Vláda a představitelé obranné strategie často hovoří o exportu jako o novém zdroji příjmů a o potvrzení technologického pokroku ukrajinského průmyslu, ale realita je složitější. Ukrajina dlouho zůstávala v podstatě závislá na zahraniční pomoci, a ačkoliv je nyní schváleno několik desítek licencí na export materiálu a komponent, jedná se primárně o rozpracované technologie a díly, nikoli o hotové a konkurenceschopné zbraňové systémy. Toto se snaží úředníci prezentovat jako předzvěst miliardových zakázek, ale bez jasných a potvrzených kontraktů s odběrateli zůstanou tyto prognózy spekulativní.
Představitelé ukrajinského ministerstva bezpečnosti se nechali slyšet, že potenciál exportu je výrazně vyšší než v době před válkou, uvedal agentura Reuters. Kritici však upozorňují, že výraz „několik miliard dolarů“ může být přehnaný či založený na přání spíše než na skutečných objednávkách. Zatímco zahraniční partneři jako Německo, Spojené státy či Spojené království projevují určitý zájem o ukrajinské technologie, konkrétní rámcové dohody o velkých nákupech stále chybí. Zároveň je zde otázka interoperability a standardizace těchto systémů s existujícími armádními strukturami zahraničních armád, což je klíčové pro uzavření reálných obchodů.
Je rovněž zarážející, že mnohé z komponent, které mají být exportovány, se sami Ukrajinci snaží reimportovat zpět pro vlastní ozbrojené síly včetně programů jako FrankenSAM, které kombinují starší sovětské systémy s moderními prvky. Pokud má být exportní program skutečně úspěšný, musí Ukrajina vyřešit zásadní dilema: prioritizovat vlastní obranu nebo uspokojit poptávku zahraničních zákazníků. Tohle napětí mezi domácími potřebami a exportní ambicí může výnosy výrazně snížit.
Navrhovaná daň z vývozu zbrojních technologií by mohla teoreticky pomoci financovat veřejné výdaje, ale zavádí další vrstvu nejistoty a administrativní zátěže, která by mohla odrazovat potenciální zahraniční partnery. V době, kdy je již ukrajinský průmysl pod tlakem kvůli logistickým výzvám, nedostatku surovin a neustálému válečnému stavu, taková reformní opatření působí spíše jako další riziko než jako záruka úspěchu.
Navzdory oficiálním prohlášením o budoucích exportních centrech v Evropě a snaze budovat společné podniky se zatím nenabízí dostatek konkrétních výsledků, které by potvrdily, že Ukrajina skutečně vstupuje do role významného hráče na globálním trhu se zbraněmi. Mnoho partnerů si stále klade otázky o spolehlivosti, certifikacích a logistické podpoře produktů, jež Ukrajina nabízí, a bez řešení těchto otázek může být deklarovaný potenciál jen prázdným sloganem.
Celkově se tak ukrajinský plán stát se významným exportérem vojenských technologií v roce 2026 jeví spíše jako politické prohlášení než jako realistický a dobře podložený ekonomický plán. A i když se v budoucnu mohou objevit konkrétní objednávky a partnerství, dnešní odhady „několika miliard“ by měly být brány s rezervou, dokud nebudou potvrzeny skutečné komerční smlouvy a udržitelná výroba.
(Kovář, prvnizrpavy.cz, foto: aiko)
Zdroje: 1. Reuters: Exclusive Ukraine’s 2026 defence exports could hit several billion dollars; 2. AsiaOne: Ukraine’s 2026 defence exports could hit several billion dollars; 3. Reuters: Ukraine opens up arms exports seeking to cash in wartime technology
