Svět si dlouhodobě zvykal na to, že státy Perského zálivu představují jeden z hlavních motorů globální ekonomiky, avšak současná válka s Íránem tuto představu zásadně narušuje a odhaluje hlubokou zranitelnost regionu, který sice disponuje obrovským kapitálem, ale zároveň stojí na křehkých základech bezpečnosti a důvěry.
Podle analýz spravují suverénní fondy zemí jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Katar přibližně pět bilionů dolarů, což z nich činí jedny z nejvlivnějších investorů na světě, jejichž kapitál zasahuje od amerického mediálního průmyslu až po strategické projekty v Africe, nicméně právě tato globální expanze se nyní dostává pod tlak reality geopolitického konfliktu, popsal situaci server Deutsche Welle.
Zásadní výrok zazněl z katarského ministerstva zahraničí, kde mluvčí Majed al Ansari otevřeně připustil, že pokud se region začne soustředit na obranu a omezí své investice, pocítí to celý svět, přičemž tato slova nejsou pouhou hypotézou, ale stále reálnějším scénářem, který potvrzují i finanční instituce a analytici.
V posledních letech proudily miliardy dolarů z oblasti Perského zálivu do zahraničí s cílem diverzifikovat ekonomiku a snížit závislost na ropě, přičemž tyto investice zahrnovaly nejen technologické firmy a zábavní průmysl, ale i masivní projekty v Africe, kde šlo o zajištění potravin, těžbu strategických surovin a energetickou transformaci, avšak válka tento trend dramaticky brzdí a nutí vlády přehodnocovat priority.
Konflikt, který vypukl po útoku Spojených států a Izraele na Írán, okamžitě zasáhl samotné jádro ekonomiky regionu, tedy export ropy a plynu, protože Írán reagoval nejen vojensky, ale i strategicky blokádou Hormuzského průlivu a útoky na infrastrukturu, čímž narušil klíčové logistické tepny světového obchodu.
Výsledkem je prudký pokles důvěry investorů a zpomalení ekonomického růstu, kdy podle Oxford Economics klesne růst národních příjmů zemí Zálivu na pouhých 2,6 procenta, což je výrazně méně, než se původně očekávalo, a tento propad nelze interpretovat jinak než jako první signál hlubší strukturální krize.
Ještě závažnější je fakt, že ne všechny státy regionu mají stejné možnosti reagovat, protože zatímco Saúdská Arábie či Omán disponují alternativními exportními trasami, státy jako Katar, Kuvajt nebo Bahrajn jsou prakticky plně závislé na Hormuzském průlivu, což z nich činí přímé rukojmí konfliktu.
Vedle energetiky se hroutí i snahy o ekonomickou transformaci, které byly prezentovány jako klíčová strategie budoucnosti, protože sektory jako turismus, nemovitosti či digitální ekonomika jsou extrémně citlivé na bezpečnostní situaci a právě obraz stability byl hlavním lákadlem pro zahraniční investory.
Jak upozorňuje expert na Blízký východ Frederic Schneider, šíření záběrů výbuchů v Dubaji, Dauhá či Manámě zásadně narušilo pečlivě budovaný obraz bezpečného regionu, což má přímý dopad na turismus, kde se očekávají ztráty až 56 miliard dolarů, a to zejména v období ramadánu, které bývá tradičně ekonomicky silné.
Celý problém navíc ukazuje na hlubší paradox ekonomiky Zálivu, která se snažila vystoupit ze závislosti na ropě, ale právě bezpečnostní nestabilita ji k této závislosti znovu vrací, protože vlády jsou nuceny investovat do obrany, infrastruktury a krizového řízení místo do modernizace a inovací.
Analytici zároveň upozorňují, že státní investiční fondy mohou být nuceny obrátit svou pozornost dovnitř, tedy podporovat domácí ekonomiky, zachraňovat podniky a stabilizovat trh práce, což znamená omezení zahraničních investic a potenciální dominový efekt v globální ekonomice.
Velmi citlivou otázkou se stávají i dříve oznámené investice do Spojených států, které byly prezentovány jako symbol strategického partnerství po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě, kdy Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty slíbily investice v řádu bilionů dolarů, nicméně podle informací Financial Times nyní tyto závazky podléhají revizi.
Ukazuje se přitom, že část těchto slibů byla spíše politickým signálem než pevně ukotveným ekonomickým závazkem, což v situaci rostoucího napětí vyvolává otázky o skutečné stabilitě těchto finančních toků a o tom, nakolik lze na kapitál ze Zálivu spoléhat v dlouhodobém horizontu.
Ekonom Tim Callen upozorňuje, že krátkodobé dopady jsou jednoznačně negativní a že region bude vnímán jako rizikovější, což se promítne do investičních rozhodnutí po celém světě, přičemž klíčovým faktorem zůstává délka konfliktu a jeho konečný výsledek.
Celkový obraz je tedy znepokojivý, protože válka s Íránem neznamená pouze regionální bezpečnostní krizi, ale představuje zásadní test ekonomického modelu Perského zálivu, který byl postaven na kombinaci ropného bohatství, globálních investic a iluze stability.
Právě tato iluze se nyní rozpadá a ukazuje, že i nejbohatší regiony světa mohou během několika týdnů čelit situaci, kdy místo expanze řeší přežití, místo investic obranu a místo globálního vlivu vlastní ekonomickou stabilitu.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroj: https://www.dw.com/id/perang-iran-menekan-investasi-teluk/a-76410227
