Vědecké výzkumy genetické prehistorie lidstva odhalují fascinující rozdíly mezi jednotlivými lidskými skupinami. Nejvíce geneticky odlišnou populací od zbytku lidstva jsou podle odborníků africké kmeny Khoisan, tedy Khoi, San a jim příbuzné skupiny. Tyto populace, obývající především oblast jižní Afriky, vykazují největší genetickou vzdálenost od ostatních lidských skupin, což je výsledkem dlouhé izolace a unikátní evoluční historie.

Genetické analýzy ukazují, že i další africké skupiny, jako jsou Mbuti a Biaka (tzv. pygmejové), se výrazně liší od ostatních populací. Tyto skupiny vykazují velkou genetickou vzdálenost nejen od Evropanů a Asiatů, ale také od jiných afrických etnik, jako jsou Dinka nebo Yoruba.


Genetické rozdíly mezi Khoisan a ostatními populacemi lze vysvětlit jejich dlouhou izolací od hlavního proudu lidské migrace. Zatímco většina současného lidstva pochází z relativně nedávné migrace z Afriky (před asi 60 000 lety), předkové Khoisanů pravděpodobně zůstali izolovaní mnohem delší dobu, což vedlo k výrazným genetickým rozdílům.

Dalším zajímavým faktorem je odstranění vlivu bantuských populací a Dinka při výpočtu genetického stromu. Bantuské populace, které se v rámci expanze Bantu rozšířily po velké části Afriky, se v minulosti křížily s Khoisany, což mohlo genetickou analýzu zkreslit. Po odstranění tohoto vlivu se ukázalo, jak hluboké jsou genetické rozdíly mezi Khoisany a zbytkem lidstva.

Tyto výsledky podporují teorii, že Khoisanové představují jednu z nejstarších oddělených lidských linií a že jejich geny mohou obsahovat cenné informace o nejstarších fázích evoluce člověka. Podobné studie mohou pomoci lépe pochopit nejen historii migrací, ale i mechanismy adaptace člověka na různé podmínky a vývoj genetické diverzity.

Studie jako tato ukazují, že navzdory našim geografickým a kulturním rozdílům jsme jako lidstvo hluboce propojeni. Zároveň nám však pomáhají pochopit fascinující genetickou rozmanitost, která dělá každou lidskou skupinu unikátní.