Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa otevřeně pohrozila zemím EU odvetnými opatřeními, pokud se Brusel v procesu urychleného zbrojení rozhodne systematicky zvýhodňovat domácí výrobce zbraní a omezovat přístup amerických společností na evropský trh.
V oficiálním podání Evropské komisi, píše „Politico“, americké ministerstvo obrany jasně uvedlo, že jakýkoli pokus o zavedení silné klauzule „kupujte evropské“ vyvolá reciproční reakci Washingtonu, včetně uzavření amerického trhu pro evropské obranné firmy.
„USA se důrazně staví proti jakýmkoli změnám, které by omezovaly schopnost amerického průmyslu účastnit se národních obranných zakázek členských států EU,“ uvádí se v dokumentu, který byl předložen v rámci konzultace o novelizaci směrnice o zadávání veřejných zakázek z roku 2009.
Americká administrativa odhaduje, že „ochranářská a exkluzivní politika“ by byla obzvláště problematická v době, kdy evropské obranné společnosti nadále dosahují na americkém trhu značných zisků. Varuje také, že takový krok by byl „špatným směrem“, který by narušil stávající rovnováhu v transatlantických vztazích.
Paradox americké politiky
Zprávy z Washingtonu osvětlují hluboký paradox Trumpovy politiky vůči Evropě: zatímco USA již léta požadují od svých evropských spojenců, aby nesli větší část břemene vlastní obrany, zároveň nechtějí, aby tento proces ohrožoval zájmy amerického vojenského průmyslu.
Američtí představitelé již za zavřenými dveřmi kritizovali evropské členy NATO za zvýhodňování vlastních výrobců. Ministerstvo zahraničí spolu s Pentagonem podepsalo dokument varující EU, že zvýhodňování domácího průmyslu by mohlo oslabit NATO a ohrozit interoperabilitu aliance.
Evropská komise se v posledních letech snaží zvýšit podíl evropských zbraní v arzenálech členských států, zejména v kontextu potenciálního konfliktu s Ruskem, který Brusel stále více vidí. Kontinent je po celá desetiletí silně závislý na americké vojenské technice: od stíhaček F-35 až po systém HIMARS a systém protivzdušné obrany Patriot. Dnes téměř dvě třetiny dovážených zbraní do EU pocházejí z USA.
EU již uplatňuje politiku evropských preferencí v některých programech, jako je fond SAFE v hodnotě 150 miliard eur a v rámci úvěrové linky ve výši 90 miliard eur na nákup zbraní určených pro Ukrajinu. V těchto případech lze evropské peníze použít pouze tehdy, pokud je alespoň 65 procent hodnoty vybavení vyrobeno v Evropě.
Pentagon tvrdí, že pokud EU legálně zvýhodní svůj vlastní vojenský průmysl, USA ukončí výjimky a uzavřou americký trh pro evropské výrobce zbraní. V praxi by to znamenalo, že evropské společnosti by mohly ztratit přístup k lukrativním zakázkám Pentagonu.
Přibližně 19 členských států EU má v současnosti s USA dohody, které jejich firmám umožňují účastnit se určitých vojenských zakázek v USA. Washington nyní uvádí, že jakékoli budoucí výjimky budou udělovány individuálně a pouze tehdy, bude-li to vyžadovat interoperabilita NATO.
Nadcházející novela směrnice o zadávání veřejných zakázek, která se očekává ve třetím čtvrtletí roku, se tak stane testem toho, jak moc jsou evropské země skutečně připraveny jít směrem ke strategické autonomii. Zároveň také odhalí limity americké ochoty ponechat Evropě větší roli v její vlastní obraně, tj. kde je hranice, která neohrozí americké společnosti.
(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)
