Naděje, že se Česko opět stane důležitou tranzitní zemí pro zemní plyn, se rozplynula rychleji, než stihla pořádně zakořenit. Jak upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, s koncem července dramaticky klesl tok plynu přes území republiky na Slovensko, a tím i potenciální příjmy, které měl stát nově získávat po zestátnění společnosti Net4Gas.
Předchozí červencový nárůst přepravy plynu, zejména neruského původu, dal na chvíli důvod k optimismu a veřejně posílil argumenty pro státní vlastnictví plynovodní sítě. Jenže srpnová čísla přinesla tvrdé vystřízlivění. Kovanda varuje, že bez trvalého tranzitu se náklady na údržbu sítě přenesou na spotřebitele, a to by se mohlo promítnout do vyšších cen plynu pro české domácnosti i firmy. V následujícím příspěvku rozebírá, co za tímto vývojem stojí a proč se vše může ještě zkomplikovat.
„Přes Česko už zase žádný tranzitní plyn neteče, českým domácnostem může proto zdražit plyn. Jednalo se o předčasnou radost?
Tranzit zemního plynu přes Česko na Slovensko včera klesl prakticky na nulu. S koncem července tak alespoň prozatím skončila přeprava plynu přes území ČR do dalších zemí, z níž mohl státní podnik Net4Gas inkasovat tranzitní poplatky.
Minulý týden přitom některá česká média psala o tom, že Českem opět protéká plyn „ve velkém“. Taková situace by byla argumentem ve prospěch hojně diskutovaného zestátnění plynovodní sítě Net4Gas roku 2023. Jedním z klíčových argumentů pro něj bylo právě to, že ČR bude moci inkasovat tranzitní poplatky, jež až do té doby šly soukromým zahraničním vlastníkům společnosti Net4Gas.
Po ruské invazi na Ukrajinu, odpojení podstatné části Evropy od dodávek ruských energií a ukončení provozu plynovodu Nord Stream přestalo Česko roku 2022 z hlediska přepravy plynu sloužit jako tranzitní země. O rok později pak vláda rozhodla zestátnit NetGas, což kromě strategických důvodů zdůvodňovala i možným inkasem z tranzitu.
Letos v červenci se vůbec poprvé od zestátnění plynovodní sítě mohlo zdát, že český stát skutečně poplatky inkasovat bude. Odtok plynu předávací stanicí Lanžhot na česko-slovenských hranicích prudce vyskočil hned 1. července, nicméně včera, 1. srpna, stejně hluboce propadl. V průměru červencový odtok činil 130,1 gigawatthodiny denně. Jednalo se o nejvýraznější průměrný denní objem odtoku plynu z ČR na Slovensko od srpna 2022. V září 2022 pak došlo k explozím na zmíněném plynovodu Nord Stream a jeho sesterském potrubí Nord Stream 2, které definitivně ukončily přepravu touto cestou.
Letos v červenci tedy Slovensko odebíralo nejvíce plynu z ČR právě od zničení plynovodů Nord Stream. Slovenská strana musela navýšit objem přepravy plynu přes Česko – původem šlo o plyn americký, katarský či norský –, neb utlumilo svůj dovoz přes Maďarsko.
Včera došlo rovněž k citelnému poklesu přetoku plynu z Německa do ČR, přes hraniční stanici Brandov v Krušných horách. Česko takto včera obdrželo jen zhruba 264 gigawatthodin plynu. Červencový průměr dle dat Bloombergu přitom činil 391,4 gigawatthodiny, přičemž v některých dnech první půle měsíce se přetok blížil i 500 gigawatthodin. Včera tedy klesl takřka na polovinu těchto maxim. Což právě koresponduje s tím, že Česko opětovně ztratilo svoji krátce získanou pozici tranzitní země.
Od příštího roku navíc může tuto pozici ztratit zcela. Slovensko totiž nyní nově plánuje, že od příštího roku bude všechen svůj plyn dovážet výhradně z Ruska. Nyní má Slovensko z Ruska jen méně než polovinu svého dováženého plynu, což právě umožňovalo Česku vykazovat v červenci nenulový tranzit plynu i související příjmy.
Psali jsme - Jiří Kobza: Na každém hlasu záleží budoucnost našich dětí
Jenže od ledna 2026 zakáže EU nakupovat ruský plyn eurounijním obchodníkům na okamžitém trhu. Tím se uvolní plynovodní kapacita slovenskému podniku SPP a maďarskému MVM. Tyto podniky budou mít nadále v rámci výjimky možnost dovážet ruský plyn. A budou jej tak moci dovážet o to více, kvůli oné uvolněné kapacitě.
Výjimku si Slovensko a Maďarsko vyjednaly pohrůžkou vetováním sankcí EU vůči Rusku. Pokud by Slováci příští rok brali vskutku všechen importovaný plyn z Ruska, tranzit plynu přes Česko na Slovensko klesne opět trvaleji k nule, a tím pádem tedy i příslušné tranzitní poplatky.
Zůstává ale naděje, že přes ČR by i v takovém případě mohl proudit plyn na Slovensko a dále na Ukrajinu, jež by tak touto západní trasou doplňovala své zásobníky. Data z prvního srpnového dne ale tomto scénáři neodpovídají, přestože Ukrajina je plynem před nadcházející topnou sezonou kriticky podzásobená.
Pokud by se tranzit plynu přes ČR obnovil trvaleji, bude to mít pozitivní dopad na cenu plynu pro tuzemské odběratele. Plynovodní síť je totiž třeba udržovat v chodu bez ohledu na to, zda skrze ni plyn teče, či ne. Pokud tedy náklady na údržbu nezaplatí příjmy Net4Gas, promítne se to do účtů všem spotřebitelům přes regulovanou složku ceny plynu,“ uzavřel svůj příspěvek na síti X ekonom Lukáš Kovanda.
(dan, prvnizprávy.cz, repro: firegold)
