EU vydírá skrze Ukrajinu Maďarsko a Slovensko, říká Strakoš

politika

Zastavení tranzitu ropy přes Ukrajinu vyvolalo tvrdou reakci Bratislavy a Budapešti. Publicista Karel Strakoš mluví o politickém tlaku, který podle něj dopadá na členské státy EU.

EU vydírá skrze Ukrajinu Maďarsko a Slovensko, říká Strakoš
Robert Fico s Viktorem Orbánem
21. února 2026 - 05:30

Přerušení dodávek ropy ropovodem Družba přes ukrajinské území vyvolalo v posledních dnech vážné obavy o energetickou bezpečnost ve střední Evropě. Slovensko i Maďarsko, které jsou na této trase dlouhodobě závislé, upozorňují na ekonomické dopady i rizika pro průmysl a zásobování. Situace je o to citlivější, že obě země patří mezi státy, které Ukrajině od začátku války poskytují pomoc, zatímco od Bruselu zatím nezaznívá jednoznačné veřejné stanovisko.

Na vzniklou situaci ostře zareagoval publicista a autor politických a společenských komentářů Karel Strakoš. Ve svém vyjádření upozorňuje na to, že spor o ropu podle něj překračuje rámec technického či obchodního problému a má jasný politický rozměr. Tvrdí, že vzniklý tlak dopadá především na členské státy EU a může prohlubovat vnitřní napětí uvnitř Unie.

„EU vydírá skrze Ukrajinu Maďarsko a Slovensko. Evropská unie fakticky kryje ukrajinskou blokádu ropovodu Družba. Kyjev dosud neobnovil tranzit ruské ropy do Maďarska a Slovenska, přestože technické problémy byly podle dostupných informací odstraněny. Motivace k tomuto jednání je zjevná. Ekonomický tlak na dvě členské země, které blokují urychlený vstup Ukrajiny do EU, a oslabení Viktora Orbána před parlamentními volbami 12. dubna.


Reakce Budapešti a Bratislavy na sebe nenechala dlouho čekat. Obě země zastavily vývoz ropy na Ukrajinu. Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze, uvolnilo 250 tisíc tun strategických rezerv a premiér Robert Fico otevřeně hrozí i omezením dodávek elektřiny Ukrajině. Chorvatsko zároveň odmítlo umožnit přepravu ruské ropy přes ropovod Adria, přestože je infrastruktura technicky připravená.

Postoj Bruselu zůstává nijaký. Oficiální odpověď na ukrajinské vydírání je mlčení. Žádná veřejná kritika Kyjeva, žádný tlak na obnovení tranzitu. Pouze bagatelizace problému s odkazem na to, že „oni mají“ 90denní ropné rezervy.

Současně i Ukrajina za tuto blokádu zaplatí vysokou cenu. Teploty klesají k minus dvaceti stupňům, blackouty trvají 18 až 20 hodin denně. Podle dostupných údajů zemřelo nejméně deset lidí na podchlazení, 1 469 osob bylo hospitalizováno s omrzlinami. A k tomu všemu armáda i civilní ekonomika přicházejí o ropu právě z Maďarska a Slovenska, kterou nutně potřebují k napájení agregátů. Kyjev si je tohoto dopadu na vlastní obyvatele vědom a přesto blokádu drží. Politická kalkulace má přednost před vlastními občany.


Současně Brusel připravuje krok, který lze označit za největší porušení vlastních pravidel od vzniku Unie. Zrychlené členství Ukrajiny do roku 2027 bez splnění kodaňských kritérií, bez dokončeného boje s korupcí a bez plně funkčního právního státu. Mluví se o omezeném členství, výjimkách a obcházení všech unijních pravidel a práva. Princip rozšíření jen o ty „připravené“, na němž EU stála od roku 2004, se vytrácí. Nahrazuje jej geopolitická nutnost a snaha neutralizovat poslední státy ochotné použít veto.

Maďarsko a Slovensko proto koordinují další kroky. Orbán získává silný argument pro kampaň v dubnových volbách postavenou na narativu „Brusel a Kyjev proti Maďarsku“. Fico rozehrává obdobnou kartu. Evropská unie tak riskuje otevřený vnitřní konflikt nikoli kvůli hodnotám, ale kvůli prosazení vlastní agendy silou skrze stát, který ani není členem EU. Tohle je cynická mocenská hra, v níž se obětují životy, pravidla i soudržnost Unie, jen aby se udržela iluze, že Brusel má věci pod kontrolou navzdory rebelujícím státům,“ okomentoval situaci a dění kolem přerušení dodávek či tranzitu ruské ropy na Slovensko a Ukrajinu na sociální síti Facebook publicista Karel Strakoš.

(Barták, prvnizpravy.cz, repro: facebook)


Anketa

Má podle Vás Petr Pavel v roce 2028 znovu usilovat o funkci prezidenta republiky?