Když výzkumníci z Japonska analyzovali genomy různých savců, zjistili překvapivý fakt, a to že afričtí sloni mají více čichových genů než jakýkoliv jiný známý savec. Celkem mají 1 948 aktivních genů, což je pětkrát více než u člověka a dvakrát tolik než u psa. Sloni tak disponují extrémně vyvinutým smyslem, který využívají k hledání potravy, rozpoznání příbuzných i varování před predátory.

„Sloni mají největší počet genů pro čichové receptory mezi zkoumanými savci – celkem 1 948,“ uvádí magazín Live Science.

Medvědi Grizzly mají čich, který překonává i policejní psy. Dokážou ucítit potravu až na 30 kilometrů daleko, ať už jde o lososa v řece nebo pytlík brambůrek v horské chatě. Některé odhady uvádějí, že medvědí čich je až sedmkrát citlivější než čich bloodhounda, což je pes specializovaný na stopování pachů. Biologové upozorňují, že právě čich je u medvědů dominantním smyslem (zrak a sluch za ním hluboce zaostávají).


Nejdelší dosah čichu v přírodě patrně nemají savci, ale samci hedvábníků (druh nočního motýla). Ti dokážou zachytit feromony samic na vzdálenost až 4,5 kilometru, což je doslova „čichání z lásky“. Speciální tykadla těchto motýlů mají tak citlivé receptory, že reagují na jednotlivé molekuly ve vzduchu.

V Africe probíhají úspěšné programy, kde jsou velké kapské krysy cvičeny k detekci výbušnin a tuberkulózy. Oproti psům jsou lehčí, levnější a snadněji se udržují. Jejich čichový systém je natolik výkonný, že zvládnou prohledat pole plné min bez jediného omylu.


Použité zdroje: livescience.com; Genome Research (2014): Genetická analýza čichových receptorů u savců; PLOS ONE (2022): Studie detekce COVID-19 u psů; National Geographic: Bear’s incredible sense of smell (2023)