Aféra Jeffreye Epsteina znovu ožívá v americké i evropské veřejné debatě, protože otevírá citlivé otázky o fungování politického a společenského vlivu. Zveřejňování dokumentů z jeho pozůstalosti vyvolává další dohady o tom, nakolik se západní instituce a nejvýznamnější představitelé skutečně řídí zásadami transparentnosti, které sami prosazují. Čím více se hromadí nové materiály, tím silnější je dojem, že na povrch proniká pouze část příběhu, zatímco podstatné okolnosti zůstávají skryté.
Právě na tuto stránku celé kauzy reagoval někdejší diplomat a politolog profesor Petr Drulák, který ve svém komentáři popisuje Epsteina jako figuranta s hlubším vlivem, než jak jej mainstreamová debata obvykle představuje, a nabízí svůj výklad toho, co celá kauza vypovídá o současném Západu.
„Epstein postavil svoji kariéru na sexuální zvrhlosti, vydírání a manipulaci. Vydírání a manipulace poznamenávají i způsob, jakým je dnes politicky vytěžována jeho kauza. Média západního mainstreamu směrují pozornost na několik prominentů typu někdejšího prince Andrewa; o britské královské tituly ho připravily právě pletky s Epsteinem. Naopak od počátku kauzy zcela šetří Billa Clintona, který pravidelně navštěvoval Epsteinův neblaze proslulý ostrov. Ani nijak netrápí Billa Gatese či Petera Thiela.
V posledních týdnech se tato média pokoušejí svést veškerou pozornost na prezidenta Trumpa. Ale publikovaná fakta ho zatím nijak výrazněji nezatěžují. Ve skrytu veřejného skandálu zůstává to nejpodstatnější. Epstein nebyl pouhou poruchou ve fungování politického Západu, byl jeho klíčovým operátorem a zosobňoval jeho podstatu.
Současný mediální zájem je živen dokumenty, které získal americký Kongres z Epsteinova majetku, zejména jeho kalendář se schůzkami a emaily. Z iniciativy demokratů a několika republikánů je před dvěma týdny publikoval. To však zdaleka nezahrnuje veškeré informace, které by jinak byly k dispozici. Hodně se očekávalo od dokumentů ve správě amerického ministerstva spravedlnosti. Trump v kampani sliboval zveřejnění, aby po několika měsících v Bílém domě obrátil a prohlásil, že není, o čem mluvit.
Nicméně Kongres minulý týden na návrh demokratů podpořených několika republikány zavázal ministra spravedlnosti k úplnému zveřejnění. Ovšem, jak to s úplnou transparentností bude, se teprve uvidí. Zákon ukládá ministrovi zveřejnit všechny neutajované informace a ty utajované odtajnit "co to jen půjde“. Hrozí, že na veřejnost se dostane k dispozici vše kromě skutečně citlivých a podstatných informací, které budou začerněny jako hrozba pro národní bezpečnost.
Dokumenty dosud zveřejněné Kongresem sice dokládají rozsah a zkaženost Epsteinovy sítě. Ale obojí už bylo mnohokrát popsáno a dokonce zachyceno v dokumentárním seriálu na Netflixu. Pokud se objevují nové osoby jako bývalý Clintonův ministr financí Larry Summers, tak pouze jako žadatelé o Epsteinovy rady či zprostředkování, nikoliv jako pachatelé. O Trumpovi nic nového. Z toho, co je z jeho předchozích styků s Epsteinem známo, nevyplývá, že by se dopouštěl zločinů či něčeho, zač by mohl být vydírán. Že se nechoval jako puritán, asi nikoho nepřekvapí. Ve zveřejněných Epsteinových záznamech se sice o Trumpovi hodně mluví, ale jde především o konverzace jeho nepřátel, k nimž se Epstein zařadil. Prostě lidé, kteří Trumpa nesnášejí, na něho nadávají.
Pokud chceme nahlédnout do celé kauzy hlouběji, je lépe se obrátit k dokumentům zveřejněným na Distributed Denial of Secrets. Tento web nedávno zveřejnil například materiály zachycující lobbystické aktivity Borise Johnsona. V Epsteinově případě zveřejňuje kořist hackerské skupiny Handala, o níž je známo, že je propalestinská a možná napojená na Irán. Nicméně její informace podle analýzy Drop Site News sedí s tím, co se dozvídáme odjinud a samozřejmě dodávají leccos navíc.
Ukazuje se, že Epstein nebyl pouhý zvrhlík a vyděrač, který organizoval orgie pro mocné muže, aby je pak, jako například Billa Gatese, pro svůj zisk vydíral, ale naprosto klíčový obchodník s vlivem, který dával dohromady finanční a politické transakce na nejvyšší úrovni. Zatímco západní mainstream mlátí prázdnou slámu kolem podezření o stycích Epsteina s Trumpem, stranou zůstává, že Epstein působil v nejvyšších kruzích jako klíčový zprostředkovatel, kterého při řešení určitých problémů ani nešlo obejít.
Hodně vypovídají jeho kontakty s bývalým izraelským premiérem Barakem, který se po skončení ve funkci zapojuje s Epsteinovou pomocí do mezinárodního lobbování na obhajobu izraelských zájmů. Epstein mu pomáhá s vývozem izraelských bezpečnostní produktů do Pobřeží slonoviny ale také mu například domlouvá schůzku s ruským prezidentem Putinem. Rusko podle všeho využívalo Epsteinových služeb k zajištění západního kapitálu.
S Epsteinem se dlouhodobě stýká také generální tajemník Rady Evropy Jagland, který bdí nad stavem lidských práv a demokracie v Evropě. Právě tak je Američan nepostradatelný pro dalšího obránce demokracie, ředitele Mezinárodního mírového institutu Rød-Larsena. Pomáhá mu s upevňováním demokracie v Mongolsku. Ale bez Epsteina se neobejde ani Miroslav Lajčák v čele OBSE a OSN, či šéfka Rotschildovy banky baronka Ariane de Rothschild. Buď na bilaterálních setkáních nebo na večeřích v newyorské rezidenci dává Epstein dohromady politické špičky všech možných států, nejvyšší představitele mezinárodních organizací, šéfy bank, podnikatele, prominentní nevládkáře či představitelé zpravodajských služeb zejména z USA a Izraele.
Psali jsme: „Mimo realitu!“ Maršálková ostře napadla Pavla kvůli ČT a poplatkům
To vše se odehrává v době, kdy bylo veřejně známo, že Epstein má za sebou nepodmíněný trest za kuplířství nezletilých. Ale co by normálně znamenalo sociální smrt, v Epsteinově případě mocné tohoto světa to nijak neodrazuje. Ze způsobu, jakým si trest odpykal, s náramkem ve své kanceláři, správně usuzují, že se nejedná o běžného pasáka, nýbrž o mimořádně vlivného člověka. Způsob, jakým si Epstein vodil justici, umlčoval svědky či neutralizoval média, svědčil o obrovském vlivu, což muselo budit respekt u zájemců o jeho vlivové služby.
Také asi tušili, co později přiznal prokurátor, který s Epsteinem uzavřel při jeho prvním střetu s justicí dohodu o trestu, totiž, že jeho shovívavost byla dána podnětem ze zpravodajské služby.
Role zpravodajských služeb zůstává v celé kauze hluboko pod hladinou. Prokazatelně se stýkal s jejich americkými a izraelskými představiteli, je rovněž známo, že své hosty nahrával. Jak s ním však zpravodajské služby pracovaly, zůstane nejspíše začerněno, nebo se to ani do vyšetřování ministerstva spravedlnosti vůbec nedostalo. Mainstreamová média o této stránce mlčí, stejně jako se jí vůbec nedotkl netflixový dokument. Alternativní média divoce spekulují, ale nemohou to nijak podložit.
To, že mocní tohoto světa považovali Epsteinovy služby za nezbytné, můžeme vykládat jako doklad jejich morální zkaženosti. U většiny tomu tak bude. Kdo se chce v demokracii dostat nahoru, nesmí se příliš zatěžovat svědomím. Ale pokud zůstaneme jen u toho, uniká nám jiný podstatný závěr.
Systémy politického Západu se bez Epsteinů neobejdou. Sice se chlubí transparentností, závazností pravidel, právním státem, demokraticky kontrolovanými institucemi či procedurami, kde by pro tak podivné existence mělo být místo jen na samém okraji či v kriminále. Ale veškerá pravidla transparentně platí jen pro dolních 99%. Na západní elitu se nevztahují. To jí na jedné straně dává obrovské možnosti, ale na druhé straně vyžaduje složité budování vztahů v nepřehledné džungli. Z toho žijí Epsteinové. A proto se celou pravdu o této kauze nejspíše nedozvíme,“ napsal ve svém komentáři publikovaném spolkem Svatopluk profesor Petr Drulák.
(dan, prvnizpravy.cz, repro: Svatopluk)
