Bašta: Proč si Kissenger myslí, že válka na Ukrajině skončí letos

politika

27.května letošního  je sté výročí narození diplomata, historika, mediálního komentátora, politika, politologa a bývalého dvojnásobného ministra zahraničních věcí Spojených států Henryho Kissingera.

Bašta: Proč si Kissenger myslí, že válka na Ukrajině skončí letos
Jaroslav Bašta, poslanec SPD
21. května 2023 - 02:20

V posledních týdnech několikrát veřejně vystoupil s tím, že dle jeho názoru válka na Ukrajině skončí letos, a nejspíše v září, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
   
Přiznám se, že mě tato formulace zarazila, a začal jsem pátrat po možných důvodech, kvůli kterým k takovým závěrům došel. Napadlo mne, že to souvisí s jeho vztahem k historii. Asi usoudil cosi o tom, jak se některé události ve změněné podobě vracejí, a jejich nové vyznění může být opakem toho původního. Při pohledu na dějiny dvacátého století tou Kissengerovou inspirací mohla být jedna pozapomenutá válečná epizoda stará přes sto let, která měla překvapivě mnoho podobných rysů se současnou situací. Zároveň by takové možné řešení ukrajinského konfliktu paradoxně napravilo stará traumata.


   
Jde o rusko – japonskou válku z let 1904 – 5. Její prvotní příčinou byla snaha Velké Británie zastavit dlouhodobě probíhající ruskou expanzi na Dálném východě. Využila toho, že Japonsko tehdy vytvářelo své koloniální panství v Asii a v Mandžusku narazilo na stejnou ruskou snahu. Británie podporovala Japonsko (tak jako dnes Ukrajinu), finančně, výcvikem japonských námořních důstojníků, dodávkami a stavbou moderních lodí  kulometů, námořních min. Rusko válku prohrálo, nejvíce však na jeho porážku doplatila Čína, která přišla o Jižní Mandžusko a ostrov Tchaj-wan. Korea v důsledku této prohry pak byla v roce 1910 Japonskem anektována.
   
Británie a USA nakonec donutily Japonce podepsat nevýhodný mír. Nechtěly posilovat tehdejšího spojence (a jak tušily) budoucího nebezpečného protivníka. Zprostředkoval to americký prezident Theodor Roosevelt 5. září 1905. Válka začala v únoru 1904… Kromě této zajímavé časové shody pro úvahy o podobném zakončení současného zástupného konfliktu na Ukrajině hovoří také to, že největší zájem na uzavření míru má Čína. Ta byla před více než sto lety největší obětí rusko – japonské války, ale také (byť nedobrovolným) spojencem Ruska. Henry Kissenger jako člověk srostlý s dějinami má zřetelně cit pro situace, kdy má historie tendenci podivným způsobem napravovat staré křivdy a vytvářet nové.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Myslíte si, že je u nás cenzura a dochází k omezování svobody projevu?

Ano 84%
transparent.gif transparent.gif
Ne 8%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 8%
transparent.gif transparent.gif