Zatímco Velká pyramida v egyptské Gíze je po staletí symbolem monumentální architektury starověku, není ani zdaleka největší stavbou svého druhu na světě. Tento titul patří pyramidě v mexické Cholule, která byla po stovky let doslova ukryta před zraky lidí. Ne proto, že by byla zapomenuta, ale proto, že ji postupně pohltila krajina a proměnila v zelený pahorek, který nikdo nepovažoval za lidské dílo.

Pyramida v Cholule se nachází na území dnešního mexického státu Puebla a její skutečné rozměry berou dech. Základna má přibližně 450 metrů na šířku a výška dosahuje asi 66 metrů. Objemem jde o největší pyramidovou stavbu, jaká kdy byla na povrchu Země vytvořena. Ve srovnání s ní působí i slavná Gíza téměř skromně. Právě díky obrovské základně získala mezi místními obyvateli jméno Tlachihualtepetl, tedy „umělá hora“.

Po dlouhá staletí byla pyramida kompletně pokryta hlínou, trávou a stromy. Když do oblasti v 16. století dorazili španělští dobyvatelé vedení Hernánem Cortésem, považovali vrch za přirozený kopec. Na jeho vrcholu proto vybudovali křesťanský kostel Nuestra Señora de los Remedios, aniž by tušili, že stojí na vrcholu gigantické pyramidy, jaká nemá na světě obdoby. Symbolika tohoto kroku je dnes často připomínána jako jeden z nejvýraznějších střetů starověkých kultur s evropskou kolonizací.

Skutečná podstata tohoto „kopce“ začala vycházet najevo až na počátku 20. století. V roce 1910 archeologické práce odhalily, že se nejedná o přírodní útvar, ale o obří stupňovitou pyramidu, jejíž výstavba probíhala po staletí v několika fázích. Podle badatelů na ní pracovaly různé předkolumbovské kultury, které ji postupně rozšiřovaly a přestavovaly. Nešlo tedy o jednorázový projekt, ale o dlouhodobě se vyvíjející náboženský a rituální komplex.

Odhady vzniku pyramidy se nejčastěji pohybují kolem roku 300 před naším letopočtem, tedy dávno před vrcholem moci Aztéků. Cholula byla významným náboženským centrem dlouho před vznikem aztécké říše a samotná pyramida patrně sloužila jako posvátné místo spojené s božstvy úrody, deště a obnovy života. Staré legendy dokonce vyprávějí, že byla postavena obry, což má symbolicky zdůrazňovat její nadlidské rozměry a výjimečný význam.

Jednou z přetrvávajících záhad zůstává otázka, proč byla pyramida zasypána. Někteří badatelé se domnívají, že šlo o přirozený proces opuštění a postupného zarůstání. Jiní však upozorňují na možnost, že obyvatelé Choluly mohli monument úmyslně zakrýt hlínou, aby jej ochránili před zničením nebo znesvěcením ze strany španělských dobyvatelů. Pokud by tato teorie byla pravdivá, šlo by o mimořádně promyšlený akt kulturní obrany.

Psali jsme: Leonardo da Vinci a zbraně budoucnosti, které předběhly dobu

Dnes je pyramida částečně prozkoumána sítí tunelů, které umožňují nahlédnout do jejích vnitřních struktur i jednotlivých stavebních fází. Přesto zůstává velká část monumentu stále zahalena tajemstvím. Cholula tak není jen největší pyramidou světa podle objemu, ale také jedním z nejzáhadnějších archeologických míst planety.

Příběh pyramidy v Cholule ukazuje, jak snadno mohou i ty největší lidské stavby zmizet v krajině i paměti civilizace. Zároveň připomíná, že dějiny starověkého světa nejsou zdaleka vyčerpány a že pod povrchem známého světa mohou stále čekat objevy, které zásadně změní naše chápání minulosti.

(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)