Německé ministerstvo obrany v prvních týdnech roku rozeslalo více než čtyřicet tisíc dotazníků mladým lidem, kteří dosáhli plnoletosti. Krok představuje viditelný posun od dlouhodobě váhavé personální politiky k aktivnímu oslovování potenciálních dobrovolníků. Nejde o návrat povinné služby, ale o systém, v němž stát zjišťuje připravenost a motivaci mladé generace a současně si vytváří přehled o reálném lidském potenciálu pro ozbrojené síly.
Oficiálním cílem je postupně zvýšit počet vojáků a stabilizovat zálohy tak, aby Bundeswehr dokázal plnit úkoly kolektivní obrany i dlouhodobých misí. Změna přístupu zároveň odráží širší posun v německé bezpečnostní politice po ruské agresi proti Ukrajině a po sérii varování spojenců, že evropské státy dlouhodobě podceňují personální zajištění armád. Vnitropoliticky jde o citlivé téma, neboť společnost si po zrušení povinné služby zvykla vnímat armádu jako vzdálenou instituci, která se týká spíše menší skupiny profesionálů než celé generace.
Pro české prostředí je německý krok varovným signálem. Ukazuje, že silné ekonomiky a politicky sebevědomé státy přestávají spoléhat na pohodlné iluze o trvale bezpečném okolí. Otázka personální připravenosti armády se vrací do centra politického rozhodování a s ní i nepříjemné dilema, zda je společnost ochotna nést náklady vlastní bezpečnosti nejen v rozpočtových položkách, ale i v osobní angažovanosti svých občanů.
Zdroje: 1. UNN: Bundeswehr sent out over 40,000 questionnaires as part of military service reform; 2. iamexpat.de: Germany sends out first military service questionnaires; 3. BERNAMA: Germany Sends Out First Questionnaires Under New Military Service Law; 4. LOC: Germany Act to Modernize Military Service Enters into Force








