Frček gobijský (Allactaga sibirica) je pozoruhodný zástupce malé skupiny hlodavců z čeledi tarbíkovitých, který obývá nehostinné polopouštní a pouštní oblasti východní Asie, zejména ve stepních a pouštních částech Mongolska, severní Číny a okrajových územích pouště Gobi. Ačkoliv je jeho jméno v češtině spíše neznámé, v očích zoologů představuje tento malý noční tvor ukázkový příklad adaptace na extrémní podmínky suchých biotopů.
Frček gobijský dosahuje délky těla zhruba 7 až 10 centimetrů, ale jeho nápadně prodloužené zadní končetiny a dlouhý ocas s chocholkou jej opticky zvětšují. Právě tyto končetiny mu umožňují pohybovat se skákavě, podobně jako klokan nebo některé africké tarbíky. Skoky mohou být překvapivě dlouhé a umožňují mu efektivně unikat predátorům a rychle překonávat nerovný terén, což je v písečných nebo kamenitých oblastech Gobi zásadní výhoda. Jeho ocas slouží jako stabilizátor při skocích a manévrování, zatímco velké oči mu poskytují skvělý noční zrak (klíčový smysl pro život ve tmě, neboť frček je výhradně noční živočich).
Tento hlodavec se vyznačuje vysoce efektivním hospodařením s vodou. Voda je v jeho přirozeném prostředí extrémně vzácná, a proto ji získává především z potravy. Frček gobijský je všežravec, ale převládají u něj semena, listy, kořínky a hmyz, které si dokáže s pomocí citlivých hmatových chloupků na čenichu a předních tlapkách najít i pod povrchem půdy. Potravu dokáže využít do poslední kapky tekutin díky velmi efektivnímu metabolismu a specializované stavbě ledvin, která minimalizuje ztráty vody močí.
Frček gobijský přežívá mrazivé zimy i spalující letní vedra ve speciálních norách, které si sám hloubí. Tyto nory mohou být hluboké až metr pod zemí, kde teploty zůstávají relativně stabilní. V zimních měsících upadá do stavu torporu, tedy krátkodobého útlumu životních funkcí, což mu pomáhá šetřit energií, i když nejde o pravý zimní spánek. V obdobích nejvyššího horka se zdržuje výhradně v podzemí a ven vychází až v noci, kdy teploty klesnou na únosnou úroveň.
Vědci frčka gobijského sledují zejména kvůli jeho mimořádné přizpůsobivosti a odolnosti. Tento druh přežil v oblastech, kde jiné savce vytlačila eroze, klimatické změny nebo rozšiřující se lidská činnost. Jeho genetická výbava a strategie přežití poskytují cenné informace i pro výzkum biologické rezistence na sucho a ekologickou odolnost savců vůči extrémním podmínkám. V současnosti není považován za ohrožený druh, ale jeho stanoviště jsou čím dál více ovlivňována pastvou dobytka, těžbou a klimatickými změnami.
Frček gobijský je malý, nenápadný, ale z pohledu evoluce mimořádně úspěšný druh, který dokáže přežít tam, kde by většina jiných savců selhala. Tento mistr nočního života, skvělý skokan a efektivní konzervátor vody tak zůstává fascinujícím objektem výzkumu a důkazem toho, jak život dokáže najít cestu i uprostřed jedné z nejnehostinnějších oblastí planety.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
