíl mezi dostupností surové ropy a schopností vyrábět z ní potřebná paliva. Válka poškodila část rafinérských kapacit na Blízkém východě, zatímco ukrajinské útoky omezily zpracování ropy v Rusku. Podle IEA byla světová dostupnost motorové nafty a příbuzných produktů ve třetím čtvrtletí meziročně nižší přibližně o 1,7 milionu barelů denně.

Vzniká tak situace, kdy může být na trhu dostatek surové ropy, ale současně nedostatek nafty, leteckého paliva a dalších rafinérských produktů. IEA proto upozorňuje, že trh s motorovou naftou může zůstat napjatý hluboko do roku 2027, přestože se celková nabídka ropy bude zlepšovat.

Další náklady představuje doprava. Podle analýzy Reuters dosahují náklady na přepravu ropy na některých důležitých trasách v přepočtu přibližně 30 dolarů za barel, zatímco před válkou činily kolem pěti dolarů. K tomu přistupuje drahé pojištění tankerů, riziko vojenských útoků a nejistota kolem bezpečného provozu Hormuzského průlivu. Zlevnění samotné suroviny tak může být částečně pohlceno dalšími náklady ještě před jejím zpracováním.


Pro Českou republiku je tento rozdíl zásadní. Pokles cen ropy by mohl postupně snížit dovozní náklady, zmírnit inflační tlaky a pomoci průmyslu. Nemusí se však okamžitě projevit na čerpacích stanicích. Ceny benzínu a nafty ovlivňují také náklady rafinerií, dostupnost hotových paliv, kurz koruny vůči dolaru, daně a obchodní marže. Zvláště drahá nafta zatěžuje nákladní dopravu, zemědělství a průmyslovou logistiku.

Rozhodující bude další vývoj konfliktu. Trvalejší dohoda mezi Washingtonem a Teheránem by mohla obnovit bezpečnou plavbu Hormuzem, snížit přepravní náklady a umožnit návrat větších objemů ropy na trh. Současně by však levnější energie mohla povzbudit spotřebu a obnovený provoz rafinerií zvýšit poptávku po surovině. Naopak další vojenské útoky mohou návrat dodávek znovu přerušit a ceny prudce zvýšit.

Íránská válka tak může zanechat světové ekonomice nečekané dědictví. Vyčerpala dostupné zásoby a narušila výrobu paliv, ale zároveň přiměla producenty mimo Perský záliv zvýšit těžbu a spotřebitele omezit odběr. Pokud konflikt skončí a tyto změny přetrvají, může se trh postupně přesunout od strachu z nedostatku ke konkurenci přebytečných dodávek.

Svět tak může současně čelit oslabeným ropným rezervám, nadbytku nově těžené suroviny a drahým pohonným hmotám. Tento rozpor bude rozhodovat o tom, zda konec íránské války přinese skutečné zlevnění energií, nebo pouze novou fázi nejistoty na světových trzích.

(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)


Zdroje: 1. Reuters – Middle East oil price war heralds post-conflict glut; 2. Reuters – Oil falls as Trump signals restraint on Iran despite fresh shipping attacks; 3. IEA – Oil Market Report; 4. Reuters – Saudi Arabia cuts December Asia oil prices to fresh six-year low; 5. U.S. Energy Information Administration – Global Oil Markets⁠


Anketa

Pokud by se dnes konalo referendum o členství ČR v EU, jak byste hlasovali?