Ve stranickém podcastu z produkce ODS se však za líbivými slovy o bezpečnosti a hodnotách se skrývá kritika armádních zakázek, rostoucího zadlužení i slábnoucí důvěry voličů.
Na první pohled dvě rozdílné agendy, v praxi však těsně propojené. Ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničí Jan Lipavský předvedli, jak se obrana a diplomacie doplňují. „S Honzou jsme spolu sdíleli opoziční lavice ve výboru pro obranu a snažili jsme se, přestože jsme byli opozice, armádu podporovat,“ řekla Černochová. Lipavský přizvukoval a souhlasně k tomu dodal, že „když šlo o věc, tak se dokázali domluvit.“
Sehraná spolupráce se podle nich projevuje zejména v krizích. Typickým příkladem jsou repatriační lety, kdy stát nasazuje vojenskou techniku v případech, kdy už neexistuje jiná možnost. „Já vždycky přicházím s prosíkem o letadlo a Jana jde zjišťovat, jestli je letadlo,“ popsal Lipavský s nadsázkou. Černochová ale upozornila na tvrdou realitu. „Jsou to vždycky nervy do posledních minut… vím, že jsme si ještě někde kolem půl jedné v noci posílali jmenné seznamy lidí.“ Podle ní vojáci často létají tam, „kam soukromá aerolinka už nechce, protože jim to pojišťovna nepustí“. I proto ministerstvo pořizuje transportní letouny KC-390, které mají sloužit i hasičům.
Modernizace armády se stala leitmotivem celé debaty. F-35, bojová vozidla CV90, tanky Leopard 2A8 či letouny KC-390, to vše má podle Černochové i Lipavského zajistit, že česká armáda nebude zaostávat. „My vlastně nenavyšujeme rozpočet armádě. My jí konečně dáváme to, co měla mít těch 26 let,“ tvrdí Černochová. Přiznává přitom, že investice by byla k ničemu bez lidí.
„Můžete nakupovat sebelepší techniku, ale když s ní nebude mít kdo létat nebo jezdit, tak vám bude úplně k ničemu,“ uvedla ministryně s tím, že právě proto prý vláda navyšuje platy a snaží se získat nové rekruty.
Lipavský pak zdůraznil geopolitické okolnosti. „Procházíme globální konfrontací, Rusko útočí na Evropu, vede válku proti Ukrajině. Kdy jindy než dnes skutečně na tu bezpečnost ty výdaje navýšit?“ položil řečnickou otázku. A Černochová se připojila historickými paralelami a připomněla rok 1968 či Mnichov.
„Ukrajina zadržuje Rusko na svém území za cenu prolité krve. Tohle je začátek,“ prohlásila ministryně obrany Černochová.
Podobně se oba staví k sankcím. „Jednoznačně fungují,“ tvrdí Lipavský.
„Jsem trošku zklamaná, že se k nim ještě nepřipojily Spojené státy,“ doplnila Lipavského ministryně.
K Číně je přístup zdrženlivě pragmatický. „Když čínský hacker vleze do našich systémů, tak ho klepneme přes prsty,“ shrnuje Lipavský.
Migrace, dezinformace i role obranného průmyslu jsou dalšími body, kde oba ministři našli společnou řeč. Černochová tvrdí, že Česko mělo vždy „rozumnou migrační politiku“, Lipavský hovořil o potřebě „vymáhat pravidla“ a kritizuje „obchodníky se strachem“.
Během rozhovoru silně rezonoval i důraz na český průmysl a ekonomickou diplomacii.
„Nechceme být jen montovna. Chceme být i mozkovna,“ říká Černochová. Lipavský k tomu přidal přání, aby se při zmínce o Česku vybavily světu špičkové technologie.
V závěru pak oba ministři přešli k osobnějším tématům, např. k hudbě, cestování i historkám z protokolu. Černochová se smála, když vzpomínala na „africké okénko“ a neplánovanou audienci u prezidenta. A opakovaně zaznívalo i jejich hlavní poselství, tedy že „Svoboda není zadarmo.“
Jenže právě v tom se skrývá i „bolestný“ podtext rozhovoru. Ten zřetelně působí jako součást předvolebního úsilí koalice Spolu, která se snaží voličům ukázat pevné vedení v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky. Líbivá slova o hodnotách a svobodě však zakrývají tvrdou realitu, a to že rozpočet státu je zatížen obřími armádními zakázkami, kontroverzním nákupem letounů F-35 či předraženými akvizicemi, které posunuly Česko k rekordnímu zadlužení.
Kritici dále poukazují na to, že vláda Petra Fialy slibovala fiskální odpovědnost, ale výsledek je spíše rozvrat veřejných financí. Na Lipavského se lepí nálepka ministra, který sice vystupuje rozhodně v zahraničněpolitických otázkách, ale doma se potýká s nízkou podporou veřejnosti. Černochová zase čelí nevoli kvůli neprůhledným zakázkám a neustálým debatám o ceně obranné modernizace. Oba ministři se v rozhovoru sice snažili prezentovat jako ochránci bezpečnosti, nicméně kritická část společnosti to si to zcela jistě přebere jako čistý předvolební marketing.
Nelze přehlédnout ani kauzy, které jejich rezorty provázejí. Diskuse o transparentnosti zakázek, nespokojenost s diplomacií v některých regionech či nepopularita navýšení výdajů na obranu zůstávají jako stín za líbivými proklamacemi. Ať už zaznívá „bez lidí je technika k ničemu“ či „svoboda není zadarmo“, pod povrchem zůstává fakt, že voliči po čtyřech letech vlády mají jasno.
Současná vláda je jednou z nejméně oblíbených od vzniku samostatného Česka. Nálady ve společnosti tomu odpovídají a ani předvolební show, v níž se ministři snažili působit lidsky a civilně, na tom nic nemění. Výsledek se ukáže ve volbách. A podle všeho bude pro koalici Spolu nehezkým účtem, který už nelze přepsat ani uhlazenými rozhovory.
(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: ods/podcast)
