Rozhodnutí Austrálie zakázat sociální sítě dětem mladším 16 let se v Evropě nečte jen jako vzdálená kuriozita z jiné části světa. Stalo se spíše impulzem pro již probíhající debatu, která v evropských institucích i národních parlamentech rezonuje několik posledních let. Obavy z vlivu sociálních médií na duševní zdraví dětí, jejich koncentraci, vztahy i školní výkon zasáhly prakticky všechny evropské země. Zatímco některé státy začaly u mírnějších omezení, například u zákazů mobilních telefonů ve školách, jiné řeší samotnou podstatu problému a chtějí věkově omezit přístup k sociálním sítím. Nejdál je zatím Řecko, které zavádí automatické blokace účtů dětí do 15 let, a zároveň prosazuje koordinaci na úrovni celé Evropské unie.
Na úrovni EU se téma dostalo do centra pozornosti v roce 2025, kdy poslanci Evropského parlamentu začali systematicky prosazovat zavedení jednotné digitální hranice pro přístup k sociálním sítím, video platformám i takzvaným AI companion aplikacím. Výbor IMCO na podzim 2025 předložil zprávu požadující celoevropský minimální věk 16 let pro samostatné používání sociálních sítí a současně věk 13 let jako absolutní spodní hranici, pod níž by přístup nebyl možný ani s rodičovským souhlasem. Navazující usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2025 zdůrazňuje, že platformy nejsou navrženy pro děti a že je nutné omezit zejména prvky, které podporují závislost, například nekonečné scrollování nebo automatické přehrávání videí. Tento postoj shrnuje i oficiální zpráva Evropského parlamentu.
Do evropské diskuse výrazně vstupuje také právní rámec ochrany osobních údajů. Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů mohou děti do 16 let souhlasit se zpracováním osobních dat jen se souhlasem rodičů, přičemž členské státy mohou hranici snížit až na 13 let. Většina zemí této možnosti využila, což vedlo ke vzniku velmi různorodé mapy věkových limitů napříč Evropou. Evropský parlament považuje tuto roztříštěnost za problematickou a usiluje o jednotný rámec doplněný povinnými systémy ověřování věku a přísnými sankcemi pro platformy, které pravidla neplní.
Zatímco Unie teprve hledá společný přístup, Řecko postupuje nejrychleji v rámci celé Evropy a zavádí jedno z nejpřísnějších pravidel. Od října 2025 mají být děti do 15 let automaticky blokovány při pokusu přihlásit se na sociální sítě, a to přímo na úrovni zařízení. Nový mechanismus je propojen se státní digitální peněženkou Kids Wallet, kterou spravuje ministerstvo digitálního řízení. Rodiče přes ni nastavují digitální práva dítěte a systém současně brání přístupu k platformám, pokud věk uživatele neodpovídá stanovené hranici, popisuje situaci server Politis.com.
Řecká strategie však není pouze represivní. Vláda ji začlenila do širšího plánu boje proti internetové závislosti, kyberšikaně a šíření nelegálního obsahu. Součástí jsou také programy pro vzdělávání učitelů, podpora nástrojů rodičovské kontroly a kampaně zaměřené na digitální gramotnost žáků. Ministerstvo digitálního řízení zdůrazňuje, že samotné blokování bez vzdělávání vede často jen k tomu, že děti hledají způsoby, jak zákaz obejít. Proto je důraz kladen na kombinaci technické regulace, prevence a dostupné odborné pomoci pro rodiny již zasažené problémovým používáním internetu. Zároveň Řecko prosazuje vznik evropského rámce, který by umožnil interoperabilitu státních identit a digitálních peněženek, aby bylo možné jednoduše ověřovat věk dítěte v kterékoli zemi EU.
Kromě Řecka se v evropské debatě výrazně angažují Francie a Španělsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron opakovaně podporuje návrh zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let a zároveň prosazuje takzvanou digitální večerku, během níž by mezi desátou večer a osmou ranní sociální sítě mladším uživatelům nefungovaly. Ve Francii byly testovány také víceúrovňové modely používání telefonů, kdy mladší děti mohou mít pouze přístroje bez internetu, starší děti telefony s internetem, ale bez přístupu na sociální sítě, a teprve od 15 let plnohodnotný smartphone. Španělsko přitom pracuje s hranicí 16 let, přičemž přístup k sítím pro mladší teenagery je možný jen s ověřeným souhlasem rodičů.
Rozdílné přístupy členských států přehledně shrnuje analytický přehled publikovaný na serveru European Newsroom, který ukazuje, že společným jmenovatelem napříč Evropou je rostoucí tlak na kombinaci věkových limitů a povinného ověřování věku. Některé země začínají ve školách, jiné se soustředí přímo na regulaci digitálních platforem. Diskutuje se také o zavedení takzvaných dětských režimů, v nichž by algoritmy přestaly cíleně podporovat dlouhé setrvání dítěte online.
Psali jsme: Austrálie zakazuje sociální sítě mladším 16 let. Ochrana nebo cenzura?
Rostoucí roli v evropské diskusi hrají také technologie pro ověřování věku. Evropský parlament hovoří o takzvaných age assurance systémech, které by měly zahrnovat kombinaci metod od ověřování dokladů přes kontrolu platebních údajů až po anonymizované biometrické odhady věku. Zastánci tvrdí, že bez takových nástrojů nelze věkové limity prosadit. Kritici varují, že by mohlo dojít k plošnému sběru citlivých údajů o všech uživatelích internetu, a upozorňují na riziko vzniku rozsáhlých databází se zvýšeným rizikem úniku dat. Podle nich samotné věkové omezení navíc nezaručí, že děti nepřejdou na jiné, méně regulované platformy.
Evropa tak stojí před podobným dilematem jako Austrálie. Společnost i politika stále hlasitěji požadují účinnou ochranu dětí a omezení rizik spojených se sociálními sítěmi, které mohou zhoršovat úzkosti, problémy se spánkem, koncentrací či závislostní chování. Zároveň však sílí obavy, že některá navrhovaná opatření mohou zásadně změnit povahu internetu a dotknout se práva na soukromí a svobodu projevu. Zkušenosti Řecka, Francie, Španělska a dalších zemí zavádějících novou generaci věkových omezení nebo školních zákazů budou proto pro celou Unii důležitým testem. Teprve čas ukáže, zda přísnější pravidla dětem skutečně pomohou, nebo zda povedou spíše k nárůstu snah systém obcházet a přesunou část uživatelů na méně bezpečné platformy.
Zdroje: 1. Children should be at least 16 to access social media, say MEPs; 2. Greece to Ban Social Media for Children up to 15 Years Old from October; 3. To ban or not to ban: EU countries debate social media age limits
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
