Evropský parlament schválil dvojici zásadních legislativních úprav, které výrazně zpřísňují migrační a azylovou politiku Evropské unie. Přijaté změny mají členským státům usnadnit zamítání zjevně nedůvodných žádostí o azyl a urychlit návraty neúspěšných žadatelů. Politicky pozoruhodný je způsob, jakým se návrhy prosadily, když se na jejich podpoře shodla část pravého středu s konzervativními a pravicovými frakcemi, což v posledních letech nebývalo pravidlem. Podrobnosti přinesl server The European Conservative, který popsal jak obsah reforem, tak složení koalice, jež hlasování protlačila.
Jádrem změn je zavedení společného evropského seznamu bezpečných zemí původu. Na seznamu se objevují státy jako Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko či Tunisko. Pro občany těchto zemí budou platit zrychlené procedury posuzování žádostí a v řadě případů i rychlé návraty, pokud úřady shledají, že žadatelé nesplňují podmínky pro mezinárodní ochranu. Záměrem je odlehčit přetíženým azylovým systémům v situaci, kdy Unie v minulém roce evidovala téměř milion žádostí, přičemž ochranu získala zhruba necelá polovina žadatelů. Pro část vlád a veřejnosti je tento poměr důkazem, že systém je dlouhodobě zatížen i žádostmi, které nesměřují k ochraně před pronásledováním, ale k ekonomické migraci.
Další posílenou oblastí je koncept bezpečné třetí země. Nová úprava umožní přesunout žadatele o azyl do států mimo Evropskou unii, které jsou považovány za bezpečné, a to i tehdy, pokud přes ně dotyční fakticky necestovali. Tento prvek vyvolává největší právní i politické spory, protože otevírá prostor pro uzavírání dohod s nečlenskými zeměmi o zřizování přijímacích center či o převzetí žadatelů. Itálie se již pokusila tuto logiku uplatnit prostřednictvím zařízení v Albánii, avšak projekt dosud naráží na právní překážky a prakticky zůstal nevyužit. Přesto se stal symbolem snahy části členských států přesunout část zátěže mimo území Unie.
Hlasování ukázalo posun v politické dynamice Evropského parlamentu. Evropská lidová strana, která se v minulosti často přikláněla ke kompromisům s levicově orientovanými frakcemi, tentokrát spojila síly s konzervativními skupinami napravo od sebe, včetně Patriotů pro Evropu, Evropských konzervativců a reformistů a frakce Evropa suverénních národů. Zástupci těchto proudů hovoří o obratu k realističtějšímu pojetí migrační politiky, které má reagovat na obavy veřejnosti z bezpečnostních dopadů i z tlaku na sociální systémy. Zaznívá také argument, že dlouhodobá neochota reformovat pravidla posilovala extremistické nálady a podkopávala důvěru v evropské instituce.
Na opačné straně spektra zazněla ostrá kritika. Zelení a část lidskoprávních organizací varují, že zpřísnění procedur povede k formálnímu zrychlování bez dostatečných záruk individuálního posouzení a že rozšiřování konceptu bezpečné třetí země může oslabit mezinárodní závazky Unie v oblasti ochrany uprchlíků. Kritici upozorňují, že seznam bezpečných zemí je politickým kompromisem, který nemusí dostatečně reflektovat regionální rozdíly v bezpečnostní situaci a v ochraně menšin, a že tlak na rychlé návraty může vést k chybám s vážnými dopady na konkrétní lidi.
Přijaté reformy ještě musejí projít formálním potvrzením ze strany sedmadvaceti členských států. Teprve poté vstoupí v platnost a promítnou se do národních azylových procedur. Pro Českou republiku to bude znamenat úpravy v administrativních postupech, posílení kapacit pro zrychlená řízení a vyjasnění podmínek spolupráce se třetími zeměmi. Politicky lze očekávat, že téma migrace zůstane jedním z klíčových sporů evropské agendy i v následujícím období, protože se zde střetávají bezpečnostní, sociální i hodnotové roviny. Schválené změny naznačují, že v části evropského politického spektra sílí přesvědčení, že dosavadní rámec nestačí a že Unie směřuje k tvrdšímu pojetí ochrany svých vnějších hranic i azylových pravidel.
(Kovář, prvnizrpavy.cz, foto: zai)
Zdroj: https://europeanconservative.com/articles/news/eu-migration-policy-tightened-as-centre-right-aligns-with-conservatives/
