Spolek Milion chvilek pro demokracii oznámil konání demonstrace na podporu Petra Pavla. Uskuteční se v neděli 1. února 2026 od 15:00 na Staroměstském náměstí v Praze. Aktivisté tak reagují na spor hlavy státu s ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou (Motoristé sobě) kvůli nejmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.
„Tak dost! Nehorázné vydírání prezidenta panem Macinkou je absolutně nepřijatelné! Něco takového do demokratické kultury opravdu nepatří. Naše bezpečí není hračkou pana Macinky ani nikoho jiného ze současné vlády. Je čas postavit se za bezpečnost naší země a také za prezidenta Pavla. Připravujeme velké shromáždění na jeho podporu,“ uvedl na síti X předseda spolku Mikuláš Minář.
Pozornost však vzbuzuje selektivní přístup spolku. V minulosti totiž podobně hlasitě nereagoval na kroky bývalého prezidenta Miloše Zemana, které rovněž vyvolávaly ústavní spory. Tehdy naopak zaznívaly výzvy k dodržování zákonů a Ústavy. Stejně tak spolek mlčel v době rozsáhlých korupčních kauz vlády Petra Fialy, například v případě Dozimetru či kauzy označované jako „Bitcoiny“.
Kolem Milionu chvilek se dlouhodobě objevují také finanční výhrady. Kritici poukazují na otázky transparentnosti a skutečné nezávislosti financování. Podle veřejně dostupných informací mohou prostředky přicházet i nepřímo ze subjektů, které čerpají veřejné zakázky nebo dotace, což vyvolává pochybnosti o tom, kdo spolek fakticky podporuje a s jakými motivy.
Výhrady se však netýkají pouze peněz. Řada komentátorů upozorňuje na selektivní angažovanost spolku, která se často zaměřuje na konkrétní politické aktéry, zatímco jiné případy zůstávají bez povšimnutí. Podle kritiků to oslabuje důvěryhodnost jeho veřejných výzev.
Do této atmosféry zazněl komentář Vadima Petrova, který se rozhodl prezidentovo působení oznámkovat jako ve škole. Výsledek je střízlivý a pro mnohé možná nepříjemný.
„Blíží se nám nedělní ceremonie blahořečení prezidenta Petra Pavla v režii Milionu chvilek a spolupracujících umělců. Stanovil jsem parametry dobrého prezidenta a oznámkoval je jako ve škole. Vyšla mi z toho horší trojka. Snažil jsem se o objektivní a vyvážený pohled.
Integrita a morální autorita, tedy bezúhonnost, transparentnost a důvěryhodnost: 3
2. Schopnost vyrovnat se s vlastní minulostí a neodmítat ji jako součást národní historie, klíčová pro důvěru antikomunisticky naladěné části společnosti: 3
3. Reprezentace v zahraničí, diplomatické zkušenosti, jazykové znalosti a obhajoba českých zájmů: 2
4. Schopnost sjednocovat společnost a propojovat polarizované skupiny: 5
5. Znalost ústavy a respekt k pravomocem bez jejich ohýbání podle osobních preferencí: 5
6. Zájem o domácí problémy, sociální nerovnosti, vzdělávání a bezpečnost: 3
7. Komunikační dovednosti, jasné a pravidelné vystupování: 5
8. Zdravotní a mentální odolnost a schopnost zvládat dlouhodobý stres: 3,“ napsal na sociální síti facebook politický komentátor a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov.
Celá debata se navíc odehrává v kontextu dlouhodobých pochybností o fungování prezidentské kanceláře. V mediálním prostoru se opakovaně objevují kritické komentáře k roli prezidentova poradce Petra Koláře. Přestože nezastává žádnou formální funkci, je některými pozorovateli vnímán jako faktický hybatel politiky Hradu.
I to vyvolává otázky, které přesahují samotnou demonstraci. Nejde jen o podporu či kritiku prezidenta, ale o to, kdo a jakým způsobem skutečně ovlivňuje rozhodování na nejvyšších politických patrech a kde dnes leží hranice mezi oficiální odpovědností a neformálním vlivem.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: x)
