Fenek (Vulpes zerda) je fascinující tvor, který jako by vypadl z orientální pohádky. Tato nejmenší známá liška světa, vážící jen kolem 1,5 kilogramu, se stala ikonou saharské divočiny nejen pro svůj neuvěřitelně roztomilý vzhled, ale hlavně pro schopnost přežít v jednom z nejtvrdších prostředí na Zemi. Jeho tělo je mistrovským dílem evolučních adaptací, od extrémně velkých uší až po schopnost dlouhodobě fungovat bez přímého příjmu vody.
Fenek je endemitem Sahary a okrajových oblastí Arabského poloostrova, kde denní teploty běžně přesahují 50 °C, zatímco v noci prudce klesají k bodu mrazu. Jeho hustá, světle zbarvená srst odráží sluneční paprsky a zároveň výborně izoluje před nočním chladem. Nejnápadnějším znakem fenků jsou jejich uši, které mohou dosahovat délky až 15 cm, tedy téměř třetiny jejich celého těla. Tyto uši nejsou jen okouzlující, ale plní klíčovou roli při ochlazování organismu. Hustě prokrvené ušní boltce odvádějí přebytečné teplo a pomáhají tak regulovat tělesnou teplotu i během spalujících dnů.
Navíc fungují jako vysoce citlivý sluchový senzor. Fenek díky nim dokáže zaslechnout i sebemenší pohyb hmyzu nebo hlodavců pod vrstvou písku. Právě tato schopnost z něj dělá skvělého nočního lovce. Kromě hmyzu se živí ještěrkami, ptáky, vejci či drobnými savci. Vodu fenek nepije. Veškeré tekutiny získává z potravy a jeho ledviny jsou přizpůsobené k maximálně úspornému hospodaření s vodou, což je klíčové pro přežití v poušti.
Denní vedra tráví fenek v chladných podzemních norách, které si sám hloubí nebo rozšiřuje. Nory bývají rozvětvené a dosahují délky několika metrů. Fenek je společenský tvor. Na rozdíl od většiny jiných lišek často žije v rodinných skupinkách o několika jedincích. Noční aktivita mu umožňuje vyhnout se nejen horku, ale i predátorům.
Z biologického hlediska patří fenek do rodu Vulpes, tedy mezi pravé lišky. Je typickým „specialistou“, druhem, který se evolučně přizpůsobil velmi úzkému životnímu prostředí. Jeho srst má navíc antistatické vlastnosti, které pomáhají chránit tělo před ulpíváním jemného písku, což je v poušti nezbytné.
Ačkoliv se fenek v některých zemích stal populárním exotickým mazlíčkem, odborníci důrazně varují před jeho chovem. Jde o volně žijící zvíře s nočním režimem, specifickými potřebami a přirozenou sociální strukturou, které v zajetí často strádá. V divočině navíc čelí rostoucím hrozbám, např. pytláctví, fragmentaci biotopu kvůli lidské činnosti i změně klimatu. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) zatím není zařazen mezi ohrožené druhy, ale populace jsou lokálně ohroženy a jejich monitoring je klíčový.
Fenek tak není jen roztomilá tvář Sahary. Je živým důkazem síly přizpůsobení a přežití v extrémních podmínkách. V době zrychlených klimatických změn a mizení druhů představuje tento malý pouštní tvor nejen symbol odolnosti, ale i výzvu k ochraně jedinečných a zranitelných ekosystémů naší planety.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
