Nové americké sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil mohou zásadně narušit zásobování střední Evropy. Pokud vstoupí v platnost, Maďarsko a Slovensko, které jsou stále téměř plně závislé na ruské ropě, nemusí být schopny za dodávky zaplatit. To by mohlo zastavit tok suroviny potrubím Družba a způsobit vážné problémy v energetickém zásobování regionu.
Dopady by se dotkly i České republiky, která ze Slovenska dováží téměř pětinu pohonných hmot. Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že případné zastavení dodávek by mohlo vést k růstu cen paliv a dalšímu napětí na trhu. Podle něj tak nyní může rozhodující roli sehrát maďarský premiér Viktor Orbán, jenž se může pokusit vyjednat výjimku od americké administrativy.
„Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko se kvůli Trumpovým sankcím mohou zastavit, píše server Politico. Slovensko přitom dováží do ČR skoro pětinu paliv, "zachránit" tyto dodávky může dost možná už jedině Orbán
Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.
Trumpovy sankce však nepředstavují problém jen pro zmíněné dva ruské podniky, jež se dohromady podílejí ze zhruba dvou třetin na celkovém ruském ropném vývozu, čítajícím v průměru 4,4 milionu barelů denně. V rámci EU jsou potenciálně zvláště tíživým problémem pro Maďarsko a Slovensko, s možným dopadem na Česko. Maďarsko a Slovensko jsou totiž dvě zbývající země EU, které zůstávají vysoce závislé na potrubních dodávkách ruské ropy. Ta podle Politica představuje 86 až 100 procent jejich celkového ropného dovozu.
Trumpovy zmíněné sankce ovšem znamenají, že Budapešť ani Bratislava nemusí být schopny ruské straně za ropu zaplatit. Po letošním 21. listopadu, kdy sankce natvrdo vstupují v platnost, totiž ty banky a další finanční společnosti, které se budou účastnit transakcí s oběma zmíněnými ruskými podniky, ale i jejich dceřinými společnostmi, v nichž mají Rosněfť a Lukoil nadpoloviční podíl, riskují odstřižení od dolarového platebního systému. Takové odstřižení, které má v gesci ministerstvo financí USA, může být pro banky likvidační.
V praxi to vše znamená, že maďarský petrochemický podnik MOL, který zajišťuje dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko, své tamní dceři Slovnaftu, nebude moci ruské straně zaplatit. To by vedlo k ukončení dodávek, takže by se obě země musely obrátit na alternativní dodavatele. To mohou být stále i ruské podniky, protože například na Tatněfť se Trumpovy zmíněné sankce nevztahují.
Další možností je navýšení dovozu prostřednictvím jadranského ropovodu Adria, který by Maďarsku a Slovensku mohl zajistit dodávky ropy, která předtím do Chorvatska doputuje námořní cestou. Maďarsko a Slovensko ale již delší dobu poukazují na to, že poplatky za využívání Adrie jsou vysoké a že ropovod hlavně ani nemá dostatečnou kapacitu.
Pokud Trumpovy sankce skutečně natvrdo vstoupí v platnost, dovoz ruské ropy na Slovensko by se zastavil, připouští podle webu Politico nejmenovaný představitel slovenské vlády. Bratislava se ale prý bude snažit zajistit si udělení výjimky od Trumpovy administrativy. Podobně bude postupovat Maďarsko, jak již naznačil jeho premiér Viktor Orbán. Ten má s Trumpem nadstandardní vztahy, které za stávající situace mohou být tím jediným a posledním, co ještě ruskou ropu pro Maďarsko a Slovensko "zachrání".
Lukoil by se v důsledku Trumpových sankcí, vystoupí-li v platnost, musel také vzdát vlastnických či spoluvlastnických podílů v rafinériích v Nizozemsku, Rumunsku či Bulharsku. A také stovek čerpacích stanic, které po Evropě provozuje – například jen v Belgii jich má zhruba 200. Nejasný je také osud společnosti Rosneft Deutschland. Dceru Rosněfti, která vlastní rafinérie ve východní části Německa, má od roku 2022 ve správě německá vláda, avšak dosud nepřikročila k jejímu plnému znárodnění.
Případné zastavení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko by vytvořilo silný tlak na růst cen pohonných hmot v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku, jehož zejména východní část zásobuje pohonnými hmotami zmíněný Slovnaft. Od letošního června Slovnaft musí Česku dodávat výhradně paliva vyrobená z neruské ropy, avšak zastavení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně tlačilo na růst cen pohonných hmot obecně, neboť Slovnaft by například mohl být nucen slovenskou vládou k omezení exportu a upřednostnění dodávek pro domácí, slovenský trh.
Česko letos od ledna do srpna dovezlo ze Slovenska ropné produkty typu motorové nafty v hodnotě 8,6 miliardy korun. Jednalo se o zhruba 511,5 tisíce tun ropných produktů, meziročně o 18,2 procenta více, vyplývá z dat ČSÚ. Slovensko se tedy letos podílí ze sedmnácti procent na celkovém dovozu rafinovaných ropných produktů do Česka. Je druhým největším dovozcem po Německu. Ovšem i německý dovoz do ČR může být alespoň přechodně ochromený, pokud by Trumpovy sankce vedly k výpadku výroby ve zmíněných rafinériích podniku Rosneft Deutschland,“ napsal na síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
