EU přidává plyn ve zbrojení, výhody ale sklízí jen vyvolení

politika

Evropská unie spouští ambiciózní plán přezbrojení, avšak z nových obranných výdajů budou nejvíce profitovat Německo a Francie. Česká účast přichází bez veřejné debaty a s nejasným přínosem pro domácí ekonomiku.

EU přidává plyn ve zbrojení, výhody ale sklízí jen vyvolení
Ilustrační foto
4. května 2025 - 05:30

Evropská unie se nachází na prahu zásadního obratu své bezpečnostní a fiskální politiky. Pod rouškou „geopolitických a geoekonomických výzev“ se postupně mění z hospodářského bloku na vojensko-průmyslový komplex. Jak upozorňuje Deutsche Welle, EU „zrychluje tempo“ své obranné agendy, ovšem na úkor transparentnosti, rovnosti a hospodářské udržitelnosti. Celý proces je navíc provázen tiše narůstajícími obavami o to, kdo z něj ve skutečnosti profituje.

„ReArm Europe“: iluze evropské obranné suverenity?

Plán „ReArm Europe“ předpokládá masivní navýšení obranných výdajů členských států. Evropská komise nabídla členským zemím možnost obejít rozpočtová omezení tzv. „národní únikovou doložkou“, která by umožnila dodatečné výdaje až 1,5 % HDP na obranu v letech 2025–2028. Zatímco se očekávalo, že o tuto výjimku požádá většina států, učinilo tak zatím jen 12 členských zemí. Mezi nimi i Česká republika, jak uvádí polský ministr financí Andrzej Domański: „K dnešnímu dni se k iniciativě připojilo 16 států, včetně Česka, Bulharska, Chorvatska a Litvy.“

Tento počet však zaostává za očekáváním Komise, což ohrožuje původní plán na uvolnění 650 miliard eur ve fiskálním prostoru. Zcela mimo tuto strategii zůstává například Francie a Itálie, které nástroj odmítly kvůli obavám ze zadlužování a jeho údajné asymetrie.


Kdo skutečně získá?

Kritici upozorňují, že za vznešenými hesly o evropské bezpečnosti se skrývá především hospodářský zájem několika málo států, zejména Německa a Francie. Právě jejich zbrojní průmysl bude z navrhovaných obranných projektů těžit nejvíce.

„Pro některé členské státy návrh ve své podstatě zvýhodňuje především Německo a Francii jako prostředek dotování jejich velkých průmyslových podniků,“ uvádí Deutsche Welle

To potvrzují i probíhající jednání o obranném fondu SAFE ve výši 150 miliard eur, který má sloužit jako úvěrový nástroj pro účast na společných projektech. I zde se však objevují výzvy k „dodatečným pojistkám“, které mohou vylučovat méně rozvinuté státy a fakticky posílit dominanci tradičních západoevropských mocností.

Česká účast bez strategické vize?

Připojení České republiky k únikové doložce by mělo vyvolat veřejnou debatu. V době, kdy země bojuje s rostoucím rozpočtovým deficitem, zchátralou infrastrukturou a krizí ve zdravotnictví, by měly být jakékoli mimořádné výdaje důkladně zdůvodněny.

Namísto toho jsme svědky podivného mlčení ze strany vlády, která se k účasti přihlásila bez hlubší diskuze s parlamentem či veřejností. Chybí odpovědi na zásadní otázky: Jaké konkrétní výzbrojní programy chce Česká republika podpořit? Jaká část těchto výdajů se skutečně vrátí do domácí ekonomiky? A jaký je dlouhodobý plán obranné soběstačnosti?

Psali jsme:

Vojensko-průmyslová EU: návrat k velmocenské politice?

Zvyšující se investice do zbrojení mohou v krátkodobém horizontu posílit obranyschopnost. V dlouhodobém pohledu však hrozí eroze demokratické kontroly, oslabení fiskální disciplíny a prohloubení nerovností mezi členskými státy. EU, která vznikla jako projekt míru a hospodářské spolupráce, se tak nebezpečně přibližuje logice geopolitického soupeření velmocí.

Zůstává tedy otázkou, zda je tento směr nevyhnutelný, a nebo zda existuje alternativa, která by bezpečnost Evropy stavěla na diplomacii, technologické soběstačnosti a skutečné solidaritě, namísto nákladného a geopoliticky nevyváženého přezbrojení.

(Kovář, Deutsche Welle, foto: zai)


Anketa

Souhlasíte s požadavkem europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), aby byla hnutí SPD a STAČILO! označena za „extrémistická“?