Evropská unie se stále častěji dostává do podezření, že svými dotacemi ovlivňuje mediální prostředí v Evropě. Nejnovější případ, který vyvolal vlnu kritiky, se týká investigativní organizace OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project). Ta získala z prostředků Evropské komise více než šest set tisíc eur v rámci projektu NEXT-IJ, oficiálně určeného na podporu přeshraniční žurnalistiky. Kritici ovšem upozorňují, že za líbivými formulacemi se může skrývat snaha Bruselu přímo zasahovat do svobody slova a ovlivňovat, kdo a jak bude veřejně vystupovat proti jeho politice.
Europoslanec Petr Bystroň z AfD k tomu uvedl: „Černé na bílém vidíme, jak si EU platí své novináře, aby vyšetřovali její kritiky.“ Podle něj se tak potvrzuje, že Unie využívá finanční prostředky daňových poplatníků k manipulaci veřejného mínění a k potlačování legitimní kritiky. Bystroň podle deníku Berliner Zeitung obdržel odpověď od Evropské komise, informující, že OCCRP od listopadu 2024 obdržela celkem více než 600 tisíc eur (přibližně 14.593.000 Kč) v rámci projektu EU, jehož cílem je „posílit“ evropskou žurnalistiku.
Podobné obavy se ozývají i z dalších stran politického spektra, které varují, že takto nastavené programy podkopávají nezávislost médií a vytvářejí systém odměn pro ty, kdo píší v souladu s bruselskou linií.
OCCRP sama sebe prezentuje jako nezávislou investigativní platformu, která odhaluje korupci a zločiny. To, že její financování zahrnuje také prostředky od EU, však staví její nezávislost do jiného světla. Otázka, zda lze být nezávislým novinářem a současně pobírat granty od institucí, které mají přímý zájem na pozitivním obrazu vlastního fungování, zůstává otevřená. Mnozí se domnívají, že tato situace vytváří nebezpečný precedent: místo hlídacích psů demokracie se média mohou stát poslušnými nástroji politické propagandy.
Samotný princip, že Evropská komise rozděluje obrovské finanční prostředky vybraným organizacím, je kritizován i z morálního hlediska. Jde o peníze vybrané od občanů členských států, kteří si však často vůbec neuvědomují, že jejich daně slouží k financování médií s jasně politickým zaměřením. Takové nakládání s prostředky budí podezření, že cílem není podpora pluralitní debaty, ale naopak její kontrola.
Situace je o to vážnější, že Brusel paralelně prosazuje další kroky, které ohrožují svobodu slova v Evropě. Nejnovějším příkladem je připravovaný legislativní rámec, který má zavést rozsáhlý systém tzv. „Chat Control“. Tento návrh počítá s plošným prohledáváním soukromé digitální komunikace všech občanů pod záminkou boje proti nezákonnému obsahu. Odborníci a obhájci občanských práv varují, že by takový mechanismus znamenal praktické prolomení soukromí v online prostoru a otevřel by dveře k bezprecedentní cenzuře. Zatímco Brusel mluví o ochraně bezpečnosti, v praxi by šlo o zavedení nástroje, který by umožnil sledování a případné umlčování nepohodlných hlasů.
Vlna nevole proti Chat Control je napříč Evropou silná. Kritici zdůrazňují, že jde o nástroj, který v sobě nese prvky totalitního dohledu, jaké Evropa dlouhá desetiletí odmítala. Kombinace financování „poslušných“ médií a snahy o plošnou kontrolu komunikace působí jako jasný signál, že Evropská unie se od svých vlastních deklarovaných hodnot, tedy svobody, plurality a otevřené debaty, vzdaluje mílovými kroky. Místo obrany demokracie se tak před našima očima rodí centralizovaný systém, který si klade za cíl ovládnout veřejný prostor i myšlení evropských občanů.
(Barták, BerlinerZeitung, repro: DWnews)
