Spojené státy americké se ocitají na rozcestí. Po eskalaci napětí mezi Íránem a Izraelem se zvyšuje tlak na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa, zda Spojené státy vstoupí do války naplno, nebo zvolí cestu diplomacie.
Nejnovější průzkum agentury Rasmussen Reports zveřejněný 23. června 2025 ukazuje, že americká veřejnost zůstává výrazně zdrženlivá. Pouze třetina pravděpodobných voličů podporuje vyslání amerických pozemních jednotek do války proti Íránu. Naproti tomu téměř polovina (48 %) je nakloněna použití letectva nebo námořních sil na podporu Izraele, přičemž 28 % tuto možnost podporuje „silně“. Celých 40 % se proti leteckým úderům staví, přičemž 25 % je „silně proti“.
„Ačkoliv většina voličů podporuje využití amerického letectva a námořnictva proti Íránu, pouze třetina souhlasí s nasazením amerických pozemních jednotek,“ uvádí zpráva Rasmussen Reports.
Tato čísla nejsou izolovaná. Průzkum Reuters/Ipsos ze stejného období ukazuje, že 45 % Američanů odmítá nedávné letecké údery na Írán a pouze 36 % je podporuje. Dokonce 84 % respondentů uvedlo, že jsou „velmi“ nebo „spíše“ znepokojeni rizikem širší války na Blízkém východě. Dlouhodobá únava z nekonečných konfliktů v Iráku a Afghánistánu se zdá být klíčovým faktorem této zdrženlivosti. Veřejnost i část politického spektra má obavy z možných ztrát na životech, z ekonomických dopadů a z důsledků nepředvídatelné eskalace.
Průzkum Washington Post z 18. června 2025 pak přináší ještě chladnější pohled (pouze 25 % Američanů podporuje letecké údery, zatímco 45 % je odmítá). Mezi demokraty je odpor dominantní, u republikánů je podpora rozdělená, ale roste tlak na prezidenta Trumpa i zevnitř jeho vlastní strany. Zatímco část hnutí MAGA volá po tvrdé odvetě, jiní, včetně libertariánských republikánů, vyzývají k opatrnosti a žádají schválení případného konfliktu Kongresem.
Bílý dům proto zatím takticky vyčkává. Prezident Trump v posledních dnech signalizoval, že dává přednost diplomatickému řešení a poskytuje sobě i Íránu „dvoutýdenní okno“ na vyjednávání, přičemž jednání v Ženevě pod záštitou evropských mocností představují naději na deeskalaci.
Veřejné mínění je tak v přímém protikladu k dřívějším výbojům americké zahraniční politiky. Američané už nechtějí být světovým četníkem za každou cenu a stále více preferují domácí agendu, bezpečnostní izolaci a posílení hranic před zahraničními intervencemi. Názorová proměna, kterou podnítily ztráty, rozpočtové schodky i války bez jasného vítězství, nyní silně ovlivňuje rozhodování v Bílém domě. Spojené státy tak čelí zásadnímu dilema. Buď budou následovat vůli veřejnosti a zvolí zdrženlivost, nebo znovu otevřou dveře nové válce, tentokrát s jaderným Íránem?
Psali jsme:
Prezident Trump si nepochybně velmi dobře uvědomuje, že voličské nálady jsou neúprosné, a že jakýkoli krok směrem k další pozemní válce by mohl znamenat politickou sebevraždu. Americká veřejnost totiž dala jasně najevo, že další irácký nebo afghánský scénář už nepřijme.
(Kyncl, Rasmussen Reports, foto: zai)
