Druhý díl investigativního textu novinářky Angeliky Bazalové publikovaný v Deníku TO se vrací ke kauze projektu Drony Nemesis a k tomu, jak bylo nakládáno s penězi ze sbírky na pomoc Ukrajině. Autorka vychází z policejních dokumentů, výpovědí a dalších podkladů, které podle ní nesedí s obrazem projektu, jak byl dosud prezentován.
Na rozpor mezi veřejnou prezentací a zjištěními upozorňoval mimo jiné poslanec Pavel Růžička, který se kauzou zabýval a poukazoval na konkrétní transakce i vazby mezi zapojenými subjekty. Právě jeho veřejná vystoupení patřila k prvním, která otevřela otázku, zda byly prostředky ze sbírky využívány v souladu s deklarovaným účelem.
Podstatné je propojení spolku Skupina D a firmy FPV Space. Podle článku právě zde vzniká prostor pro pochybnosti o toku peněz. Nejasné nastavení vztahů mezi spolkem a firmou komplikuje přehled o tom, kdo co zajišťoval a kdo za co nesl odpovědnost.
Projekt se podle článku pohyboval i v blízkosti armádního prostředí. V této souvislosti se zmiňuje také náčelník generálního štábu Karel Řehka. Text upozorňuje na kontakty a okolnosti, které vyvolaly otázky, jakým způsobem byly nastaveny hranice mezi občanskou iniciativou a oficiálními strukturami armády.
Další jméno, které se v kontextu projektu objevuje, je bývalý šéf strategické komunikace vlády expremiéra Petra Fialy plk. Otakar Foltýn. Přítomnost osob z veřejného a bezpečnostního prostředí ukazuje, že projekt nebyl jen izolovanou aktivitou, ale pohyboval se v širším institucionálním rámci.
Iniciativa měla také výraznou veřejnou podporu, která sahala až do prezidentské kanceláře. Tato podpora přímo od současné hlavy státu Petra Pavla posilovala důvěryhodnost projektu a přispívala k tomu, že byl vnímán jako legitimní a potřebný. Současně ale mohla tlumit kritické otázky, které se začaly objevovat později.
Další problém se týká účtování logistických nákladů. Firma FPV Space měla fakturovat paušální částky za dopravu a clo bez přímé vazby na skutečné náklady. Samotnou přepravu přitom podle výpovědí zajišťovali lidé ze Skupiny D s využitím prostředků hrazených ze sbírky. Vzniká tak otázka, zda nedocházelo k překrývání nákladů.
Text upozorňuje i na prolínání rolí jednotlivých aktérů. Stejné osoby se objevují ve spolku i ve firmě. Takové nastavení ztěžuje kontrolu a vytváří prostor pro střet zájmů.
Případem se podle článku zabývaly policie, zpravodajské služby i ministerstvo obrany. Řešily, zda nedošlo k překročení pravidel při spolupráci mezi soukromou iniciativou a státními institucemi.
Autorka vychází z dokumentů a probíhajícího prověřování. Nejde o pravomocný verdikt. Přesto text přináší konkrétní popis fungování projektu a způsobu, jakým byly využívány prostředky ze sbírky.








