Více než tisíc let po své smrti se jeden z posledních velkých vikinských králů znovu dostává do centra pozornosti. Nejen historiků a archeologů, ale i moderní společnosti, která jeho jméno vyslovuje denně, často aniž by tušila jeho původ. Řeč je o dánském králi Harald Bluetooth Gormsson, muži, který dokázal sjednotit rozsáhlá území Skandinávie a jehož přezdívka se stala symbolem bezdrátového propojení v digitálním věku.

Harald, syn krále Gorma Starého, vládl ve druhé polovině desátého století. Patřil k posledním skutečně vikinským panovníkům, kteří stáli na přelomu dvou epoch. Na jedné straně se opírali o staré pohanské tradice severu, na straně druhé přijímali nové náboženství a nové formy moci, jež postupně měnily podobu Evropy. Harald se zapsal do dějin především jako král, který sjednotil velkou část dnešního Dánska, rozšířil svůj vliv do severního Německa a měl vazby i na oblasti dnešního Švédska a Norska. Zároveň sehrál klíčovou roli v šíření křesťanství ve svém království, což dokládají runové kameny i písemné prameny z raného středověku.

Jeho přezdívka „Bluetooth“, v překladu „Modrozub“, má podle středověkých kronik velmi prozaický původ. Vypráví se, že Harald měl jeden zub silně poškozený nebo odumřelý, což mu dodávalo tmavý až namodralý odstín. V době, kdy přezdívky často vznikaly z fyzických zvláštností nebo výrazných osobních rysů, se takové označení snadno ujalo a přetrvalo staletí.

O mnoho století později, na konci dvacátého století, sáhli po Haraldově jménu inženýři a manažeři švédské telekomunikační společnosti Ericsson. Hledali název pro novou technologii bezdrátového spojení, která měla propojovat různá zařízení napříč standardy a výrobci. Symbolika byla zřejmá. Stejně jako Harald dokázal sjednotit dříve roztříštěná území Skandinávie, měla nová technologie sjednocovat digitální svět. Název Bluetooth se původně zrodil jako pracovní označení, ale nakonec se stal oficiálním a globálně rozšířeným pojmem. I samotné logo technologie odkazuje na vikinské dědictví, protože kombinuje skandinávské runové znaky odpovídající iniciálám králova jména.

Haraldův historický příběh však nekončí jeho symbolickým návratem prostřednictvím moderní techniky. Stále se vede spor o místo jeho posledního odpočinku. Tradiční dánské prameny uvádějí, že byl na konci desátého století pohřben v oblasti dnešního Roskilde, které se později stalo významným královským a církevním centrem. Tato verze je dlouhodobě podporována dánskými historiky i institucemi, jež vnímají Haralda jako klíčovou postavu vlastních národních dějin.

V posledních letech však do zavedeného výkladu vstoupily nové archeologické hypotézy. Švédský archeolog a polský badatel nezávisle na sobě upozornili na možnost, že Harald mohl být pohřben na území dnešního severozápadního Polska, konkrétně v oblasti vesnice Wiejkowo. Tento region měl v Haraldově době úzké vazby na vikinský svět a byl součástí širšího prostoru, kde se střetávaly severské, slovanské a raně křesťanské vlivy. Podle této teorie mohl král zemřít právě zde, patrně v důsledku konfliktů se svými protivníky, a jeho tělo zde bylo uloženo k poslednímu odpočinku.

Psali jsme - Smrt lorda Byrona: básník, který se stal hrdinou Řecka

Spor o Haraldův hrob tak odráží širší otázky raně středověké Evropy, kdy hranice nebyly pevně dané a identita panovníků často přesahovala dnešní národní rámce. Harald Bluetooth nebyl pouze dánským králem v moderním slova smyslu. Byl vládcem vikinského světa, který se rozprostíral od Baltského moře až po Severní moře a jehož vliv zasahoval hluboko do kontinentální Evropy.

Příběh tohoto krále tak dnes spojuje zdánlivě neslučitelné světy. Drsnou dobu vikinských výprav, šíření křesťanství a bojů o moc na jedné straně a moderní digitální realitu bezdrátové komunikace na straně druhé. Jméno Harald Bluetooth se stalo mostem mezi minulostí a současností a připomínkou, že i technologie každodenního života mohou nést v sobě hlubokou historickou stopu.

(vlk, prvnizpravy.cz, foto: aiko)