Česká republika patří mezi nejviditelnější podporovatele Ukrajiny. Dodává vojenský materiál, stojí za muniční iniciativou a dlouhodobě nese významnou část finanční i humanitární pomoci. V jedné z nejcennějších oblastí budoucího válčení ale Praha zatím veřejně mezi nejbližšími partnery Kyjeva nefiguruje. Tou oblastí jsou bojová data.
Ukrajina během války vytvořila obrovské množství informací o skutečném nasazení dronů, protivzdušné obrany, dělostřelectva, elektronického boje i západních zbraňových systémů. Tato data už neslouží jen k řízení aktuálního boje. Stávají se základem pro vývoj vojenské umělé inteligence, autonomních systémů a další generace zbraní. Kyjev proto nezačíná data jednoduše rozdávat všem spojencům. Vytváří konkrétní partnerství, v nichž se bojová zkušenost mění na technologii.
Válka vytvořila data, která se nedají koupit
Základem ukrajinského digitálního bojiště je systém DELTA, který propojuje informace z dronů, radarů, senzorů, satelitních zdrojů a hlášení jednotek. Vedle něj vznikly další platformy zaměřené přímo na využití bojových dat pro umělou inteligenci.
Nejdůležitější z nich jsou Avengers AI Labs. Jejich databáze obsahuje miliony anotovaných obrazových záznamů skutečného bojiště: tanky, dělostřelectvo, protivzdušnou obranu, pěchotu, drony i další vzdušné cíle. Označená data jsou pro vývoj vojenské AI mimořádně cenná. Algoritmus se na nich neučí na ideálních obrázcích z polygonu, ale na skutečné válce, v kouři, mlze, při maskování, rušení signálu a s cíli, které se pohybují a skrývají. Takový dataset nelze jednoduše vyrobit v laboratoři.
Britská vláda proto Avengers AI Labs výslovně označila za „goldmine of battlefield data“, tedy zlatý důl bojových dat. Přístup k nim může zrychlit vývoj systémů schopných automaticky rozpoznávat cíle, navigovat drony nebo řídit větší skupiny autonomních prostředků. Ukrajina tak nevlastní jen zkušenost z války. Vytváří jednu z nejcennějších databází moderního bojiště.
Německo a Británie už mají dveře otevřené
Nejjasnějším příkladem je Německo. Dne 14. dubna 2026 podepsaly obě země memorandum o výměně obranných dat. Ukrajinské ministerstvo obrany jej označilo za vůbec první ukrajinskou dohodu tohoto typu s partnerskou zemí.
Memorandum počítá se společnou analýzou bojového použití německých systémů včetně PzH 2000, RCH 155 a IRIS-T a s využíváním unikátních bojových dat. Kyjev zároveň výslovně uvedl, že spolupráce má sloužit k vývoji analytických řešení a zdokonalování modelů umělé inteligence. Německo tak nezískává pouze slovní zkušenosti ukrajinských vojáků. Dostává možnost převádět výsledky skutečného bojového nasazení vlastních zbraní zpět do vývoje.
Velká Británie šla ještě dál. Dne 24. srpna 2026 se stala prvním zahraničním partnerem, který získal přístup do Avengers AI Labs. Dohoda propojuje ukrajinská bojová data s britskými univerzitami, výzkumníky, technologickými firmami a obranným průmyslem.
Spojené státy mají jiný model spolupráce. V lednu se s Ukrajinou dohodly na společné analýze použití systémů Patriot, HIMARS a dalších amerických zbraní s využitím dat z bojiště. Nejde o veřejně oznámenou obecnou datovou dohodu stejného typu jako u Německa, ale princip je podobný: skutečná válka se mění v testovací prostředí pro další vývoj zbraní.
Také NATO potvrzuje, že Ukrajina partnerům poskytuje bojové zkušenosti, data z bojiště a technologická řešení. Rozdíl je ale mezi obecnou alianční výměnou a konkrétními privilegovanými projekty, jako jsou německé memorandum nebo britský přístup do Avengers.
Česko dodává pomoc. Datové partnerství ale veřejně chybí
Tady vzniká nepříjemná otázka pro Českou republiku. České ministerstvo obrany vyčíslilo vojenskou pomoc Ukrajině za roky 2022 až 2025 na 17,4 miliardy korun. Vedle toho stojí Praha za muniční iniciativou, koordinuje dodávky munice financované dalšími státy a český obranný průmysl se zapojuje do výroby a společných projektů. Česko tedy rozhodně není okrajovým partnerem.
Přesto jsem ve veřejně dostupných dokumentech nenašel český ekvivalent německého memoranda o výměně obranných dat ani český přístup do Avengers AI Labs obdobný britskému. Není veřejně doloženo ani obdobně široké bilaterální partnerství založené na systematickém využívání dat z ukrajinského bojiště pro český výzkum, armádu nebo obranný průmysl.
To neznamená, že Česká republika žádná vojenská data nedostává. Část spolupráce je neveřejná a Česko je členem NATO, kde se informace a bojové zkušenosti sdílejí. Nelze proto korektně tvrdit, že Praha stojí úplně mimo. Lze ale říci něco jiného: u nejviditelnějších a nejcennějších datových partnerství Ukrajiny Česká republika veřejně vidět není. Otázka proto nemusí znít jen, proč ji Kyjev nevybral. Mnohem důležitější je, zda se o podobný přístup vůbec aktivně snaží Praha.
Německo propojuje data z války s vlastním zbrojním průmyslem. Británie připojila ukrajinské databáze k vlastnímu AI ekosystému. USA analyzují s Ukrajinou použití svých nejdůležitějších systémů. Česko je zatím nejviditelnější především u munice a materiální pomoci.
To je zásadní příspěvek k ukrajinské obraně. Jenže válka současně vytváří technologickou zkušenost, jejíž hodnota může přetrvat desítky let. Z dnešních bojových dat budou vznikat algoritmy pro rozpoznávání cílů, autonomní drony, pozemní roboty i nové systémy velení.
Pokud tedy Česká republika pomáhá Ukrajinu vyzbrojovat a dlouhodobě nese část nákladů války, je legitimní ptát se, zda dokáže získat také něco, co může být pro její budoucí obranu ještě cennější než jednotlivé zbraňové dodávky. Přístup k unikátním datům z války a možnost proměnit je v technologickou výhodu.
(Kycnl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Ukrajinské ministerstvo obrany – Ukraine and Germany sign a memorandum on defence data exchange; 2. Britská vláda – UK secures access to Ukraine’s Avengers AI Labs; 3. Ukrajinské ministerstvo obrany – USA a Ukrajina budou analyzovat Patriot, HIMARS a další systémy pomocí dat z bojiště; 4. Ukrajinské ministerstvo obrany – Ukraine and NATO agree on cooperation priorities; 5. Ministerstvo obrany ČR – Vláda projednala souhrnnou vojenskou pomoc České republiky Ukrajině od roku 2022
