Donald Trump je známý svou protekcionistickou politikou a používáním cel jako nástroje nátlaku. Po svém návratu do Bílého domu v roce 2025 začal naplno realizovat strategii „America First 2.0“, přičemž obchodní bilance a přímá výroba na území USA hrají klíčovou roli. Na platformě Truth Social uvedl:
„Naše jednání s Evropskou unií nikam nevedou. Proto doporučuji přímé clo 50 % na vše, co pochází z EU, s platností od 1. června. Výjimku získají pouze výrobky kompletně vyrobené ve Spojených státech,“ informuje list El Mundo.
Trump zároveň zopakoval své dlouhodobé výtky vůči obchodnímu deficitu Spojených států s Evropskou unií. Podle jeho výpočtů má deficit dosahovat 250 miliard dolarů ročně, ačkoliv oficiální data amerického Úřadu pro ekonomickou analýzu (BEA) uvádí hodnotu kolem 235,6 miliard USD za rok 2024.
Druhou výbušnou částí Trumpova oznámení je výhrůžka směrem k Applu. Prezident požaduje, aby společnost přemístila celou svou výrobu iPhonů na území Spojených států, jinak budou její produkty zatíženy 25% clem. Tento krok má podle Trumpa ochránit americkou práci a technologie.
V současnosti Apple vyrábí drtivou většinu svých zařízení v Číně, přičemž se snaží diverzifikovat výrobu zejména do Indie a Vietnamu. Přesun výroby zpět do USA by znamenal nejen logistický šok, ale také obrovské náklady.
Analýza Bank of America uvádí, že kompletní přesun výroby iPhonů do USA by zvýšil cenu iPhonu o 40–50 % (možná až na 3 500 dolarů), vyžadoval investici přes 30 miliard dolarů a trval by minimálně 2–3 roky.
Taková hrozba by tedy zasáhla jak Apple, tak miliony zákazníků po celém světě.
Trumpovo oznámení se okamžitě promítlo do akciových indexů. Podle dat agentury Bloomberg klesl Dow Jones o 0,91 %, Nasdaq o 1,28 % a S&P 500 o 0,98 %.
Ztrácely zejména akcie Applu, které klesly o více než 4 %. Evropské burzy zaznamenaly prudké propady. Německý DAX se propadl o 2,23 %, francouzský CAC 40 o 2,73 %.
Trhy zasáhla především nejistota ohledně dalšího vývoje obchodních vztahů mezi USA a EU. Obavy z nové celní války mohou negativně ovlivnit vývozce, výrobní řetězce i investiční klima.
Evropská komise zatím oficiálně nereagovala, ale v zákulisí již probíhá příprava odvetných opatření. Podle diplomatických zdrojů z Bruselu je možné očekávat reciproční cla na americké automobily, alkohol či digitální služby.
Ekonomové varují, že dlouhodobá obchodní válka s USA by mohla zpomalit růst HDP v eurozóně. Německý Ifo Institut již odhaduje, že zavedení 50% cel by mohlo Německo připravit o 1,7 % HDP během tří let.
Psali jsme:
Trumpovo jednání opět otevírá debatu o účinnosti cel jako politického nástroje. Zatímco v domácím politickém prostředí může silová rétorika přinášet body u voličů, z hlediska globální ekonomiky jde o riskantní hru.
„Trump opakuje chyby 30. let. Cla způsobují krátkodobé zisky pro určité sektory, ale zvyšují ceny, ničí export a narušují vztahy se spojenci,“ varuje ekonomický historik Douglas Irwin z Dartmouth College.
Obchodní války navíc často vedou ke snížení produktivity, zpomalení inovací a celkové destabilizaci mezinárodního systému. V době, kdy se globální ekonomika teprve vzpamatovává z pandemie, válek a inflační krize, může další eskalace obchodních konfliktů znamenat těžkou ránu.
Donald Trump opět potvrzuje, že bude i ve druhém prezidentském období využívat cla jako zbraň k prosazení své národní agendy. Jeho strategie může krátkodobě uspokojit domácí voliče, ale dlouhodobě hrozí zhoršením vztahů s klíčovými partnery a oslabením důvěry v americkou ekonomiku.
EU se zatím připravuje na protiúder. Pokud se však obě strany nevydají cestou jednání, může se Evropa brzy stát obětí dalšího kola „Trumpovy obchodní války“.
(Kovář, El Mundo, foto: zai)
