Brusel rozpracoval plán, který má Ukrajinu vtáhnout do struktur Evropské unie už do roku 2027 formou postupného zapojení do vybraných politik a jednání, aniž by země splnila plný soubor přístupových kritérií. Záměr je prezentován jako politické zakotvení Kyjeva v Evropě po letech války s Ruskem, ve skutečnosti však otevírá nebezpečný precedens, kdy se pravidla rozšiřování ohýbají podle momentální potřeby. Tím se rozmělňuje samotná podstata Unie jako společenství založeného na jasných podmínkách, nikoli na politickém tlaku, uvedl server The European Conservative.
Zastánci zrychleného postupu tvrdí, že Ukrajina potřebuje jasný signál a že částečné členství dá Kyjevu čas na reformu justice a institucí. Tento argument však míjí podstatu. Přístupový proces má smysl právě proto, že nutí kandidátské země plnit konkrétní standardy před vstupem. Pokud Unie připustí výjimku z politické pohodlnosti, dává tím signál, že kritéria nejsou závazná. Tím poškozuje nejen vlastní důvěryhodnost, ale i motivaci dalších kandidátů, kteří reformy skutečně plní v náročném a dlouhém procesu.
Ani mezi klíčovými státy nepanuje shoda. Německo se otevřeně staví proti vytváření vícestupňového členství a varuje před tím, že přijetí do roku 2027 je nereálné a pro Unii zatěžující. Tyto výhrady jsou racionální. Unie už dnes naráží na limity své akceschopnosti a na vnitřní rozpory. Přidávání dalšího státu bez splnění podmínek zvyšuje riziko institucionální paralýzy a prohlubuje napětí mezi členy, kteří trvají na pravidlech, a těmi, kteří je chtějí obejít.
Nejtvrdší odpor přichází z Maďarska. Vláda Viktora Orbána upozorňuje na ekonomické dopady, tlak na zemědělství, bezpečnostní rizika i možné rozpočtové přelivy. Tyto obavy nejsou marginální. Přijetí velké a válkou zasažené země by znamenalo zásah do unijních fondů, společné zemědělské politiky i do vnitřní bezpečnosti. Místo věcné debaty o těchto dopadech se však z Bruselu ozývají úvahy, jak Budapešť obejít. Rozšíření vyžaduje jednomyslný souhlas a otevřené debaty o použití nástrojů, které by Maďarsko zbavily hlasovacích práv, působí jako nátlak na nepohodlného partnera, nikoli jako respekt k pravidlům.
Tento přístup je nebezpečný i z hlediska demokracie uvnitř Unie. Použít mechanismy právního státu k potrestání země za uplatnění práva veta v zahraniční politice znamená proměnit nástroj ochrany hodnot v politickou páku. Vzkaz menším státům je zřejmý. Pokud se postavíte proti převládajícímu proudu, můžete být umlčeni. To podkopává princip rovnosti členských zemí a posiluje pocit, že Unie směřuje k centralizovanému řízení bez ohledu na národní zájmy.
Psali jsme: Mýtus o nezávislosti ČT padá. Štěpánek zostra
Veřejnost v řadě zemí přitom vyjadřuje obavy z unáhleného rozšíření. Lidé upozorňují na otázky potravinové bezpečnosti, ochrany trhu, bezpečnostních rizik i na to, kdo ponese finanční náklady. Tyto hlasy jsou v bruselské debatě systematicky upozaděny. Namísto otevřené diskuse se vytváří dojem morální povinnosti, která má přehlušit racionální pochybnosti. Takový postup však prohlubuje nedůvěru občanů k evropským institucím a posiluje pocit odtržení elit od reality členských států.
Zaznívají dokonce úvahy, že by tlak na Budapešť mohl přijít i zvenčí v rámci širších geopolitických jednání. To už je otevřené přiznání, že rozšíření se stává nástrojem mocenské hry. Evropská unie tak riskuje, že vymění vlastní pravidla za krátkodobý politický efekt. Cena za tento krok by však byla vysoká. Oslabení pravidel rozšíření a nátlak na členské státy může v dlouhodobém horizontu rozložit soudržnost Unie zevnitř.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroj: https://europeanconservative.com/articles/news/eus-fast-track-ukraine-plan-triggers-fierce-clash-with-hungary/
