Zásahem vrtulníků s vodními vaky se podařilo ochladit korunu a bezprostřední okolí, okolo paty běží zavlažovací hadice a byly vybudovány záchytné linie. Přímý výstup arboristů do koruny je kvůli padajícímu materiálu zakázán a posádky zůstávají v režimu ostrahy s možností obnovit vodní shozy, pokud by se aktivita zvýšila. Směrem k ohnisku se zvažují nezvyklé postupy, například práce „z boku“ z vedlejších stromů či dočasná konstrukce, ale prioritou je bezpečnost.
Příčina požáru se vyšetřuje; pravděpodobnost zásahu bleskem vyvrátila meteorologická data a vyšetřovatelé pracují s dalšími variantami. Oheň je navíc jedinečný i tím, že jde o „single-tree fire“ v oblasti, kde jsou rozsáhlejší požáry v deštivějším pobřežním pásmu spíše vzácné. Kvůli probíhajícím pracím vyhlásil Federální úřad pro správu půdy (BLM) nouzové uzavření okolních pozemků a přístupových cest, které platí od 19. srpna do odvolání.
Proč se strom tak těžko hasí? Kombinuje se extrémní výška s architekturou kmene a „palivem“ nashromážděným v letním suchu. Z horních partií se oheň prokousal do boční dutiny, kde se žár udržuje v izolaci pod tlustou borkou. Dlouhodobě vyschlé mechy, odumřelá kůra a pryskyřice (pitch) tvoří lokální zásobník energie, který se vodním shozům brání a snadno se znovu rozžhaví. V praxi tak hasičům „chybí úhel“, odkud by vodu nebo hasivo bezpečně a účinně dostali přímo do dutiny.
Na místě operují týmy BLM a Coos Forest Protective Association. V prvních dnech nasadily shozy z vrtulníků, infračervené drony na mapování žhavých míst a trvalé zvlhčování paty stromu. Zvažované varianty dalšího postupu zahrnují i možnost nechat dutinu kontrolovaně „dohořet“ při stálém dohledu a ochraně okolí, případně cílené zasažení ohniska po dočasném technickém přístupu. Všechna řešení ale vyžadují pečlivé vážení rizik pádu větví a kusů koruny.
Případ Doerner Firu je poučnou studií o limitech leteckého hašení a fyzice dřevin starého lesa. Jakmile se oheň zavrtá do dutiny a dřevo uvnitř pomalu žhne, stává se z něj obtížně dostupný zdroj tepla s minimální výměnou vzduchu – něco mezi přirozeným „pyrolytickým krbem“ a doutnákem. Každý zásah shora je krátkodobě účinný, ale dokud se nezmění geometrie a nedostane se voda přímo na žhavé dřevo, trvá zápas vyčerpávající dny.
Zdroje: klíčové informace převzaty a ověřeny z Los Angeles Times (původní článek s citací mluvčí), Associated Press (technický popis zásahu, ztráta ~50 stop, varianty postupu), The Guardian (rizikové faktory: suché mechy, borka, pryskyřice a bezpečnostní omezení), OPB (časová osa, místní souvislosti a historie názvu) a z uzavírací vyhlášky BLM (oficiální uzavření areálu).