Vynálezy a objevy máme obvykle spojené s dospělými vědci a techniky, kteří roky pracují v laboratořích a dílnách. Jenže dějiny dokazují, že tvůrčí mysl nezná věkové hranice. I děti a dospívající dokázali přijít s nápady, které ovlivnily podobu moderní civilizace. Některé z těchto objevů začaly jako hra, jiné jako touha vyřešit praktický problém, ale všechny se zapsaly do dějin.
Na začátku dvacátých let minulého století se osmnáctiletý Ralph Samuelson z Minnesoty rozhodl, že plavba na lodi není dost zábavná. Fascinovala ho myšlenka, zda je možné lyžovat i na vodě stejně jako na sněhu. První pokusy s ledními lyžemi nebyly úspěšné, ale postupným zkoušením přišel na správnou techniku. 2. července 1922 na jezeře Pepin uskutečnil první úspěšný pokus a položil základy vodního lyžování. Nikdy si svůj nápad nenechal patentovat, ale historie ho uznává jako prvního, kdo propojil lyže s vodní hladinou.
O pár let později stál u zrodu další oblíbené zábavy šestnáctiletý George Nissen. Mladý gymnasta a milovník cirkusu pozoroval akrobaty, jak se odrážejí od ochranných sítí. V garáži začal s pokusy a do roku 1934 vytvořil s pomocí trenéra první prototyp trampolíny s kovovým rámem a pružinami. Jeho vynález se brzy rozšířil nejen mezi děti, ale také mezi vojáky a astronauty jako výborná tréninková pomůcka. Slovo trampolína si dokonce zaregistroval jako ochrannou známku a stal se symbolem celého sportu.
Vraťme se však o několik století zpět do Francie. V roce 1642, kdy bylo Blaise Pascalovi osmnáct let, hledal způsob, jak ulehčit práci svému otci, výběrčímu daní. Postavil mechanický stroj, který dokázal provádět základní aritmetické operace. Tento „Pascaline“ je považován za jeden z prvních počítacích strojů na světě. Ačkoli se jeho zařízení nedochovalo v původní podobě, inspirovalo generace matematiků a položilo základy vývoje počítačů.
O několik století později se ve Spojených státech objevil další mladý vizionář. Patnáctiletý Philo Farnsworth už od dětství experimentoval s elektřinou a domácími spotřebiči. Ve čtrnácti letech načrtl svému učiteli chemie princip elektronického přenosu obrazu prostřednictvím katodové trubice. Jeho myšlenka se stala základním kamenem moderní televize. V roce 1927 Farnsworth úspěšně vyslal první elektronický televizní signál a o jedenáct let později představil funkční prototyp plně elektronické televize. Přestože se dočkal ostré konkurence velkých firem, jeho role v dějinách televize zůstává nezpochybnitelná.
Mezi nejsilnější příběhy patří život Louise Brailla. Jako tříletý chlapec přišel o zrak a ve škole pro nevidomé se setkal s objemnými a nepraktickými knihami s reliéfními písmeny. Už ve třinácti letech začal hledat jednodušší systém a během tří let vytvořil kód založený na šesti bodech. V patnácti letech představil svůj systém řediteli školy a položil základy Braillova písma, které se v průběhu 19. století rozšířilo do celého světa a dodnes umožňuje milionům nevidomých přístup ke vzdělání a kultuře.
Všechny tyto příběhy ukazují, že tvůrčí schopnosti a odvaha k experimentům nečekají na dospělost. Ralph Samuelson, George Nissen, Blaise Pascal, Philo Farnsworth a Louis Braille byli ve věku, kdy většina jejich vrstevníků ještě řešila hry a školní povinnosti. Oni však dokázali, že i dětský nápad může změnit dějiny. Vynálezy těchto mladých vizionářů se staly součástí našeho každodenního života a připomínají, že i z dětské zvídavosti může vyrůst skutečný dar světu.
(Pilař, prvnizpravy.cz, foto: zai)
