Zlato a stříbro lámou rekordy. Co to znamená pro Česko a Evropu?

byznys

Ceny zlata a stříbra dosáhly historických maxim. Zatímco investoři slaví, pro Evropu i Česko to přináší nové otázky o stabilitě měn, úspor i hospodářské politiky.

Zlato a stříbro lámou rekordy. Co to znamená pro Česko a Evropu?
Ilustrační foto
24. září 2025 - 06:22

Rekordní růst cen drahých kovů v září 2025 znovu rozvířil debatu o bezpečí úspor a stabilitě globální ekonomiky. Podle deníku Handelsblatt cena zlata vystoupala na 3759 dolarů za unci (31,1 gramu) a stříbro se dostalo na hranici 44 dolarů za unci, tedy nejvýše od roku 2011. „Cena zlata v úterý dosáhla nového rekordního maxima kolem 3 759 dolarů za unci, již po třicáté sedmé v tomto roce,“ uvedl deník Handelsblatt. Tento vývoj není náhodný, ale odráží souběh několika faktorů od měnové politiky amerického Fedu až po geopolitické napětí.

Klíčovým impulzem bylo rozhodnutí americké centrální banky poprvé v roce 2025 snížit základní sazby a zároveň naznačit další dvě redukce ještě do konce roku. To okamžitě zvýšilo atraktivitu zlata a stříbra, protože v prostředí klesajících výnosů z dluhopisů působí jako relativně výhodnější uchovatelé hodnoty. Jenže právě zde se odhaluje slabina současné monetární politiky, kdy centrální banky levnými penězi podporují hospodářství, ale zároveň vytlačují kapitál do aktiv, která nevytvářejí žádnou přidanou hodnotu.

Analytici se předhánějí s predikcemi dalšího vývoje. Goldman Sachs očekává, že zlato do konce roku překoná hranici 3700 dolarů a v roce 2026 se může vyšplhat až ke 4000 dolarům, zatímco Morgan Stanley odhaduje potenciál růstu k 3900 dolarům. Podle webu finanzen.net stojí za růstem nejen měnová politika, ale i masivní nákupy centrálních bank, které diverzifikují své rezervy pryč od dolaru. To je zřetelný signál, že samotné státy dlouhodobě nevěří stabilitě americké měny a hledají pojistku.


Evropa a Česká republika vnímají tento trend citlivě. Koruna i euro jsou na světových trzích slabšími hráči a růst cen drahých kovů ukazuje, jak rychle mohou investoři opustit měny, pokud cítí riziko. V českém prostředí se to odráží především ve zvýšeném zájmu domácností o fyzické zlato. Podle dat České národní banky a místních dealerů vzrostly nákupy meziročně o desítky procent, což ukazuje na rostoucí nedůvěru v papírové úspory. To zároveň otevírá otázku, zda česká hospodářská politika, založená na exportní výkonnosti a nízké inflaci, dokáže na tuto dynamiku pružně reagovat.

Neobvyklé je, že tentokrát spolu se zlatem prudce roste i stříbro. Cena 44 dolarů za unci je nejvyšší za posledních čtrnáct let a ukazuje, že investoři hledají alternativy i mimo tradiční „žlutý kov“. Poptávka po stříbře narůstá nejen ze strany spekulantů, ale i díky jeho nezastupitelné roli v průmyslu, například v solární energetice. Rostoucí cena však může zvýšit náklady na výrobu zelených technologií, které Evropská unie prosazuje v rámci Zelené dohody. Tím se paradoxně ukazuje, že transformace směrem k udržitelnosti může být ohrožena samotným růstem cen surovin, na nichž je závislá.

Kritici přesto upozorňují, že současná rally nemusí být trvalá. Pokud inflace v USA a Evropě začne klesat rychleji, Fed změní kurz a opět zvýší sazby, nebo dolar posílí, může dojít k prudké korekci. Podle švýcarského deníku Blick se již krátce po posledním rozhodnutí Fedu stalo, že zlato po dosažení maxima 3707,57 USD za unci kleslo během několika hodin na 3637 USD. To jasně ukazuje na křehkost celého růstu.


Pro Evropu, která čelí vysokým nákladům na energii a nejistému hospodářskému výhledu, je tento vývoj problémem. Vysoká cena zlata signalizuje nedůvěru v měnovou stabilitu a zároveň odvádí kapitál od produktivních investic do „mrtvých aktiv“. V českém kontextu, kde je finanční gramotnost dlouhodobě nízká a domácnosti často volí konzervativní formy spoření, může růst posílit iluzi, že zlato je jediným bezpečným přístavem. Jenže takové zjednodušení je riskantní. Drahé kovy sice chrání před inflací a měnovými otřesy, ale nepřinášejí žádný reálný výnos a při změně trendu mohou prudce ztratit hodnotu.

Současný růst zlata a stříbra je proto zrcadlem nedůvěry v globální měnový systém a v samotné centrální banky. Pro Evropu i Česko jde o varování, že spoléhat pouze na nízké sazby a fiskální stimuly nestačí. Chce-li se hospodářství stabilizovat, musí investovat do produktivity, technologického rozvoje a energetické soběstačnosti. Jinak budou domácí investoři dál hledat jistotu v drahých kovech, a ta bude stát právě tolik, kolik ukazuje cena jedné unce zlata. 

(Beneš, Handelsblatt, foto: zai)


Anketa

Je podle Vašeho názoru šéf hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan zapletený do kauzy Dozimetr?