Krugman se ve svém komentáři publikovaném na platformě Substack neomezuje jen na kritiku amerického prezidenta Trumpa, ale jde mnohem dál a odhaluje zásadní nepochopení samotného smyslu mezinárodního obchodu, chaotické rozhodování a ztrátu důvěryhodnosti, které Ameriku stahují dolů.

„Proč Trump prohraje obchodní válku? Protože jeho lidé nevědí, co dělají, a ani nevědí, co chtějí,“ poznamenává Paul Krugman.

Krugman trvale hájí názor, že účel mezinárodního obchodu není udržet přebytek exportu, ale umožnit společnosti přístup k levnějším nebo nedostupným produktům ze zahraničí. 

„Obchod není o tom, co prodáš, ale co si můžeš dovolit koupit,“ vysvětluje. Jeho argumentace je nejen logická, ale i empiricky podložená. USA vyvážejí do Číny zejména zemědělské produkty s nízkou přidanou hodnotou, jako sóju, kukuřici či vepřové maso. Ty si Čína snadno opatří jinde, například z Brazílie. Zato náhrada pro řadu specifických čínských výrobků, které Američané dovážejí, prakticky neexistuje, tedy alespoň ne bez masivního navýšení nákladů nebo zcela nových investic do domácí výroby.


Ještě závažnější je Krugmanova obžaloba vnitřního fungování trumpovské politiky. Ta podle něj zcela postrádá racionální rozhodovací procesy. O nové clenní strategii se veřejnost často dozvěděla z tweetu nebo improvizovaného televizního vystoupení a to pouze proto, aby byla o pár dní později popřena jiným členem administrativy. Naprostý chaos, neprofesionalita a neschopnost formulovat konzistentní politiku pak vedou k tomu, že ostatní státy prostě přestávají Americe věřit.

„Jak chcete uzavřít mezinárodní obchodní dohodu, když druhá strana ví, že ji kdykoliv zrušíte?“ ptá se Krugman. A dodává, že EU se k americkému bojkotu Číny nepřipojí, protože by to znamenalo „dobrovolně rozvrátit vlastní dodavatelské řetězce“ a navíc riskovat, že se Spojené státy otočí proti Evropě, jako už to Trump udělal dříve.

Krugmanův komentář nabývá rozměrů hluboké společensko-politické diagnózy. USA podle něj ztratily nejen ekonomické argumenty, ale i morální kredit. Proměnily se v zemi, která „tvrdí, že má právo kdykoliv unést a deportovat vlastní občany“, a proto už ani demokratické státy nemají důvod stát po jejím boku.


Krugmanova analýza si zaslouží nejen pozornost, ale i podporu. Jeho komentář není prázdnou ideologickou palbou, nýbrž návratem ke zdravému rozumu v době, kdy populismus nahradil expertní kompetenci. Jeho výzva k obnově odpovědného vládnutí, opírajícího se o fakta, mezinárodní právo a strategické uvažování, je přesně tím hlasem, který by měl být slyšet více.

Jakkoliv je Krugmanovo hodnocení Trumpovy obchodní politiky drsné, je také mimořádně přesvědčivé. A nejde o útok z "liberální bubliny". Jde o obranu principů, které kdysi tvořily základ americké síly: transparentnost, partnerství a otevřený trh. Pokud chce Amerika opět stát v čele globálního systému, měla by začít tím, že si připomene, co ten systém vlastně znamená.