Evropská unie i po třech letech války na Ukrajině neustále rozšiřuje sankční seznam proti Moskvě. V září 2025 představila už devatenáctý balíček opatření, který se zaměřuje na ruský finanční sektor, export a jednotlivé představitele Kremlu. Cílem má být oslabení schopnosti Vladimira Putina vést agresivní válku. Na druhé straně však stejná EU prakticky mlčí k dění v Gaze, kde podle nezávislé vyšetřovací komise OSN probíhá genocida palestinského obyvatelstva.
Jak upozornila novinářka Barbara Spinelli ve svém komentáři pro La Voce della Sera, Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen postupuje diametrálně odlišně v případě dvou válek, které dominují světovým médiím – ruské agrese na Ukrajině a izraelské ofenzivy v Gaze. Zatímco proti Moskvě se uplatňují stále tvrdší ekonomické nástroje, vůči Izraeli se Brusel odhodlal pouze k částečnému omezení obchodních výhod a symbolickým sankcím proti několika extremistickým ministrům a kolonistům.
Podle zprávy vyšetřovací komise OSN, vedené Navi Pillay, Izrael naplnil čtyři z pěti definic genocidy uvedených v úmluvě OSN. Dokument popisuje nejen systematické zabíjení civilistů, včetně dětí a žen, ale i cílenou destrukci nemocnic, porodnic a dokonce kliniky asistované reprodukce, kde byly zničeny tisíce embryí a genetický materiál. Komise konstatuje, že cílem bylo zabránit palestinským rodinám v reprodukci, což samo o sobě představuje jeden z nejvážnějších zločinů proti lidskosti.
Navzdory těmto závěrům EU nadále poskytuje Izraeli významné finanční a technologické prostředky. Jen v rámci programu Horizon šlo o více než 100 milionů eur, k nimž se přidává dalších 442 milionů pro zbrojařskou společnost Rafael. Ironií zůstává, že evropskými dotacemi financovaný dron Rafael Spike FireFly je podle kritiků používán k útokům na civilisty.
Rozdílný přístup Bruselu je patrný i na diplomatické scéně. Zatímco proti ruským politikům se uplatňují cestovní restrikce a zmrazení majetku, sankce proti izraelským ministrům Smotrichovi a Ben Gvirovi jsou spíše gestem bez reálného dopadu. Většina států EU, včetně Německa, Itálie, Rakouska, Česka či Maďarska, navíc blokuje možnost tvrdších kroků, například zastavení exportu zbraní nebo úplného vyloučení Izraele z unijních programů.
Barbara Spinelli ve svém textu připomíná, že Německo své postoje odůvodňuje historickou vinou za holocaust. „Není ale jasné, proč mají Palestinci umírat, aby Němci mohli v klidu ‚pokatolizovat‘ vlastní minulost,“ píše autorka. Podle ní Berlín nejenže nečiní pokání, ale naopak posiluje vojenský sektor a připravuje se na novou válku, čímž ztrácí jakýkoli morální kredit.
Zásadní rozdíl mezi oběma konflikty shrnuje komise OSN i lidskoprávní organizace. V Gaze neprobíhá klasická válka mezi dvěma armádami, ale cílená likvidace civilního obyvatelstva. Podle organizace Save the Children bylo jen do května 2025 zabito na 20 tisíc dětí, většina z nich střelbou do hlavy či hrudníku. Desítky tisíc žen byly usmrceny nebo znásilněny, tisíce starých lidí zemřely při evakuacích.
Evropské váhání tak podle kritiků podkopává vlastní hodnotový základ Unie. „Je nepřijatelné, aby Brusel vyhlašoval nulovou toleranci vůči ruským válečným zločinům a zároveň přehlížel fakta potvrzená OSN v případě Izraele,“ uzavírá Spinelli. Tento dvojí metr nejenže oslabuje důvěryhodnost EU, ale také posiluje vnímání, že mezinárodní právo platí jen tehdy, když se to politicky hodí.
(Chmelík, La Voce della Sera, foto: zai)
