Roček: Napsal jste, že večer 22. března bylo zabito 145 lidí, včetně šesti dětí. Více než 500 lidí by lo zraněno. Ale lidé se vraždí na planetě Zemi neustále. Tak proč tolik práce s krasnohorským vražděním?
 
Doubrava: Uplynul měsíc od teroristického útoku na Crocus City Hall. Téměř se o té tragédii již nepíše. Jen v některých ruských novinách, především v deníku Komsomolskaja pravda. Proto je třeba o souvislostech teroru zanechat rozsáhlejší zprávu.

Roček: Když připomínáte deník Komsomolskaja pravda, v úterý 23. dubna jsem tam našel zajímavý článeček, jak masožravá rostlina zvané byrokracie kvete úplně všude a na všem, i na mrtvolách z krasnogorského Krokusu. Při teroristickém útoku byl zastřelen, a jeho tělo shořelo, mladík na vozíku Maxim Verbenin. Jeho přítelkyně Natalia přežila. Mladíkovi bylo 25 let. Trpěl spinální svalovou atrofií. Ocitl se v pasti. Schodiště nebylo vybaveno rampou. Natalia svého milého neopustila, držela ho za ruku právě ve chvíli, kdy se objevil jeden z teroristů a vystřelil dávku ze samopalu přímo na mladého muže. Dívka přežila, ale utrpěla strašlivé popáleniny, ze kterých se dodnes nemůže zotavit. Požár zničil těla mrtvých. Včetně Maxima Verbenina. Ale videozáznam ukazuje, jak byl zastřelen. Ale byrokratická masožravka nemůže vydat potvrzení o jeho smrti. Oficiálně byl prohlášen za nezvěstného. Matka musí jít k soudu, aby ho prohlásila za mrtvého. Je zničena zármutkem a k tomu výslechy, papírování, soudy. Ve stejnou dobu byly zastaveny všechny sociální platby rodině - k tomu stačilo, že se Maxim Verbenin objevil v seznamech mrtvých, které byly zveřejněny na portálu Ministerstva pro mimořádné situace Ruska. Ale platby splatné rodině od vlády a z regionu (3 miliony rublů) nebyly vydány - k tomu potřebujete úmrtní list. Rodina ještě nechápe, jak se dostat ze začarovaného kruhu. To je doprovod teroristického útoku, ale o tom nepíšete.

Doubrava: Nepíši o tom. Já zaznamenávám základní souvislosti. Podobných příběhů jsou stovky. Popisují individuální tragédie, já zaznamenávám souvislosti útoku vedoucího k jejich osobní tragédii. Můj přístup je založen na tomto pohledu - Nečekejme od budoucnosti nic pozitivního, když politici ve 20. letech 21. století ztratili soudnost, podobně jako před 1. a 2. světovou válkou. Proč nepřipomenout plíživou válku civilizací s pomocí krvavé události ukazující jak dochází k dalším eskalacím situace, tentokrát na okraji Moskvy v Crocus City Hall.

Roček: Pokud píšete o mezinárodním násilí, snažíte se především odstranit propagandistickou špínu. Předpokládám, že tak tomu je i v této práci o teroru v Krokusu.

Doubrava: Jistě. Snažím se o nadhled nad propagandistickou špínou z dílny USA. Píši, že z tragédie v Crocus City Hall nemůžeme vinit jenom čtveřici přihlouplých vraždících amatérů, migrantů. Spolupráce ukrajinských inženýrů terorismu s podobnými „šikuly“ z USA, případně i v nerozborné jednotě s podobnými individui z Velké Británie, se nabízí jako pravděpodobný scénář krasnogorského zabíjení. Prostě plíživá válka civilizací.