Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek znovu rozvířil debatu o postupech české policie. Ostře se postavil proti zásahu, který v noci na čtvrtek proběhl u domu Tomáše Jiřikovského v Břeclavi. Ten byl následně obviněn z legalizace výnosů z trestné činnosti, mimo jiné v souvislosti s miliardovým bitcoinovým darem ministerstvu spravedlnosti. Blažek nyní upozorňuje, že zásah připomíná spíše éru politických procesů než demokratický právní stát.
„Státní ozbrojenci násilnicky obsadili rodinný dům … Dej nám něco na politiky a bude z toho pro Tebe podmínka. Jinak … rozluč se svobodou,“ napsal Blažek na síti X, kde se v pondělí večer pustil do ostré kritiky vyšetřovatelů. Příměr k padesátým letům použil záměrně, aby zdůraznil, že v jeho očích nejde jen o přehnaný postup, ale o systémový problém, který ohrožuje důvěru v právní stát.
Podle Blažka se navíc nabízí vážná otázka, zda policie nepoužila neadekvátní nátlak, když údajně nabízela obviněnému možnost mírnějšího trestu výměnou za informace o politicích. V okamžiku, kdy Jiřikovský údajně odmítl spolupracovat, skončil ve vazbě. Tento scénář Blažek považuje za nepřijatelný a znepokojivý.
Zásah proti Jiřikovskému se uskutečnil na konci minulého týdne a od počátku budil silné emoce. Policie obhajuje své kroky potřebou zajistit důležité důkazy a zabránit možnému maření vyšetřování. Blažek však trvá na tom, že takto tvrdý postup nelze ospravedlnit.
„Pokud se budeme tvářit, že je normální nabízet podmínku výměnou za politické informace, míříme k nebezpečné deformaci spravedlnosti,“ varuje.
Útok jako nejlepší obrana? Blažek v epicentru dění
Kauza, která se původně točila kolem neobvyklého daru ve formě bitcoinu, tak začíná nabírat širší politické rozměry. Kritici Blažkova postoje mu vyčítají, že se snaží znevážit práci vyšetřovatelů, zastánci naopak oceňují, že upozorňuje na možné excesy v práci policie.
Kritizovat vyšetřovatele v okamžiku, kdy stín podezření dopadá i na vlastní jméno, je proto dvojnásob ošidné. Blažkova slova o „padesátých letech“ mohou působit jako obrana zásad spravedlnosti, ale stejně tak mohou být vnímána jako pokus vytvořit si ochranný štít pro případ, že se sám ocitne mezi obviněnými. V očích veřejnosti tak jeho kritika nezní jen jako hlas zkušeného právníka, nýbrž i jako hlas politika, který se snaží předejít hrozící odpovědnosti.
A právě to může být pro důvěru ve spravedlnost a politiku v Česku nakonec mnohem nebezpečnější než samotný zásah v Břeclavi.









