Investigativní publicista vystupující pod jménem Thomas Paukner se podrobně věnoval hospodaření hlavního města Prahy. Vysoké přebytky, které by na první pohled mohly působit jako známka zdravých městských financí, interpretuje přesně opačně. Podle něj ukazují především na dlouhodobou neschopnost pražských politických reprezentací uskutečnit naplánované investice. Svůj text proto nazval „Absolutní politická neschopnost – příběh města Prahy".
„Hlavní město má každý rok přebytky v desítkách miliard. Na první pohled jde o úspěch, ale po detailním rozboru nelze nazvat situaci jinak, než absolutní politickou neschopností. Na účtech hlavního města Prahy leží 169 miliard, respektive se započtením příspěvkových organizací dokonce 183 miliard korun. Pozoruhodné je, že nejde o přebytky plánované (!!), nýbrž neočekávané," napsal na Facebooku Paukner.
Právě rozdíl mezi tím, co Praha plánuje, a skutečným výsledkem jejího hospodaření tvoří hlavní osu Pauknerovy argumentace. Tvrdí, že od roku 2014 se ani jednou nepodařilo splnit investiční plán hlavního města. V letech 2014 až 2018 podle něj Praha za plánem zaostávala o jednotky miliard korun, zatímco od roku 2022 už rozdíly označuje za extrémní.
Svou kritiku přitom nezačíná u Zdeňka Hřiba ani u současného vedení metropole. Vrací se k období primátorky Adriany Krnáčové z ANO a současně upozorňuje, že velké investice nelze mechanicky spojovat pouze s politiky, kteří byli ve funkci v roce, kdy se měly uskutečnit. Jejich příprava podle něj zabere nejméně dva roky, často i déle.
„Aby byl text korektní, popíšu nejprve situaci za Adriany Krnáčové z ANO, kdy znepokojivý trend začal. Je také třeba předpokládat, že plánování větších investičních projektů zabere minimálně 2 roky, ne-li více. Práce primátorky za hnutí ANO se tedy projevila v letech 2016 až 2020, a tak dále," vysvětlil Paukner.
Údaje, s nimiž pracuje, podle svých slov čerpá ze dvou zdrojů. Prvním jsou oficiální důvodové zprávy hlavního města ke skutečnému plnění rozpočtu. Druhým jsou údaje Ministerstva financí, které sleduje takzvaný investiční potenciál. Paukner jej popisuje jako údaj vypovídající o tom, kolik jsou Praha a jednotlivé kraje schopné v daném roce efektivně utratit. Výsledná čísla podle něj podávají „poměrně výmluvnou realitu o nekompetenci politiků, kteří řídí Prahu".
První podrobné srovnání nabízí pro roky 2016 až 2018. Ve všech třech letech měla Praha podle rozpočtových plánů hospodařit se schodkem. V roce 2016 plánovala deficit 15 miliard korun, v roce 2017 dalších 15 miliard a pro rok 2018 schodek 16,2 miliardy. Skutečné výsledky ale podle Pauknera skončily na opačné straně rozpočtové bilance.
„A realita? Ve třech zmíněných letech se plánované deficity proměnily v přebytky 12,3, 7,4 a 6,6 miliardy korun. Nešlo o zázračnou schopnost Prahy peníze vydělat, ale naopak o neschopnost peníze vybrané od občanů efektivně utratit. Ministerstvo financí následně Praze vystavilo velmi nelichotivé vysvědčení," napsal Paukner.
Toto „vysvědčení" dokládá čísly o investičním potenciálu a skutečně realizovaných investicích. V roce 2016 mohla podle údajů, které cituje, Praha investovat 12 miliard korun, reálně ale investovala 2,3 miliardy. V následujícím roce měl investiční potenciál dosahovat 18,4 miliardy korun a skutečně se mělo investovat 6,5 miliardy. Největší rozdíl z této trojice let uvádí Paukner pro rok 2018.
„V roce 2018 pak Praha utrácela nejméně efektivně. Potenciál 22,6 miliard proměnila v reálné investice za pouhých (!!!) 5,6 miliardy korun," uvedl.
Podle Pauknera se nepodařilo tento trend zlomit ani v dalších letech. Pro rok 2019 uvádí investiční potenciál 22,6 miliardy korun a skutečně vynaložených 13 miliard, pro rok 2020 pak potenciál 22 miliard a reálné investice 10 miliard korun. Vývoj spojuje také s nástupem Zdeňka Hřiba do funkce primátora a následně s koalicí současného primátora Bohuslava Svobody.
„Situace se nezlepšila, ba naopak. Nástup Zdeňka Hřiba do pozice primátora investice nerozpohyboval, ale zbrzdil a zdá se, že koalice Bohuslava Svobody zakončí mandát s ještě horším výsledkem," hodnotí Paukner další vývoj.
Za zvlášť výrazné považuje roky 2023 až 2025. Rozdíly mezi tím, s čím rozpočty počítaly, a konečnými výsledky podle něj narostly do násobně vyšších částek. Také v těchto letech město plánovalo schodkové hospodaření, konkrétně deficity 16,4 miliardy, 17,2 miliardy a 17,4 miliardy korun.
Skutečné výsledky byly podle údajů, které Paukner uvádí, opět opačné. „V letech 2023 až 2025 se totiž zoufalá neschopnost politiků efektivně investovat svěřené prostředky projevuje v násobně vyšších částkách. Opět se plánovaly schodky, tentokrát šlo o 16,4, 17,2 a 17,4 miliard korun. Reálně však Praha dosáhla přebytků 29,3, 23 a 24,2 miliardy," napsal.
Paukner zdůrazňuje také velikost těchto rozdílů ve vztahu k celému pražskému rozpočtu. Ten podle něj dosahuje zhruba 135 miliard korun ročně, takže rozdíl mezi plánem a výsledkem interpretuje jako nesplnění plánu o více než 30 procent. U samotného celkového přebytku ale nekončí a podrobněji se věnuje tomu, v jakých oblastech podle rozpočtových dokumentů zůstávaly plánované investice nenaplněné.
Ve školství se podle údajů, které cituje, podařilo v roce 2024 proinvestovat pouze 50 procent plánu a v roce 2025 ještě méně, 49 procent. Paukner připomíná, že do této kapitoly spadá také sport a investice do mládeže. U rozvoje městské infrastruktury uvádí za rok 2024 plnění na úrovni 58 procent plánovaných investic, u správy majetku 60 procent a u rozvoje obce 66 procent.
Rok 2024 přitom volí záměrně. Nechce podle svých slov stavět kritiku na období, u něhož by bylo možné namítat mimořádný vliv předchozích covidových let. „Záměrně vybírám lepší rok 2024, protože by bylo možné relevantně namítnout dopad paralýzy covidových let na rok předchozí," vysvětlil.
Ani při tomto výběru podle něj čísla pro vedení metropole nevycházejí dobře. Paukner tvrdí, že v letech 2024 až 2025 se Praze nepodařilo realizovat na sto procent plánované výdaje ani v jedné kapitole. Nejlépe podle něj skončila doprava s osmdesátiprocentním plněním, přičemž i zde připojuje pochybnost nad způsobem využití peněz.
„V letech 2024 až 2025 patří Praze další smutné prvenství. Z plánovaných výdajů se na 100 % nepodařilo realizovat ani jednu kapitolu. Nejlépe skončila doprava s 80 % – v případě Prahy je pak otázkou, zda jde skutečně o efektivní investice," napsal Paukner.
Vysoký objem peněz na pražských účtech proto odmítá považovat za doklad úspěšného hospodaření. V jeho pohledu mají prostředky vybrané od daňových poplatníků sloužit k zajištění veřejných služeb a potřebných investic. Pokud zůstávají dlouhodobě nevyužité, je podle něj třeba hodnotit tento stav právě ve vztahu k tomu, co se městu nepodařilo uskutečnit.
„Daňoví poplatníci svěřují své zdaněné peníze státu a samosprávám proto, aby byly utraceny ve veřejném zájmu a zajistily potřebné služby. Přes 169 miliard ležících na účtu Prahy není úspěch. Je to katastrofální vizitka politiků, kteří město vedli od roku 2014, kdy se naposledy podařilo plánované investice skutečně zrealizovat," napsal Paukner.
Problém se podle něj navíc postupně prohlubuje. Tvrdí, že od roku 2014 se situace každým rokem zhoršuje a v posledních letech už „exponenciálním tempem". Rozměr nahromaděných prostředků nakonec přibližuje odhadem doby, kterou by podle něj Praha při současném tempu potřebovala k jejich využití.
„Od té doby se situace každý rok jen zhoršuje, v posledních letech exponenciálním tempem. Při investičním potenciálu, který Praha ani vzdáleně neplní, by trvalo zhruba 8 až 10 let současné přebytky utratit," uvedl.
Svůj rozsáhlý rozbor uzavírá Paukner stručným připomenutím, proč se k hospodaření hlavního města vrací právě nyní: „To jen tak při příležitosti, že se blíží komunální volby."
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
