Krávy nebývají spojovány s technickou vynalézavostí. Třináctiletá Veronika, kráva plemene Brown Swiss žijící v rakouských Korutanech, ale ukázala chování, které vědce překvapilo. Obyčejné koště dokáže používat jako víceúčelový nástroj a jeho různé části volí podle konkrétního úkolu.
Její majitel si už před více než deseti lety všiml, že zvedá klacky a používá je k drbání míst, na která sama nedosáhne. Když se video tohoto chování dostalo ke kognitivním biologům z Messerliho výzkumného institutu Veterinární univerzity ve Vídni, rozhodli se schopnosti krávy otestovat systematicky. V experimentu dostávala Veronika kartáč s tvrdými štětinami položený vodorovně na zemi. Výzkumníci pokaždé náhodně měnili, na kterou stranu štětiny směřovaly, a zaznamenávali, který konec nástroje si zvíře vybere a kterou část těla jím ošetřuje.
Rozdíl byl výrazný. Když si Veronika chtěla podrbat pevné a široké části horní poloviny těla, například záda, dávala přednost straně s tvrdými štětinami. Koště přitom vedla širokými a razantnějšími pohyby. U měkčích a citlivějších částí spodní poloviny těla, například břicha nebo vemene, naopak volila hladký konec násady. Pohyby byly opatrnější, pomalejší a zaměřené na menší plochu.
Vědce zaujalo právě spojení volby konkrétní části nástroje a rozdílného způsobu manipulace. Veronika si nevybírala jednoduše ten konec, který měla právě blíž, ale přizpůsobovala nástroj místu, které chtěla podrbat. Podle autorů studie tak splňuje kritéria flexibilního používání víceúčelového nástroje, jednoho předmětu, jehož různé vlastnosti zvíře využívá k různým funkčním výsledkům.
Samotné používání nástrojů je známé u řady živočichů. Primáti, ptáci nebo mořští savci používají kameny, větvičky a další předměty při získávání potravy, obraně nebo péči o tělo. Vzácnější je ale situace, kdy zvíře cíleně využívá odlišné části stejného předmětu pro různé účely. Podle vědců bylo takové chování dosud přesvědčivě doloženo především u šimpanzů.
To neznamená, že by jedna kráva dokazovala mimořádnou technickou inteligenci celého druhu nebo že lze schopnosti skotu jednoduše srovnávat s primáty. Studie popisuje jediný případ a autoři sami před zobecňováním varují. Význam nálezu je spíše v tom, že ukazuje možný rozsah schopností zvířete, u kterého se podobné chování prakticky nehledalo. Flexibilní práce s nástrojem totiž vyžaduje jemnou motorickou kontrolu a určitou míru přizpůsobení jednání konkrétnímu cíli.
Také Veroničiny životní podmínky jsou jiné než u většiny hospodářského skotu. Žije u rodiny v Nötsch v jižním Rakousku jako domácí zvíře, není chována na maso ani na produkci mléka a většinu času tráví ve venkovním prostředí. Dosáhla také věku, kterého se mnoho hospodářských krav nedožije, a během života měla dostatek příležitostí manipulovat s různými předměty. Právě dlouhý život, podnětné prostředí a pravidelný kontakt s lidmi podle vědců mohly vytvořit podmínky pro rozvoj její neobvyklé dovednosti.
Autoři proto neříkají, že „krávy jsou chytřejší, než jsme si mysleli“. Jejich závěr je opatrnější: naše představy o schopnostech zvířat mohou být výrazně ovlivněny tím, v jakém prostředí je chováme a jaké chování u nich vůbec hledáme. Veronika tak není důkazem toho, že všechny krávy dokážou používat víceúčelové nástroje. Ukazuje ale, že i u běžného hospodářského zvířete může vzniknout překvapivě sofistikovaný způsob práce s předmětem, pokud k tomu dostane dostatek času a příležitostí.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Veterinární univerzita Vídeň – Flexible use of a multi-purpose tool by a cow; 2. Veterinární univerzita Vídeň – Nur eine dumme Kuh! – oder?
