MRTVÝ JEDNATEL, TŘETÍ SVĚTOVÁ A NAFTA ZA PADESÁT. Ministryně financí Alena Schillerová představila první výsledky Kobry 26, společné jednotky státu zaměřené na práci načerno a nelegální zaměstnávání. Půl roku po spuštění provádí už třicet kontrol měsíčně. Narazila například na podnik s více než stovkou pracovníků a plněním přes milion korun měsíčně, jehož jednatel byl přitom pět let po smrti. 

Pokud Kobra 26 už po půl roce odhaluje firmy se stovkami pracovníků a mrtvými jednateli, jak velká část černého trhu práce státu dosud unikala a dokáže ji nový systém kontrol skutečně omezit?

Hm... já se obávám, že na to Schillerová jde úplně špatně. To je moc hezké, že tady máme Kobru 11, tedy Kobru 26, která provádí třicet kontrol měsíčně. Ale bohužel tu také máme emisní povolenky ETS1, ETS2, máme tu miliony předpisů, které podnikatelům komplikují život, máme tady hlášení ohledně DPH, máme hygienické předpisy, stavební předpisy, veterinární předpisy, máme tu přepisy na etikety, kelímky, vyvěšené informace... na každou blbost máme předpisy a k samozřejmě k tomu máme i pokuty. Nedivte se, že spousta firem podniká tak nějak načerno nebo našedo. Druhá varianta je, že toho prostě nechají a pošlou lidi na pracák. 

Kdyby ta Kobra 11 raději dělala kontroly zbytečných předpisů a zbytečných požadavků, myslím, že by nakonec vydělala státu (i firmám) víc peněz. 

Ve vládní koalici vznikl spor o návrat karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady mzdy. Motoristé ji prosazovali, ANO a SPD ale návrh odmítly a koalice se dohodla, že se k němu případně vrátí až za rok. Opoziční ODS teď chce stejný návrh předložit ve Sněmovně a šéf Motoristů Petr Macinka oznámil, že proti němu hlasovat nebude. Kde podle vás končí koaliční disciplína a začíná právo vládní strany prosazovat vlastní program třeba i s pomocí opozice?

Klidně se vsadím, že Motoristé spolu s opozicí hlasovat nebudou. Petr Macinka najde nějakou záminku, proč pro takový zákon s Modroptáky ruku zvednout nemohou. A jestli se mýlím a fakt budou hlasovat spolu s opozicí, tak přeju Motoristům příjemnou jízdu do politického záhrobí. Jak jde o zdravotnictví nebo nemocenskou, tak u nás není nikdo pravičák. 

Premiér Andrej Babiš na Pražském obranném summitu varoval, že cesta, po níž nyní svět kráčí, vede k „branám pekla“ a třetí světové válce. Bývalý prezident Miloš Zeman bere jeho slova vážně, zároveň ale žádá, aby vláda vysvětlila, z jakých konkrétních informací vychází. Podle Zemana u tak závažných tvrzení nestačí odkazovat na neveřejné zprávy tajných služeb. Kde vede hranice mezi informacemi tajných služeb, které musí zůstat neveřejné, a právem občanů vědět, proč premiér varuje před třetí světovou válkou?

Hele, v demokracii je normální stav takový, že zvolení politici v principu tajným službám spíše nevěří, právě proto, že tajní mají spoustu takřka nedemokratických výhod a principiálně toho zneužívají. Tajná služba není žádné spolčení svatých, věrných, poctivých a pronárodních. Je to sebranka schopných až všeho schopných. Být Michalem Koudelkou není žádný mandát na pravdu. 

Tajným službám se apriori nevěří a aby se jim věřilo, musejí dlouho a pečlivě tuto důvěru krok za krokem budovat. Rozhodně si důvěru ale nevybudují tím, že si budou pást ZBISlavu Pokornou, Kroupu a další presstitutky. Být premiérem, poslal bych Koudelku do brusele ne za to, co říká, ale za to, že dopustil, aby se něco dozvěděli novináři. 

Po téměř třech týdnech sporů se ANO, SPD a Motoristé dohodli na rozpočtu pro rok 2027. Původní schodek 389 miliard korun se zatím sníží jen asi o tři miliardy, dalších až 20 miliard chce vláda během roku získat prostřednictvím dalších úspor a změn zákonů či nařízení. Zatím jsou tedy jisté tři miliardy, zbývajících dvacet je teprve koaliční závazek. Pokud vláda zatím našla jen tři miliardy a dalších dvacet má teprve hledat, vyřešila rozpočtový spor, nebo ho jen odložila?

Vláda nikdy žádný rozpočtový spor neměla. To jen mééédia začala rejpat a SPD a Motoristi se trochu lekli, jestli náhodou u svých voličů neztratili. A tak chvíli muvili o zrušení dávek pro Ukrajince, o snížení podpory v nezaměstnanosti, Okamura dokonce navrhl škrtnout nějaké peníze armádě a tím to celé skončilo. Divadýlko pro voliče, nic víc. Nikdo samozřejmě nenavrhnul, aby se nějak řešil odliv zisků do zahraničí. 

Prezident Petr Pavel vetoval nový zákon o státních zaměstnancích. Vadí mu riziko politizace státní správy i to, že zákon omezuje jeho pravomoc při obsazování vedení českých misí u mezinárodních organizací, což považuje za ústavně sporné. Vládní koalice má dost hlasů, aby prezidentovo veto přehlasovala, spor ale může následně skončit u Ústavního soudu. Pokud prezident považuje část zákona za protiústavní a koalice ho přesto přehlasuje, je Ústavní soud přirozenou pojistkou, nebo už nástrojem pokračování politického souboje?

Od chvíle, kdy Šámal nařídil vládě, že musí vzít Petra Pavla do Ankary, snad už nikdo nepochybuje, že Ústavní soud je třetí komora parlamentu. A že zákon o státních zaměstnancích skončí právě u Baxy se Šámalem, o tom nepochybuji. Stejně tak nepochybuji o tom, jak bude znít jejich rozsudek. Ale jen ať se znevěrohodňují. Alespoň pak bude snazší je všechny zrušit. 

Ministerstvo zdravotnictví chce umožnit proškoleným lékárníkům očkovat dospělé proti chřipce přímo v lékárnách. SPD návrh odmítá a upozorňuje, že lékárník nemusí znát kompletní zdravotní stav pacienta a má menší možnosti zvládnout případné vážné komplikace. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch naopak argumentuje větší dostupností očkování a zkušenostmi zemí, kde už podobný systém funguje. Potřebuje Česko po zkušenostech s covidem víc očkovacích míst, nebo především obnovit důvěru lidí v očkování?

Celý ten cirkus má jen jeden jediný smysl - větší zisky farmaceutických firem. SPD argumentuje správně, ale to je přece smysl tohoto opatření - aby pacient pokud možno nevěděl nic o rizicích a s chutí do sebe nechal píchnout další šmakuládu. Adam Vojtěch v tomto ohledu jde na ruku svým kamarádům z velkého byznysu. Těm stejným, kteří si tady udělali klondajk na očkování proti Covidu. 

Cena nafty v Česku vystoupala na 49,13 koruny za litr a od historického rekordu ji dělí pouhých 44 haléřů. Ekonom Lukáš Kovanda očekává, že rekord může padnout, hranice 50 korun za litr už ale podle něj není tak vzdálená jako ještě nedávno. Velkoobchodní ceny nafty i ropa mezitím začaly klesat, což by mohlo další zdražování postupně zabrzdit. Má vláda při ceně nafty kolem 50 korun ještě čekat na uklidnění trhu, nebo už hledat způsob, jak ulevit domácnostem a firmám?

Vláda zasáhne. Musí. Pokud to neudělá, tak Babiš nebude zachránce národa, ale jeho zhoubce. Takže nějaká opatření budou. Jak budou účinná, to si ovšem netroufám odhadovat. Příčiny zdražení jsou mimo nás a vyřešit je nedokážeme. A že by Babiš poslal Jindru Rajchla do Moskvy, aby tam vyjednal nějaké dodávky přes Družbu, takové koule Babiš nemá. 

Kanada se pod vedením premiéra Marka Carneyho snaží výrazně posílit ekonomické a bezpečnostní vazby s Evropou a snížit svou závislost na Spojených státech. Evropská komise dokonce otevřela možnost, že by se Kanada mohla stát prvním přidruženým členem EU. Obrat ale nebude jednoduchý, protože zhruba dvě třetiny kanadského vývozu zboží stále míří do USA a do Evropské unie jen kolem šesti procent. Je sbližování Kanady s Evropou začátkem skutečného geopolitického obratu, nebo především snahou získat větší prostor ve vztahu k USA?

Ale houby, z toho nic nebude. Kecy v kleci. Uršula i  Carney prostě provozují ono klasické "žvaním, tedy jsem." Kanada pořád ještě leží na americkém kontinentu a je milionem vztahů připojená k USA. Námořní trasy rovněž ovládají USA. Nějak jsem si nevšiml, že by EU měla nějakou solidnější letadlovou loď. Navíc, už teď máme s Kanadou dohodo o takřka volném obchodu, takže se možná podepíší nějaká memoranda o porozumění a tím to celé skončí, protože Donald Trump by se mohl naštvat. Z tohoto mráčku fakt nezaprší. 

Psali jsme: Tři levnější nabídky vyřazeny. Paukner prověřuje armádní zakázky

Spojené státy výrazně zesilují tlak na země nakupující ruskou ropu a plyn. Nový zákon dává prezidentu Donaldu Trumpovi možnost uvalit cla až 100 procent na zboží z největších odběratelských zemí, především Číny a Indie. Washington tím chce omezit příjmy Moskvy, opatření ale zároveň může vyvolat další obchodní konflikty a zvýšit ceny ropy na světových trzích. Dokážou až stoprocentní americká cla skutečně omezit příjmy Ruska, aniž by rozpoutala novou obchodní válku s Čínou a Indií?

Správně jste řekl - nový zákon dává prezidentovi možnost. Ale Donald by musel být magor, aby to udělal. Na světě teď zrovna není nadbytek ropy. Tento zákon připravil Lidsey Graham (toho času v pekle) v úplně jiné situaci. Nebyla žádná válka s Íránem, nebyl zablokovaný Hormuz, nebylo zablokované Rudé moře a nebyly rozstřílené saúdské ropovody. 

Za takových okolností by tlak na ruské odběratele Putina asi zabolel. Ale teď? Vždyť Trump naléhavě žádá, aby Ukrajinci přestali bombardovat ruské rafinérie! Putin se musí chechtat, až z Kremlu opadávají cihly. Tři roky se Západ snaží zasáhout proti ruské ropě a jejímu exportu a nakonec zařídí, že Putin sice vyveze ropy méně, ale dostane za ni více. Ropa Ural se už prodává dréž než Brent. 

Marine Le Penová prohlásila, že Francie si vzhledem ke stavu veřejných financí už nemůže dovolit pokračovat ve finanční pomoci Ukrajině v dosavadním rozsahu. Podporuje další výcvik ukrajinských vojáků i dodávky obranného materiálu, přímou finanční podporu by ale chtěla omezit. Zároveň varuje před vleklou válkou nebo přímým zapojením NATO a prosazuje svolání velké mezinárodní mírové konference. Může se postoj Marine Le Penové stát předzvěstí širšího evropského obratu, kdy státy začnou dávat přednost vlastním rozpočtovým problémům před další finanční pomocí Ukrajině?

V posledních dnech to celkem všude v Evropě vypadá na vítězství chcimírů. Ale je třeba počítat s tím, že chciválci udělají cokoliv, aby mír nebyl. Pokud padne Ukrajina, padneme my všichni, řekl Petr Pavel. A protože Le Penová ještě neyhrála a Alice Weidel také ne, nejspíš nás čeká spousta provokací a pokusů nás dostat do války.