V ostře sledované kauze údajného „armádního šmírování“ došlo k prvnímu trestnímu oznámení. Poslanec hnutí ANO a člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička v posledních týdnech zveřejnil interní dokumenty, které podle něj dokazují, že vojáci shromažďovali informace o politicích a občanech na sociálních sítích. Armáda však podobné interpretace odmítá a tvrdí, že šlo pouze o součást odborných cvičení.

Růžička k tomu uvedl, že z materiálů vyplývá systematické sledování uživatelů sociálních sítí včetně politiků, přičemž vojáci měli podle jeho slov používat „falešné identity“ a klást si otázky, zda je podobný sběr dat legální. Tvrdí také, že armáda vykonávala činnosti, které jí podle zákona nepřísluší. Spor se tak rychle vyhrotil a přerostl v politickou přestřelku, jež vyústila v podání trestního oznámení.

Náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Karel Řehka všechna nařčení důrazně odmítl. Podle něj se nejednalo o žádné skutečné sledování opozice nebo občanů, nýbrž o simulace v rámci odborné přípravy. 

„Armáda nikoho nešmíruje. Jednalo se o cvičení,“ zdůraznil Řehka s tím, že obvinění z překračování pravomocí považuje za nepravdivá a zavádějící.


„Nešlo o sledování jednotlivců, ale o analýzu klíčových slov a spojení, která se objevují ve veřejném prostoru,“ uvedl Haratek. 

Druhé cvičení s krycím názvem Volby 2025 mělo podle něj simulovat analýzu informačního prostředí za využití otevřených dat. 

„Cvičení bylo koncipováno tak, aby působilo realisticky a věrohodně,“ dodal.

Samotný únik interních materiálů však představuje vážný problém. Armáda jej považuje za zásadní bezpečnostní incident a podala proto trestní oznámení. Do šetření se zapojila také inspekce generálního štábu a celou věc nyní prověřují orgány činné v trestním řízení. Podle vedení armády může mít zveřejnění interních postupů negativní dopad na obranyschopnost země a bezpečnost vojáků.

Za armádu se veřejně postavil poslanec ODS a bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Podle něj sice šlo skutečně o cvičení, přesto by měly být zveřejněny úplné dokumenty, aby bylo možné pochopit jejich obsah a účel bez vytrhávání jednotlivých částí. 


Kauza dál boptná a rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco Růžička varuje před nebezpečným precedentem a požaduje důkladné vyšetření, armáda trvá na tom, že žádné šmírování nikdy neprobíhalo. O budoucím vývoji případu rozhodne především probíhající vyšetřování, které musí potvrdit, zda skutečně došlo k překročení zákona, nebo zda šlo pouze o nešťastně vyložený výcvik.

Velmi ostře se k celé věci vyjádřili i představitelé opozice. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil kauzu za skandál a hovořil o nebezpečném zneužívání armády proti vlastním občanům. Podobně reagovala i předsedkyně KSČM a lídryně hnutí STAČILO! Kateřina Konečná, podle níž se jedná o „nepřípustné politizování armády, která má hájit bezpečnost státu, nikoli sledovat občany na sociálních sítích“. Šéf SPD Tomio Okamura pak situaci označil za „alarmující důkaz, že se armáda dostává do rukou politiků, kteří ji chtějí využívat jako nástroj vnitřního boje“. 

Kritické hlasy z opozice se shodují v tom, že jakýkoliv náznak politického ovlivňování armády je nepřijatelný a může zásadně podkopat důvěru veřejnosti v ozbrojené síly i demokratické instituce.