Čína předběhla Západ. A tentokrát to není jen otázka výroby levného zboží, ale samotné budoucnosti války.
„Čína má více energie než my, investuje vážné peníze do AI a nereguluje sama sebe k smrti,“ poznamenává ve svém komentáři na britském serveru UnHerd.com ekonom a analytik Wolfgang Münchau.
Tento lakonický popis vystihuje jádro problému, který si Západ odmítá připustit, a to že moderní válka nebude záviset na tankových divizích, ale na datech, čipech a dronech řízených algoritmy.
Západ se dosud pyšnil technologickým náskokem a dominancí ve vývoji umělé inteligence. Spojené státy mají Google, OpenAI, Silicon Valley. Ale jak ukazuje Münchau, v éře open-source algoritmů už technologické tajemství není zbraní. Citát anonymního zaměstnance Googlu hovoří za vše: „Nemáme žádný příkop. A OpenAI také ne,“ míní Münchau. A každý, kdo má sadu výkonných grafických karet, může vstoupit do arény.
A Čína to udělala. Nejen že investuje do vývoje vlastních modelů, ale buduje i potřebnou infrastrukturu, energeticky náročná datová centra, rozšíření sítě 5G a už nyní pracuje na 6G, která bude základem pro řízení výrobních procesů a komunikaci dronů na bojišti. Zatímco Evropa se hádá, zda AI porušuje GDPR, Peking už nasazuje algoritmy v reálných vojenských aplikacích.
Umělá inteligence nežije ze vzduchu. Potřebuje energii. Spoustu energie. A právě zde se Čína dostává do zásadní výhody. Zatímco EU plánuje do roku 2030 vybudovat 1 100 GW obnovitelných zdrojů a USA 500 GW, Čína cílí na ohromujících 2 461 GW. To ale není všechno. Jak upozorňuje Münchau, „největší vodní elektrárna světa v Tibetu nebude do tohoto cíle ani započítána, přesto její výkon odpovídá celé německé kapacitě.“ Tato strategická dominance v oblasti energie znamená, že Peking bude schopen pohánět obrovské AI sítě, které budou s to autonomně řídit celé bojové systémy.
Další omyl Západu spočívá v nostalgii po starém průmyslu. Vzpomínky na pásy Detroitu a ocelárny Pittsburghu jsou k ničemu, pokud bude budoucí výroba plně automatizovaná a řízená umělou inteligencí. „Tato odvětví nebudou o pracovních místech. Budou o schopnostech,“ zdůrazňuje Münchau. V USA se sice objevují snahy přesunout výrobu zpět pomocí pobídek, jako je např. zákon o snižování inflace, nebo prostřednictvím Trumpových cel, ale bez technického know-how a kapacit to zůstane jen prázdnou politikou.
Zatímco USA disponují výzkumným náskokem, Čína dominuje v tom, co je dnes skutečně důležité, jako např. škálovatelnou výrobou, infrastrukturou a státní koordinací. Navíc, jak připomněl Tim Cook, Čína nevyrábí jen levně, ale kvalitně a efektivně.
Zvlášť kriticky se Münchau vyjadřuje k Evropě. Její legislativní prostředí podle něj spíše dusí jakýkoliv pokrok v AI.
Psali jsme:
„Evropská regulace AI a GDPR fakticky kriminalizují nejdůležitější obor 21. století,“ poznamenal Münchau a poukazuje na bizarní příklady, kdy britským vojákům bylo zakázáno používat rušičky signálu kvůli GDPR. V hlavních městech EU se o AI-dronových systémech příliš nemluví. A Evropa, jak dodává, žije v iluzi, že AI ještě nebyla vynalezena.
Závod ve zbrojení už neprobíhá v arzenálech, ale v laboratořích, na výrobních linkách a ve větrných elektrárnách. Pokud chce Západ ještě něco zachránit, potřebuje alianci, a to nejen politickou, ale především průmyslovou, technologickou a energetickou.
„Neslyšel jsem zatím žádný věrohodný plán, odkud by tyto schopnosti měly přijít,“ shrnul skepticky Münchau.
Zatímco Washington i Brusel tápou, Peking koná. A to tiše, efektivně a s vědomím, že čas pracuje pro něj.
(Kovář, UnHerd.com, foto: zai)
