Když se Donald Trump opět ujal úřadu prezidenta Spojených států, jedním z jeho ústředních slibů bylo nastartování tzv. „zlaté éry americké výroby“. S tímto cílem opět rozjel agresivní obchodní politiku vůči Číně, včetně masivního zvyšování cel na čínské zboží. Výsledky? Namísto průmyslové renesance čelí USA ochromenému výrobnímu sektoru, který bez přístupu k čínským technologiím a strojům nemůže efektivně fungovat.
Podle informací agentury Bloomberg již více než 180 amerických společností podalo přes 1100 žádostí o výjimku z cel na čínské výrobní zařízení. Tyto firmy od března bijí na poplach, neboť bez čínských strojů nemohou naplnit výrobní kapacity a čelí vážným ekonomickým ztrátám, komentuje čínský server Guancha.
„S těmito cly si zkrátka nemůžeme dovolit kupovat potřebné stroje,“ cituje Bloomberg zakladatelku firmy Evolutions Brands Noru Orozcovou. „Zastavili jsme celý projekt přesunu výroby zpět do USA,“ uvedla dále Orozcová.
Zasažené firmy zahrnují i takové giganty jako Tesla a Ford. Tesla ve svých žádostech argumentuje, že uvolnění cel na čínské stroje podpoří americké investice a výrobu, zejména v oblastech jako jsou baterie s fosforečnanem lithno-železitým (LFP). Tyto technologie firma dosud dovážela právě z Číny.
Ford se mezitím potýká s nedostatkem specializovaných zařízení pro nově plánovanou továrnu na baterie v Michiganu. „Tato zařízení se v USA vůbec nevyrábějí,“ uvedl zástupce firmy v oficiální žádosti.
Zcela konkrétní důsledky dopadají i na malé podnikatele. Ryan Neel, majitel firmy Neel’s Saddlery and Harness, která prodává průmyslové šicí stroje, uvedl, že cla na jeho stroje dosahují až 152,5 %. Musel zastavit všechny nové objednávky a není schopen dodat zakázky v hodnotě 160 tisíc dolarů.
Statistiky potvrzují, že americký výrobní sektor stagnuje. Podle zprávy z 1. května došlo v dubnu k největšímu poklesu průmyslové aktivity od roku 2020. Firmy kvůli nejistotě způsobené cly odkládají zakázky i investice.
„Trumpova cla vyvolala tak nestabilní prostředí, že podniky začínají paralyzovat i základní provoz,“ uvedl Charles Crain, výkonný viceprezident Národní asociace výrobců. Organizace varuje, že 60 % amerického importu tvoří právě vstupní komponenty pro výrobu, bez nichž výroba stojí.
Trumpův tým se snaží argumentovat, že budoucnost spočívá v automatizaci a robotech, kteří nahradí chybějící pracovní sílu. Ovšem realita je jinde. Podle Mezinárodní federace pro robotiku jsou americké továrny stále závislé na importovaných robotech a jejich komponentách, přičemž většina výrobců sídlí mimo USA, a to zejména v Číně, Německu a Japonsku.
Ceny robotů sice klesají, ale celkové náklady na jejich integraci zůstávají vysoké (zařízení, senzory, bezpečnostní prvky či dopravníky). A to nemluvíme o nutnosti vyškoleného personálu a stabilní dlouhodobé strategie, kterou vláda USA postrádá.
Psali jsme:
„Chcete-li investovat do automatizace, potřebujete jistotu a kontinuitu. A ne neustálou nejistotu vyvolanou celní politikou,“ uvedla Susanne Biellerová z Mezinárodní federace pro robotiku.
Trumpova celní politika se tak stává překážkou pro cíl, který si sama stanovila a kterým by měl být návrat výroby do USA. Ekonomové jako Deborah Elms z Heinrich Foundation upozorňují, že nastavovat bariéry těm firmám, které se snaží přesunout výrobu zpět do USA, nedává žádný smysl.
Přitom právě v prvním Trumpově období se v podobné situaci otevřel systém výjimek z cel, a během několika let jich bylo podáno na 30 000. Zdá se, že Trumpova druhá administrativa bude muset tento přístup zopakovat, protože americký průmysl jinak neobnoví.
Namísto konkurence s Čínou v oblasti moderních technologií USA blokují vlastní výrobce. Masivní cla mají údajně trestat „závislost na Číně“, ve skutečnosti ale pouze brání americkým firmám v přístupu ke strojům, které jim chybí. A pokud USA nemohou stavět továrny, jak chce Trump plnit svůj sen o průmyslové renesanci?
„Trumpova zlatá éra potřebuje továrny, ale továrny volají po zrušení cel vůči Číně,“ popisuje výstižně situaci server Guancha.
(Fojtík, Guancha.cn, foto: aiko)
