Byty, domy i nájmy zdražily v průměru za rok nejméně o 10 procent. V prvním čtvrtletí letošního roku zdražily starší byty za rok o 13 procent a proti poslednímu čtvrtletí loňského roku o tři procenta. Jejich průměrná cena v ČR tak byla 103 473 korun za metr čtvereční. O 11 procent zdražilo oproti začátku roku 2024 také nájemné, to bylo také zároveň o dvě procenta vyšší než ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Rodinné domy zdražily oproti minulému roku a mezičtvrtletně o zhruba desetinu. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Bezrealitky.
V Praze, kde jsou tradičně nejdražší nemovitosti a také největší zájem o bydlení, ceny bytů mezičtvrtletně zdražily o čtyři procenta a v meziročním porovnání o 12 procent. Metr čtvereční tak stál 139 715 korun. Nájmy zde ale oproti konci roku zůstaly téměř bez změny a činily zhruba 405 korun za metr čtvereční. Pražské rodinné domy mezi čtvrtletími mírně zlevnily, za rok ale vzrostly o 12 procent na 110 578 korun za metr čtvereční.
Předseda SPD Tomio Okamura říká, že jeho hnutí má pro dostupné bydlení řešení.
„Nájemní i vlastnické bydlení v ČR jsou nyní v přepočtu dle parity kupní síly nejdražší v celé Evropě. Hnutí SPD dlouhodobě nabízí systémové řešení, kde musí hrát klíčovou roli stát: Masivní výstavba obecních, družstevních a startovacích bytů, bezúplatné převody nemovitostí na města a obce, rodinné půjčky na bydlení se státní garancí, zastropování sazeb hypotečních úvěrů, zastropování cen energií a mnohá další opatření ve prospěch českých občanů,“ vysvětlil plány a návrhy řešení v otázce dostupnosti bydlení šéf SPD Okamura.
Vláda Petra Fialy pod palbou kritiky
Bydlení evidentně zůstává jedním z nejcitlivějších témat české společnosti. Exkluzivní průzkum agentury SANEP pro XTV, provedený ve dnech 1.– 9. května 2025 na reprezentativním vzorku 2 650 obyvatel ČR starších 18 let metodou CAWI, odhalil hlubokou nespokojenost veřejnosti s bytovou politikou státu, zvyšující se náklady na energie i silnou touhu po vlastním bydlení, které se však pro mnohé stává nedosažitelným snem.
Na otázku, jak hodnotí kroky vlády při řešení dostupnosti bydlení, odpovědělo 66,3 % respondentů, že vláda „totálně selhala a situace se zhoršila“. Pouze 11,3 % připustilo zlepšení a 16,1 % tvrdí, že se situace nijak nezměnila. Tento výsledek signalizuje hlubokou krizi důvěry veřejnosti v aktuální bytovou politiku vlády.
Na otázku, co je při pořízení vlastní nemovitosti trápí nejvíce, odpovědělo 82,4 % respondentů „vysoké ceny“, 78,1 % pak „nedostupnost bydlení“. Téměř polovina (43,7 %) zmínila i „malou nabídku nemovitostí“. Problematické jsou také ceny a dostupnost stavebních materiálů, což ukazuje na komplexní charakter bytové krize.
Co by měl stát dělat? Lidé mají jasno
Většina veřejnosti požaduje aktivní kroky ze strany státu. Za klíčové považuje 73,9 % občanů výrazné zrychlení stavebního řízení, 69,3 % podporuje dotace na výstavbu obecních bytů. Přibližně dvě pětiny lidí pak požadují daňové zvýhodnění hypoték (41,1 %) a zvýšení státní podpory stavebního spoření (38,8 %). Volá se také po regulaci krátkodobých pronájmů (26,4 %) a omezení investičních bytů (18,5 %).