Spojené státy posouvají protiruské sankce do úplně jiné roviny. Americká Sněmovna reprezentantů schválila poměrem 262 ku 159 rozsáhlý sankční zákon, který už dříve prošel Senátem a nyní čeká na podpis prezidenta Donalda Trumpa. Norma zasahuje ruský energetický a obranný sektor i takzvanou stínovou flotilu, ale její nejtvrdší část míří za hranice samotného Ruska.
Prezident dostává pravomoc uvalit cla až 100 procent na země, které dál nakupují ruskou energii. Nejde o automatickou sankci, ale o mimořádně silnou páku. Washington tak může trestat nejen Moskvu, ale také státy, které odmítnou přizpůsobit svou energetickou politiku americkým požadavkům.
Washington chce zasáhnout poslední velké odběratele
Hlavními adresáty jsou Čína a Indie. Tam po omezení evropských odběrů směřuje velká část ruské ropy. Moskva díky těmto trhům dokázala část západních sankcí obejít a udržet příjmy z energetického exportu, které jsou důležité pro státní rozpočet i vedení války.
Rusko přitom už samo čelí rostoucím problémům. Podle vládních prognóz může jeho letošní těžba klesnout přibližně na 9,9 milionu barelů denně, nejníže od roku 2009. Mezinárodní energetická agentura navíc své odhady ruské produkce dál snižuje kvůli ukrajinským útokům na energetickou infrastrukturu a dalším válečným dopadům. Washington se proto snaží zasáhnout zbývající velké odběratele. Pokud by Čína a Indie ruskou ropu výrazně omezily, Moskva by měla podstatně menší prostor svůj export přesměrovat.
Jenže prostředek, který Spojené státy zvolily, může mít mnohem širší důsledky než další sankce proti Rusku. Stoprocentní clo se ekonomicky blíží obchodnímu embargu a jeho použití proti Číně nebo Indii by znamenalo konflikt s ekonomikami, které dohromady představují více než třetinu světové populace.
Indie Washingtonu vzkazuje, že energii si diktovat nenechá
Nové Dillí reagovalo okamžitě. Indická vláda upozornila, že americká opatření mohou poškodit vzájemné vztahy, a zdůraznila, že bude chránit svou energetickou bezpečnost a hospodářské zájmy. Pro Indii není ruská ropa pouze geopolitickou otázkou. Jde o dostupnou surovinu pro rychle rostoucí ekonomiku s více než miliardou obyvatel.
Indické rafinerie už podle Reuters žádají vládu, aby ve Washingtonu vyjednala výjimky, kvóty nebo alespoň přechodné období. Ruskou ropu mají nasmlouvanou i na další týdny a rychlé přerušení dodávek by je přinutilo hledat náhradu na světovém trhu. Pro Washington tím vzniká nepříjemný rozpor. Spojené státy chtějí Indii dlouhodobě získat jako jednoho z hlavních strategických partnerů proti rostoucímu vlivu Číny v Indo-Pacifiku. Současně jí však hrozí ekonomickým trestem, pokud se nepodřídí americké politice vůči Rusku.
To už není klasická sankční politika. Je to pokus použít velikost amerického trhu k tomu, aby Washington ovlivňoval energetická rozhodnutí dalších velmocí.
Rusko může ztratit příjmy. Zbytek světa může dostat dražší ropu
Největší slabinou nové strategie je její načasování. Světový ropný trh je už nyní napjatý kvůli válce na Blízkém východě, narušeným dodávkám z Perského zálivu a problémům v námořní dopravě. Mezinárodní energetická agentura výrazně zhoršila výhled letošní nabídky ropy a ceny se drží kolem hranice 100 dolarů za barel.
Pokud by Washington donutil Čínu nebo Indii rychle omezit ruské dodávky, musely by začít ve větším množství nakupovat v Saúdské Arábii, Spojených státech, Iráku, Brazílii nebo dalších producentských zemích. O stejné barely už přitom soutěží Evropa. Výsledkem by mohl být paradox. Sankce by Rusku skutečně ubraly příjmy, ale zároveň by zdražily ropu zemím, které je prosazují. Vyšší cena by navíc mohla část ztráty kompenzovat i samotné Moskvě u barelů, které by dál prodala.
Dopad by pocítila také Evropa a Česko. Středoevropské rafinerie už nyní hledají náhradní dodávky po výpadcích na Blízkém východě. Pokud se do stejného boje o neruskou ropu ve větší míře zapojí Indie a Čína, tlak na cenu ještě vzroste.
Washington proto získává velmi silnou zbraň, která ale může zasáhnout i jeho vlastní spojence a spotřebitele. Pokud Trump nové pravomoci využije naplno, nepůjde už pouze o další kapitolu sankcí proti Rusku. Půjde o pokus Spojených států určovat třetím zemím, odkud smějí kupovat energii, pokud chtějí zachovat volný přístup na americký trh.
Taková politika může Moskvu skutečně bolet. Může ale také urychlit hledání obchodních a finančních cest, které budou americký trh a dolar postupně obcházet. To by byl pro Washington strategický výsledek přesně opačný, než jakého chce dosáhnout.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – americká Sněmovna schválila sankční a tarifní zákon proti Rusku; 2. Indie varuje USA před následky cel kvůli ruské ropě; 3. Rusko očekává nejnižší těžbu ropy za 17 let; 4. IEA dále snížila odhad ruské těžby ropy; 5. Reuters – IEA varuje před prohlubujícím se nedostatkem ropy
