Žijeme podobně jako ve starověku tedy nepřetržitě v říši příběhů/pohádek. Jenom se mění kulisy a způsoby imaginace. Je to zřejmé i na přemýšlení komentátorů. Těžko zvládnou popis tak chaotického světa jaký představuje lidská společnost. Uvědomil jsem si to na článku „Probíhá titánský geopolitický boj“ z 25. ledna 2024od komentátora Thomase L. Friedmana (www.nytimes.com/2024/01/25/opinion/israel-gaza-war-ukraine.html).

Např. napsal: „Existuje mnoho způsobů, jak vysvětlit dva největší konflikty v dnešním světě, ale moje vlastní zkratka byla, že Ukrajina se chce připojit k Západu a Izrael se chce připojit k arabskému východu – a Rusko se s pomocí Íránu snaží zastavit ten první, a Írán a Hamas se snaží zastavit druhý. I když tyto dvě bojové fronty mohou vypadat velmi odlišně, ve skutečnosti mají mnoho společného. Odrážejí titánský geopolitický boj mezi dvěma protichůdnými sítěmi národů a nestátními aktéry o to, jejichž hodnoty a zájmy budou dominovat našemu světu po konci studené války – po relativně stabilní éře Pax Americana/globalizace, která byla zahájena pádem berlínské zdi v roce 1989 a zhroucením sovětského bloku…“

Je to typický příklad používání zkratek, které mohou vypadat chytře, ale jsou pohádkářsky chaotické.

T. L. Friedman realitu proměnil na problém dobra a zla, čili z komentátora se stal správný pohádkář, když napsal: „Na jedné straně je Resistance Network, která se věnuje ochraně uzavřených, autokratických systémů, kde minulost pohřbívá budoucnost. Na druhé straně je Inclusion Network, která se snaží vytvořit otevřenější, propojenější a pluralitní systémy, kde budoucnost pohřbívá minulost. Kdo vyhraje boje mezi těmito dvěma sítěmi, hodně určí o dominantním charakteru této epochy po studené válce.“

Neexistuje, že minulost pohřbívá budoucnost nebo budoucnost pohřbívá minulost.

Podle T. L. Friedmana do říše autokratických systémů jistě patří Írán. Jenže, v knize upozorňuji, že ze západních zemí se snaží nacpat své zboží a zbraně do fašisticky orientovaných států v Perském zálivu, kterým kraluje Saudská Arábie. V těchto státech se Resistance Network propagandisticky mísí s Inclusion Network tak, aby hlupáci ze západu technologicky podporovaly tyto nedemokratické režimy. Přitom v Saudské Arábii je islámská diktatura podobně jako v Íránu. V Íránu lidé si dovolí demonstrovat. Zkuste to samé v Saudské Arábii. Je úžasně demokratické, že v Saudská Arábii již konečně mohou samy řídit auto i ženy?

Nejsou USA též zastánci Resistance Network, tedy svého mocenského řádu Pax Americana, který využívá islámskou fašistickou diktaturu v Saudské Arábii?

Proto termíny Inclusion Network - Síť pro začleňování do spolupráce (integraci) a Resistance Network - Síť odporu (vzdoru, odolnosti) jsou jenom pohádkové termíny, které se dají vložit do různých politických pohádek podle toho kdo je pohádkářem.

T. L. Friedman též uvedl: „„…Čína pod prezidentem Si Ťin-pchingem se rozkročila mezi těmito dvěma sítěmi, spolu s velkou částí toho (států) čemu se začalo říkat globální jih. Jejich srdce a často peněženky jsou s Resisters, ale jejich hlavy jsou s Includers….“ 

Co komentátor napsal nedává smysl. Každá společnost se snaží chránit si své základní hodnoty (mezi ně mohou patřit nerostné zdroje i počty jaderných zbraní a počty vojenských základen, které ovládá ve světě) a zároveň spolupracovat s kýmkoliv kdo jim bude politicky momentálně vyhovovat.

Při tomto pohledu na svět vnímavý člověk má dojem, že nikdo neví, co bude dál. V říši pohádek nehledejme odpovědi pro reálný svět. Přitom Friedman není svou hlavní profesí pohádkář. Ale racionalita publicistů a  seriózních analytiků je v dnešních super propagandistických politických bouřích poškozována propagandistickými iluzemi. Přesto Friedman např. 9 října, 2023 v New York Times uvedl komentář s názvem „Izrael nikdy nepotřeboval být chytřejší než v tuto chvíli“. Hlavní linkou jeho úvah je: „Bylo by chybou dát Hamásu to, co chce: přehnanou reakci, jako je invaze do Gazy.“ Ale bohužel, u publicisty mainstreamových medií a úctyhodných analytiků rozumný náhled nebývá samozřejmostí – bez ohledu na stát a kontinent. Racionální komentáře bývají mnohdy výjimkou.