Školní obědy se staly předmětem vyhrocené politické i odborné polemiky. Premiér Andrej Babiš chce odstranit závazné výživové normy, podle kterých školní jídelny sestavují jídelníčky, a nahradit je dobrovolnými doporučeními. Tvrdí, že stát nemá kuchařkám diktovat, jak mají vařit, a že dobré jídlo pozná především podle toho, zda ho děti skutečně snědí. Proti jeho záměru se však ozývají výživoví odborníci, část rodičovských organizací i představitelé veřejného zdravotnictví. Do diskuse výrazně vstoupil také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný, který se ostře vymezil vůči ředitelce Státního zdravotního ústavu Barboře Mackové. Podle něj nejde jen o školní jídelníčky, ale o zásadní rozdíl v představách o fungování společnosti.
Babiš se rozhodl svůj postup vysvětlit také prostřednictvím sociálních sítí, kde odmítl kritiku, že vláda rezignuje na zdravé stravování dětí. „Kolem výživové vyhlášky se šíří řada nesmyslů a někdy i dezinformací. Tak znovu a jasně. Se zdravým stravováním dětí samozřejmě souhlasím a rozhodně nechceme, aby děti jedly nezdravě,“ uvedl premiér na Facebooku. Podle něj není problém v samotném cíli reformy, ale v pravidlech, která vznikala bez dostatečného zohlednění zkušeností zaměstnanců školních jídelen. „Problém je v nové vyhlášce, která vznikla bez dostatečného zohlednění zkušeností školních jídelen a přináší zbytečnou byrokracii a další regulaci,“ vysvětlil Babiš s tím, že o problematice dlouhodobě jedná s kuchařkami, řediteli škol i odborníky.
Premiér zdůrazňuje, že chce školám vrátit větší rozhodovací pravomoci. „Rušíme povinné výživové tabulky. Zdravá a pestrá strava zůstává naším cílem. Nechceme pouze diktovat každé školní jídelně, jak přesně jej má dosahovat,“ napsal Babiš. Odmítl rovněž tvrzení, že změna otevře cestu k jednostrannému podávání smažených a nutričně nevyvážených jídel. Podle něj je třeba více přihlížet k tomu, co děti skutečně jedí, kolik potravin končí v odpadu a zda se žáci kvůli neoblíbenému jídelníčku ze školního stravování neodhlašují. „Zdravé jídlo je jen takové jídlo, které děti skutečně snědí. Pokud oběd skončí v odpadkovém koši nebo se děti ze stravování odhlásí, žádný přínos pro jejich zdraví to nemá,“ argumentuje předseda vlády.
Konec povinného spotřebního koše
Podstatou připravované změny je takzvaný spotřební koš, který stanovuje množství jednotlivých skupin potravin, jež mají školní jídelny v určitém období dětem poskytovat. Neurčuje konkrétní recepty ani nepředepisuje, co se musí vařit každý den, ale hlídá zastoupení například masa, ryb, mléčných výrobků, ovoce, zeleniny a luštěnin. Novelizovaná pravidla měla systém přizpůsobit současným poznatkům o výživě, omezit nadměrné množství cukru a některých průmyslově zpracovaných potravin a podpořit pestřejší stravování. Jídelny podle nich již mohou dobrovolně postupovat, závaznými se měly stát od 1. září 2027. Původně přitom měly začít platit dříve, vláda však letos na jaře rozhodla o prodloužení přechodného období o jeden rok, aby se školy mohly lépe připravit.
Ministerstvo zdravotnictví 11. listopadu oznámilo, že výživové standardy mají být nově pouze metodickým doporučením. Ministr Adam Vojtěch ujišťuje, že cílem není zhoršit kvalitu školních obědů. „Zdravé a bezpečné stravování dětí je pro mě dlouhodobou prioritou a na tom se skutečně nic nemění. Mění se způsob, jakým budeme výživové standardy uplatňovat, nikoliv náš cíl,“ uvedl Vojtěch. Podle něj jídelny získají větší prostor při sestavování jídelníčků, současně však ponesou odpovědnost za jejich kvalitu. Ministerstvo chce zachovat odbornou metodickou podporu ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Konkrétní podoba změn ještě není dokončena.
Ministr školství Robert Plaga rovněž potvrdil, že spotřební koš má mít doporučující charakter. Připustil, že nový systém bude vycházet z požadavků ministerstva zdravotnictví, a podle jeho vyjádření by měl být připraven během listopadu. Vláda tak ustupuje od původního záměru, podle kterého měly jídelny postupně přejít na jednotná závazná pravidla. Babiš tento krok označuje za splnění předvolebního slibu a odmítá představu, že by stát měl kvalitu školního stravování zajišťovat stále podrobnějšími předpisy. „Věříme našim kuchařkám, vedoucím jídelen, ředitelům škol a zřizovatelům. Jsou to profesionálové, kteří znají své děti, jejich preference i možnosti kuchyní. Nemusí jim každý detail nařizovat stát,“ zdůraznil premiér.
Šťastný se ostře pustil do Mackové
Odstranění závaznosti výživových norem vyvolává největší odpor. Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková upozornila, že dobrovolná doporučení nemusejí stačit k udržení potřebné kvality. „Bojím se, že děti budou dostávat jídla plná polotovarů, dochucovadel, bez potřebných výživových hodnot. Pro mnoho dětí je školní oběd jediným teplým jídlem denně,“ uvedla Macková. Její výhrady vycházejí z přesvědčení, že školní stravování musí mít jasně stanovené standardy, které ochrání zdraví dětí bez ohledu na finanční možnosti konkrétní školy nebo přístup jejího vedení.
Na její slova reagoval ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný, který celou záležitost označil za střet dvou naprosto odlišných představ o společnosti. „Diskuse o stravovací vyhlášce obnažila střet dvou světů. Dvou naprosto odlišných představ o fungování společnosti,“ napsal Šťastný na sociálních sítích. Svůj postoj následně vysvětlil důrazem na osobní svobodu a odpovědnost. „Ve světě, ve kterém chci žít já, je svobodný, svéprávný a informovaný občan, který má právo rozhodovat o svém životě a nést za svá rozhodnutí odpovědnost,“ uvedl ministr.
Šťastný se nezastavil u obecné kritiky regulací. Přímo napadl způsob uvažování ředitelky Státního zdravotního ústavu, který podle něj přisuzuje státu nepřiměřenou roli v každodenním životě občanů. „Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková reprezentuje svět, ve kterém stát ví všechno nejlépe a má potřebu lidem určovat, co mají dělat. Od obsahu školních talířů až po očkování,“ napsal Šťastný. Jeho vyjádření je výrazně ostřejší než dosavadní argumentace premiéra, protože z odborné diskuse o složení školních obědů činí širší polemiku o hranicích státní moci.
Ministr se konkrétně pozastavil nad tím, že Macková podle jeho interpretace nedůvěřuje schopnosti školních jídelen připravovat zdravou stravu bez závazných pravidel a státní kontroly. Připomněl také její přirovnání k dobrovolnému očkování. „Podívejme se třeba, kolik lidí je dobrovolně očkováno. Všichni vědí, že jim očkování může zachránit zdraví, přesto je proočkovanost mimo povinný kalendář nízká,“ citoval Šťastný argument ředitelky SZÚ. Macková tím podle ministrova podání upozorňovala, že ani znalost zdravotních přínosů nemusí automaticky vést k žádoucímu rozhodování. Šťastný však odmítá, aby se z podobné úvahy vyvozovala potřeba dalších povinností.
„Já věřím ve svobodného člověka, jeho rozum a odpovědnost. Ne ve všemocný stát, který chce rozhodovat za něj,“ uzavřel ministr své vyjádření.
Jeho argumentace ovšem vyvolává i otázku, zda lze rozhodování dospělého člověka o vlastním životním stylu zcela srovnávat s organizací stravování nezletilých dětí ve školách. Zatímco dospělý občan si může jídelníček určovat sám, děti jsou při školním stravování odkázány na nabídku jídelny, rozhodnutí jejího vedení a finanční možnosti zřizovatele. Proto odborníci považují určitou míru veřejné regulace za opodstatněnou. Šťastný naproti tomu zdůrazňuje důvěru v profesionální odpovědnost škol a odmítá představu, že kvalitu lze zajistit pouze prostřednictvím státních příkazů.
Výhrady k chystaným změnám vyjádřil také dětský ombudsman Martin Beneš, který upozorňuje na význam jasně stanovených pravidel pro ochranu dětského zdraví. Kriticky se vyjádřily rovněž některé rodičovské organizace a opoziční hnutí STAN, zatímco část škol změnu vítá jako úlevu od administrativních povinností. Proti odstranění spotřebního koše vystoupil také odborný think tank Ministr zdraví. Podle jeho zástupců se ve školních jídelnách stravuje přibližně 1,6 milionu dětí a kvalita podávaných pokrmů má významný dopad na jejich dlouhodobé zdraví. Jeho ředitelka Martina Bulánková varovala před úplným odstraněním závazných výživových pravidel a vyzvala premiéra, aby záměr přehodnotil.
Zastánci závazných norem upozorňují, že bez jasných pravidel bude obtížnější kontrolovat kvalitu obědů a prosazovat nutriční standardy tam, kde školy hospodaří s omezeným rozpočtem. Odpůrci přísné regulace poukazují na rozdílné možnosti jednotlivých jídelen, dostupnost surovin, personální problémy a skutečnost, že některé děti nové pokrmy odmítají. Obě strany se shodují na potřebě zdravějšího stravování, rozcházejí se však v názoru, zda ho lze zajistit bez povinných pravidel.
Babiš se opírá také o zahraniční zkušenosti. Připomíná, že Rakousko pracuje s celostátními výživovými doporučeními a Německo nemá jednotnou celostátní povinnost dodržovat stejné standardy ve všech školách. Takové srovnání má však své limity, protože pravidla mohou v jednotlivých zemích stanovovat regiony, zřizovatelé nebo smluvní podmínky školního stravování. Premiér současně ujišťuje, že hygienické a bezpečnostní požadavky zůstanou zachovány. Ty ovšem řeší především zdravotní nezávadnost potravin a bezpečnost jejich přípravy, nikoli automaticky dlouhodobou výživovou vyváženost jídelníčku.
Rozhodne praxe školních jídelen
Vedle výživových doporučení se řeší také zajištění dietního stravování pro děti se zdravotními omezeními. Podle zveřejněných informací se diskutuje o úpravách ustanovení, která se týkají odborného dohledu při přípravě speciálních diet. Ministr Plaga předpokládá, že ministerstvo zdravotnictví bude chtít potřebná pravidla zachovat. Tato část připravované změny vyžaduje zvláštní pozornost, protože u dětí s celiakií nebo závažnými potravinovými alergiemi nejde pouze o preference jídelníčku, ale o zdravotní bezpečnost.
Babiš svůj postoj uzavírá přesvědčením, že o kvalitě školních obědů nerozhodují tabulky, ale každodenní práce lidí v kuchyních. „Rozhodující je kvalita, chuť a skutečná spotřeba jídla. Ne pouze administrativní splnění limitů. Musíme brát v úvahu také množství odpadu, zájem dětí o obědy a jejich spokojenost,“ napsal premiér. Z jeho pohledu má stát školám radit a pomáhat, nikoli je trestat za nesplnění výživových ukazatelů. Současně zdůraznil, že hygienické a bezpečnostní požadavky zůstanou zachovány a výživová doporučení budou jídelnám nadále dostupná, pouze jejich dodržování nebude povinné.
Připravovaná změna postaví školní jídelny před větší samostatnost, ale také před odpovědnost za rozhodnutí, která dosud částečně určovaly závazné normy. Zda to povede k chutnějším obědům a menšímu plýtvání, nebo naopak k výraznějším rozdílům mezi jednotlivými školami, ukáže až praxe. Vláda mění směr reformy ještě před jejím plným zavedením a její představitelé přitom zdůrazňují důvěru v jednotlivé školy. Kritici požadují zachování společného standardu, který by chránil kvalitu stravování všech dětí. Výsledek se nakonec nebude posuzovat podle počtu zrušených tabulek, ale podle toho, co budou školní jídelny skutečně servírovat.
(Mareš, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
Zdroje: 1. https://mzd.gov.cz/tiskove-centrum-mz/zdrave-stravovani-deti-zustava-prioritou-vyhlaska-bude-nove-skolnim-jidelnam-slouzit-jako-metodicke-doporuceni/; 2. https://msmt.gov.cz/aktuality/skolni-jidelny-budou-mit-rok-navic-pro-nabeh-na-novy-spotrebni-kos; 3. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2900695
