Čínské vedení vstoupilo do roku 2026 s nebývale tvrdou rétorikou a konkrétními kroky, které mají být jasným signálem Tchaj-wanu i státům, jež ostrov podporují. Z oficiálních čínských zdrojů a mezinárodních agentur vyplývá, že Peking opouští zdrženlivější jazyk minulých let a otevřeně mluví o nutnosti odstrašit takzvané separatistické síly i vnější aktéry, především Spojené státy a Japonsko.

Na přelomu prosince a ledna čínská lidová armáda provedla rozsáhlé manévry v okolí Tchaj-wanu, které Peking sám označil za přísné varování proti vnějším silám. Cvičení zahrnovalo nasazení námořnictva, letectva i raketových jednotek a simulovalo mimo jiné námořní blokádu ostrova. Z pohledu Pekingu nejde o rutinní aktivitu, ale o záměrnou demonstraci schopnosti izolovat Tchaj-wan v případě eskalace. Podle agentury Reuters zůstával Tchaj-wan po ukončení manévrů ve stavu vysoké pohotovosti, neboť čínské lodě a letadla operovaly v bezprostřední blízkosti jeho vzdušného prostoru a teritoriálních vod.

Vojenské kroky doprovázela i tvrdá politická rétorika nejvyšších představitelů. Prezident Si Ťin-pching ve svém novoročním projevu znovu zdůraznil, že sjednocení s Tchaj-wanem je nevyhnutelné a že nikdo nemůže zastavit historický proces návratu ostrova do čínského státního rámce. Tento výrok navazuje na dlouhodobou linii Komunistické strany Číny, avšak načasování v kombinaci s probíhajícími manévry působí jako záměrné vyostření tlaku. Západní média jeho projev interpretovala jako jasný signál, že Peking nepovažuje otázku Tchaj-wanu za zmrazený konflikt, ale za problém, který je připraven řešit aktivně.

Neméně významná jsou diplomatická prohlášení čínského ministerstva zahraničí a Úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu. Mluvčí těchto institucí v posledních dnech opakovaně vyzývali Spojené státy, aby okamžitě ukončily jakékoli oficiální kontakty s tchajwanskými představiteli a přestaly dodávat ostrovu zbraně. Peking označuje americké kroky za porušení principu jedné Číny a varuje, že vysílají nebezpečné signály separatistickým kruhům v Tchaj-peji. Podle čínské agentury Xinhua Čína velmi rozhodně odmítá zahraniční zasahování a žádá všechny státy, aby nepodceňovaly její odhodlání bránit územní celistvost.

Zatímco dříve se varování odehrávala především na úrovni slov, nyní přicházejí i konkrétní hospodářské kroky. Reuters tento týden informoval, že Čína zavedla nové omezení vývozu vybraných technologií s dvojím využitím do Japonska. Jde o komponenty a zařízení, které mohou být použity jak v civilním průmyslu, tak v armádních systémech, například v oblasti bezpilotních prostředků či pokročilé elektroniky. Peking tím reaguje na japonská prohlášení, že Tokio zvažuje zapojení do případné obrany Tchaj-wanu. Čínská strana dává najevo, že státy v regionu mohou za podporu Tchaj-peje nést konkrétní ekonomické náklady.

Celý tento sled kroků vytváří obraz Číny, která se snaží současně demonstrovat vojenskou připravenost, diplomatickou neústupnost i ekonomickou sílu. Analytici upozorňují, že taková kombinace má působit nejen na Tchaj-wan, ale i na Washington, Tokio a další spojence ostrova. V Pekingu roste přesvědčení, že Spojené státy v posledních letech testují hranice čínské trpělivosti a současná rétorika i manévry jsou pokusem tyto hranice znovu ostře vymezit.

Zvláštní pozornost vyvolává skutečnost, že čínská varování přicházejí v době, kdy se Spojené státy vojensky angažují ve Venezuele a čelí kritice za porušování mezinárodního práva. Podle Reuters panují v Pekingu obavy, že by americký precedent mohl být jednou použit i proti Číně, a proto se snaží preventivně demonstrovat, že otázka Tchaj-wanu patří mezi červené linie, jejichž překročení nebude tolerováno.

Psali jsme: Pavel slíbil dohled nad vládou. Holec mluví o nebezpečné rétorice

Současná eskalace tak nevypovídá pouze o vztazích mezi Pekingem a Tchaj-pejí, ale zapadá do širšího obrazu globálního soupeření mezi Čínou a Spojenými státy. Tchaj-wan se v této konstelaci stává symbolem toho, jak daleko je každá ze stran ochotna zajít při obraně svých strategických zájmů. Zda jde jen o další kolo nátlakové diplomacie, nebo o předzvěst hlubší krize, ukážou až následující měsíce. Jedno je však zřejmé už nyní, Čína vyslala jasný signál, že považuje status Tchaj-wanu za otázku své národní bezpečnosti a že je připravena použít všechny dostupné nástroje, aby tuto pozici prosadila.

Zdroje: 1. reuters.com/world/china/taiwan-stays-high-alert-chinese-ships-pull-back-after-massive-drills; 2. reuters.com/world/asia-pacific/china-bans-exports-dual-use-items-military-purposes-japan; 3. reuters.com/world/china/us-strike-venezuela-embolden-chinas-territorial-claims-taiwan-attack-unlikely

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: zai)