Česká armáda nakupuje F-35, tanky, bojová vozidla, drony a připravuje se na nástup robotiky a umělé inteligence. O miliardových zakázkách se vedou dlouhé debaty, počítají se kusy techniky a termíny dodávek. Méně se ale mluví o otázce, která může být nakonec stejně důležitá jako samotné zbraně. Kdo je bude obsluhovat?
Moderní válka nepotřebuje jen několik desítek elitních pilotů nebo několik stovek tankistů. Ukrajina ukazuje potřebu tisíců operátorů bezpilotních systémů, specialistů elektronického boje, obsluh pozemních robotů a lidí schopných pracovat se senzory, digitálními mapami, daty a AI. Tady může mít Česká republika větší problém než při nákupu techniky. Dron lze vyrobit za týdny. Schopného člověka, který technice rozumí, dokáže se rychle přeškolit, rozhoduje pod tlakem a je zároveň fyzicky i psychicky odolný, za několik týdnů vytvořit nelze.
Ukrajina ukazuje, že technických vojáků musí být masa
Rozsah technologické proměny války je dobře vidět na ukrajinském vzdělávání samotných vojáků. Přes aplikaci Army+ absolvovalo výcvik více než 100 tisíc příslušníků ozbrojených sil. Největší zájem nebyl o tradiční pěchotní témata, ale o základy bezpilotních systémů. Tento kurz zahájilo téměř 55 tisíc lidí. Následovaly kybernetická bezpečnost a práce s digitálním systémem DELTA. To vypovídá o profilu moderního vojáka víc než řada strategických dokumentů.
Na bojišti zaplněném senzory už nestačí umět střílet a pohybovat se v terénu. Voják musí pracovat s obrazovkou, daty, digitálním situačním obrazem, drony, komunikací a elektronickým rušením. A protože se systémy rychle mění, musí být schopný přejít během několika měsíců na novou techniku.
Česká armáda tento vývoj sleduje. Má 533. prapor bezpilotních systémů, jeho operátoři procházejí specializovaným výcvikem a armáda letos pořádá Drone Shield 2026. Součástí jsou nejen drony a obrana proti nim, ale také testování bezosádkových pozemních systémů, robotiky a autonomních technologií. Směr je správný, několik specializovaných útvarů ale problém nevyřeší.
Ukrajina ukazuje, že při skutečné válce se technologické schopnosti musí rozšířit hluboko do celé armády. Dron už není exotickou technikou průzkumného útvaru. Stává se běžným prostředkem pěchoty, dělostřelectva, logistiky i ochrany jednotek. Pozemní roboti přebírají zásobování, evakuaci a postupně i bojové úkoly. Pokud bude mít stát málo lidí, kteří tyto systémy umějí použít, může mít ve skladech moderní techniku a zároveň jen omezenou schopnost ji nasadit.
Budoucí voják se nezačne připravovat v osmnácti
Tady je česká debata o přípravě občanů k obraně stále příliš úzká. Ministerstvo obrany samo při schválení Koncepce POKOS 2025–2030 připustilo, že dosavadní systém byl zaměřen jen na malou část společnosti, především žáky a studenty, nepokrýval všechny potřebné dovednosti a chyběla mu koordinace. Nová koncepce proto chce přípravu rozšířit na mnohem širší část populace. To je nutné. Jenže příprava nesmí skončit u přednášky o armádě.
Podívejme se, co bude voják roku 2035 pravděpodobně potřebovat. Rychlou orientaci v digitálním prostředí, práci se senzory a daty, ovládání dronů a robotů, základy elektroniky, orientaci bez GPS, první pomoc, týmovou spolupráci, fyzickou zdatnost a schopnost rozhodovat pod stresem. Takové schopnosti se nevytvoří několikatýdenním kurzem. Budují se roky.
Stát proto nemůže oddělovat sport, technické vzdělávání, spolkovou činnost a obranu tak striktně jako dosud. Dítě, které staví robota nebo model letadla, není připravováno do války. Získává technické schopnosti. Mladý člověk, který létá s dronem, programuje, pracuje s rádiem nebo soutěží v e-sportu, získává další dovednosti.
Sport zase vytváří fyzickou zdatnost, disciplínu a schopnost fungovat v týmu. Dobrovolní hasiči učí práci pod tlakem. Orientační sporty, modelářství, radioamatérství, kynologie nebo technické kroužky přidávají další části stejné skládačky. To není militarizace dětí. Je to budování společnosti, která má fyzickou, technickou a psychickou odolnost a v případě krize se dokáže rychleji adaptovat.
Armáda už ostatně zkouší cílenější práci se středoškoláky. Letos nastoupilo například 70 studentů na dobrovolné vojenské cvičení u 532. praporu elektronického boje. Po absolvování získávají status vojáka v záloze. Takové projekty jsou užitečné. V měřítku možné budoucí mobilizace jsou ale stále velmi malé.
Techniku koupíme. Lidi musíme připravovat roky
Česká republika dnes řeší počty F-35, tanků, BVP, dronů a robotických prostředků. Jenže v případě rozsáhlého konfliktu nebude rozhodovat pouze počet techniky. Rozhodovat bude také velikost lidského rezervoáru.
Moderní armáda bude potřebovat profesionály, aktivní zálohu a velkou skupinu lidí, které lze rychle přeškolit na nové systémy. O tom se rozhoduje dlouho předtím, než někdo podepíše náborový formulář. Stát proto musí začít u škol, sportovních a technických organizací, dobrovolných hasičů, modelářů, radioamatérů a dalších prostředí, kde už dnes existují dovednosti využitelné v krizové situaci.
Nejde o to vychovávat děti jako budoucí vojáky. Jde o to vychovávat mladé lidi, kteří něco umějí. Zachránit člověka, orientovat se, pracovat s technikou, fungovat bez komfortu a spolupracovat. A hlavně se dokážou rychle učit. Tato poslední vlastnost bude možná nejdůležitější.
Armáda roku 2035 totiž nebude potřebovat vojáka vycvičeného jednou provždy na jeden konkrétní systém. Bude potřebovat člověka, který se během své služby několikrát naučí úplně novou generaci techniky. Zbraňový systém lze objednat. Výrobní linku lze zaplatit. Dron lze v případě potřeby vyrobit po tisících. Člověka schopného moderní techniku v boji skutečně použít ale stát na poslední chvíli nevyrobí.
Pokud tedy Česká republika připravuje armádu na válku budoucnosti, nemůže začínat až u bran kasáren. Musí začít mnohem dříve, u sportu, techniky, robotiky, první pomoci, orientace, týmové spolupráce a motivace mladých lidí něco umět. Protože nejslabším článkem armády roku 2035 nakonec nemusí být nedostatek F-35, tanků nebo robotů. Může jím být nedostatek lidí, kteří budou schopni všechny ty drahé stroje skutečně ovládat.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Ministerstvo obrany Ukrajiny – více než 100 tisíc vojáků absolvovalo kurzy Army+, největší zájem je o bezpilotní systémy; 2. Armáda ČR – Drone Shield 2026 prověří nové možnosti technologií a obrany proti dronům; 3. Armáda ČR – piloti a operátoři dronů prošli speciálním výcvikem; 4. Ministerstvo obrany ČR – vláda schválila Koncepci POKOS 2025–2030; 5. Armáda ČR – dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky 2026
