Rozšiřující se konflikt na Blízkém východě nepředstavuje podle ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy pouze geopolitické napětí. Jeho dopady mohou velmi rychle proniknout do každodenní ekonomické reality v Evropě. Od cen benzinu přes elektřinu až po hypotéky. Kovanda na síti X upozorňuje, že starý kontinent může opět nést významnou část ekonomických nákladů geopolitického napětí.
„Američan válčí, Čech platí,“ napsal Kovanda s nadsázkou, která podle něj vystihuje současnou situaci. Evropa podle jeho názoru ztratila v posledních desetiletích geopolitickou váhu a stále častěji se ocitá v roli pasivního přihlížejícího. Konflikty se odehrávají jinde, jejich ekonomické důsledky však dopadají právě na evropské domácnosti a firmy.
Podle Kovandy tento vývoj souvisí s hlubší proměnou světové politiky. Evropa podle něj už není hlavním hybatelem globálního dění, jak tomu bylo po staletí. „Evropa po stovkách let není již hybatelem světového dění, leč pouhým pasivním přihlížejícím,“ uvádí ekonom. V minulosti se Spojené státy při svých vojenských operacích na Blízkém východě opíraly o podporu velkých evropských ekonomik. Příkladem byly války v Iráku, na nichž se podílela například Velká Británie. Dnes podle Kovandy Washington evropské spojence v podobné míře nepotřebuje a vystačí si s užší spoluprací s Izraelem.
Zatímco geopolitické těžiště se posouvá jinam, ekonomické důsledky konfliktů se mohou podle Kovandy projevit velmi rychle na energetických trzích. Právě energie představují klíčový kanál, kterým se napětí na Blízkém východě přenáší do evropské ekonomiky.
V posledních dnech výrazně zdražil zemní plyn obchodovaný na evropských burzách. Podle Kovandy se jeho cena během krátké doby přiblížila téměř dvojnásobku. Důvodem jsou obavy obchodníků z možného narušení dopravy v Hormuzském průlivu, jedné z nejdůležitějších energetických tepen světa. Tudy proudí významná část světového exportu ropy a zkapalněného zemního plynu.
Obchodníci se obávají zejména scénáře, v němž by případná blokáda průlivu omezila export plynu z Kataru. Ten sice směřuje především do asijských ekonomik, ale případný výpadek by podle Kovandy způsobil řetězovou reakci. Asijské státy by začaly hledat náhradní dodavatele a jedním z hlavních by se stal americký plyn. Evropa by se pak s Asií o tyto dodávky přetahovala.
Právě tato možnost podle něj žene ceny plynu vzhůru už nyní. Evropa je přitom na dovozu zkapalněného plynu z USA závislá více než kdy dříve. „Evropa, která je na dovozu amerického plynu více závislá než kdy jindy, by se tak s Asií přetahovala o tento plyn, což by jeho cenu šponovalo,“ upozorňuje Kovanda.
Dražší plyn má přitom přímý dopad i na ceny elektřiny. V evropské energetice totiž plynové elektrárny stále hrají důležitou roli a často určují cenu elektřiny na trhu. Růst cen plynu tak může zdražit výrobu elektřiny a dále zvýšit náklady průmyslu.
Podle Kovandy by takový vývoj oslabil konkurenceschopnost evropských firem. Energeticky náročná odvětví už v posledních letech čelí vyšším cenám energií než jejich konkurenti v USA nebo v Asii. Další zdražení by jejich situaci ještě zhoršilo.
Současné napětí na energetických trzích se už podle něj promítá i do finančních trhů. Tento týden například vzrostly výnosy desetiletých dluhopisů české vlády. Investoři podle Kovandy reagují právě na rostoucí ceny plynu a na riziko, že by mohly znovu zrychlit inflaci.
Vyšší inflace by pak mohla změnit očekávání ohledně měnové politiky. Ještě před několika dny podle trhu existovala šance, že Česká národní banka letos sníží základní úrokové sazby. Ty se nyní pohybují kolem 3,5 procenta a investoři očekávali jejich mírný pokles.
Napětí na energetických trzích však tuto představu rychle mění. Trhy nyní spíše počítají se stabilitou sazeb. Pokud by inflace kvůli dražším energiím znovu zesílila, centrální banka by totiž neměla prostor pro jejich snížení.
Pro domácnosti to může mít konkrétní důsledek. Hypotéky by podle Kovandy mohly zůstat dražší, než lidé ještě nedávno očekávali. „Kdo čekal alespoň mírné letošní zlevnění hypoték v Česku, musí si nyní nechat zajít chuť,“ upozorňuje ekonom.
Podle něj se tím znovu ukazuje, jak zásadní roli hraje energetika v celé ekonomice. Cena a dostupnost energií ovlivňuje inflaci, úrokové sazby, investice firem i státní rozpočty. Dražší energie zvyšují náklady průmyslu a zároveň prodražují financování veřejného dluhu.
Kovanda přitom tvrdí, že Evropa se do této zranitelné pozice dostala částečně vlastním rozhodnutím. V posledních desetiletích podle něj postupně rezignovala na co nejvyšší energetickou soběstačnost. Omezila vlastní těžbu fosilních paliv a některé státy se rozhodly ukončit i provoz jaderných elektráren.
„Evropa si energie naopak uměle zdražuje, třeba povolenkami, nebo si je neprozíravě likviduje,“ píše Kovanda. Jako příklad uvádí rozhodnutí Německa postupně odstavit jaderné bloky.
Zároveň upozorňuje na paradox, kdy Evropa odmítá například těžbu plynu frakováním na svém území, ale zároveň ve velkém dováží zkapalněný plyn vyrobený právě touto metodou ve Spojených státech.
Výsledkem je podle něj rostoucí závislost na dovozu energií. V situacích, kdy geopolitické napětí ohrozí globální dodavatelské trasy, se pak tato závislost rychle projeví růstem cen.
Ekonom proto varuje, že dopady současného konfliktu se nemusí projevit jen krátkodobě. Pokud by napětí na Blízkém východě přetrvalo nebo se dále rozšířilo, mohlo by to podle něj dlouhodobě ovlivnit energetické trhy i hospodářský vývoj v Evropě.
„Hůře dostupný plyn znamená horší životní úroveň, vyšší úrokové platby, méně investic i inovací,“ uzavírá Kovanda. Energetická bezpečnost podle něj zůstává jedním z klíčových faktorů, které budou v příštích letech určovat ekonomickou budoucnost Evropy.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: firegold)
