Vědecký svět zažil šok. Neandertálci, dlouho považovaní za mentálně méněcenné a kulturně nevyspělé bratry moderního člověka, vytvořili před více než 64 000 lety jeskynní umění, které je nejen starší než cokoliv známého z Afriky, ale zároveň překračuje všechna očekávání o jejich schopnostech. Studie týmu vedeného geochronologem Dirkem L. Hoffmannem, publikovaná v prestižním časopise Science, prokázala pomocí uran-thoriového datování, že malby v jeskyních La Pasiega, Maltravieso a Ardales v dnešním Španělsku vznikly nejméně před 64 800 lety. To je o dvacet tisíc let dříve, než kdy podle všeobecně přijímané chronologie dorazili Homo sapiens do západní Evropy. Neandertálci tak nejen malovali, ale dělali to dávno před námi.
Malby nejsou jen náhodné šmouhy nebo chaotické klikyháky. Jsou zde ruční šablony, geometrické obrazce, symbolické motivy i důmyslné kompozice v červených a černých tónech. V jeskyni La Pasiega se například nachází tzv. žebříkový motiv, kde pravidelně rozmístěné horizontální linie a vertikální osa vytvářejí obraz, který naznačuje záměr, plán i smysl pro strukturu. Nejde o čmáranici náhodných pigmentů, ale o dílo, které zcela rozbíjí stereotyp neandertálce jako tvora bez vyššího myšlení. Výzkum navíc prokázal, že vrstvy pigmentu byly přidávány opakovaně v průběhu více než 25 000 let, což svědčí o kulturní tradici a úctě k určitým obrazům a místům.
Další ohromující nález pochází z jeskyně Cueva de los Aviones na španělském pobřeží, kde vědci objevili perforované mořské mušle natřené červeným a žlutým pigmentem (datované až do doby před 115 000 lety). Tyto nálezy, publikované v Science Advances, zahrnovaly i mušle s pigmentovými směsmi uvnitř – což dokazuje, že šlo o úmyslné úpravy, možná formy ozdob nebo amuletů. Jsou to zatím nejstarší osobní ozdoby nalezené na Zemi a vznikly dávno před jakýmikoliv známými uměleckými výrazy moderních lidí. „Tohle nejsou napodobeniny lidského umění. Neandertálci měli vlastní estetiku, vlastní symbolický jazyk,“ uvedl Hoffmann v rozhovoru pro The Vintage News.
Tyto objevy tedy zásadně mění dějiny. Neandertálci nebyli jen němí sběrači přežívající v drsných podmínkách, ale tvůrci symbolických obrazů, nositelé tradic a možná i příběhů. Znali barvy, kompozici, záměr, a pravděpodobně i význam těchto děl, což nutně implikuje jazyk nebo jeho základy. Svědčí to o abstraktním myšlení, o sdílených hodnotách, možná i o spiritualitě. Vědci dnes začínají připouštět, že neandertálci mohli mít vlastní mytologii nebo víru. V článku pro Nature se píše: „Je zřejmé, že symbolické myšlení se neomezovalo jen na Homo sapiens.“
Psali jsme:
Zároveň tyto důkazy bourají dávnou teorii, že neandertálské umění vzniklo až vlivem kontaktu s Homo sapiens. Malby staré 65 000 let v době žádných moderních lidí v Evropě ještě neexistovaly. Neandertálci tedy nebyli kopírující žáci, ale samostatní kulturní aktéři. A co víc, v některých ohledech byli první. „Neandertálci vytvořili nejstarší známé umělecké projevy v dějinách lidstva,“ uzavírá Hoffmann.
Zatímco učebnice dějepisu stále ukazují neandertálce jako chlupaté tvory s kyjem, realita jejich života je mnohem bohatší. Umění je totiž důkazem schopnosti myslet mimo každodenní přežití. A právě to je znakem skutečné lidskosti. Možná, že prvními „lidmi“, jak je dnes chápeme, tedy s představivostí, se smyslem pro krásu a se schopností tvořit, jsme nebyli my, ale oni.
(mia, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)
