Případ Natálie Vachatové se v posledních týdnech stal jedním z nejvýraznějších příkladů toho, jak rychle se může z odborné agendy stát veřejná kauza s dalekosáhlými dopady. Poradkyně premiéra Andreje Babiše, která se podílí na přípravě legislativy zaměřené na transparentní financování politických neziskových organizací, se ocitla pod intenzivním mediálním tlakem, lynčem a dehonestací. Z původně technického tématu se postupně vyvinul příběh plný podezření, interpretací a veřejných útoků, které zasáhly nejen její profesní, ale i osobní život.
Postupem času se mediální obraz případu vyostřoval. Kritika přerůstala v otevřenou štvanici, která se přelila i na sociální sítě, kde se objevily výzvy k násilí. Vachatová, matka tří dětí, čelila situaci, která dalece přesahovala běžnou veřejnou debatu. Zásadní zlom přineslo až jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, který celou věc prověřil a dospěl k jednoznačnému závěru, že nepředstavuje pro Českou republiku žádné bezpečnostní riziko. Tím byla celá kauza fakticky uzavřena.
Na případ reagovala komentátorka Karolína Stonjeková, která zdůraznila, že mediální prostředí je schopné vytvářet kauzy bez reálného základu a že proti takovému tlaku prakticky neexistuje účinná obrana. Současně varovala před dopady na životy konkrétních lidí, kteří se nemohou bránit v reálném čase.
„Mediálně vyvolaná štvanice kvůli nekauze Natálie Vachatové sice skončila, ale je potřeba si uvědomit několik dalších věcí, které z toho plynou. A ruku na srdce - jedna je horší, než druhá…
Jelikož Natálii znám osobně - jako mnozí z vás - nebyl pro mě problém některé jasné mediální lži a manipulace odhalit na první dobrou. U jiných zase stačilo zvednout telefon a zeptat se Natálky osobně, jak to je a není. Ok…
Problém ovšem tkví v tom, že aktivisti za klávesnicí, kteří se eufemisticky nazývají ‚novináři‘, jsou schopni šířit nepodložené s*ačky a budovat mediální Potěmkinovy vesnice i v případě lidí, které povětšinou osobně neznáme - nemáme tudíž tu možnost si přímo u zdroje ověřit, co je pravda a co mediální shit a vrtění psem.
V tomhle případě mi nedělalo problém se dozvědět, že když pisálkovské individuum jménem Karolina Brodníčková, napsalo lež a Natálie ji na to upozornila, reagovalo individuum slovy ‚to je přece jen takový detail.‘ Ale u jiných lidí tuhle možnost nemáme a ani se nedozvíme, že se tady někdo z vody (na politické zadání) snaží uvařit nepoživatelnou polívku, kterou pak cpe do svých čtenářů horem dolem, dokud jim nezačne lézt i ušima.
A tohle je na tom děsivé asi nejvíc. Kolika lidem mohou všehoschopní neschopní pisálci stylu Brodníčkové, ničit život, pověst, kariéru a vláčet je kanálem, aniž by čtenář měl možnost odhalit, že je to všechno jen účelově vycucaný z prstu.
S tím souvisí další tragická věc: proti mediálnímu honu není obrana - přinejmenším ne hned, ne v aktuálním čase, kdy ji nejvíc potřebujete. Není obrana před džinem, kterého média se zlým úmyslem vypustí z lahve, aby si následně žil vlastním životem - což dojde až tak daleko, že vám a vaší rodině vyhrožují smrtí - což by bylo neomluvitelné i u politika. Natož u úředníka, který nikam nekandiduje a nemá žádnou politickou odpovědnost.
Jakmile je džin z lahve venku, žije si vesele mimo jakoukoli kontrolu, a to se může projevit i tím, že pak o vás ten bezcharakterní zrzavej zmetek před rozvášněným davem na Letné křičí naprosté nesmysly, kterým zfanatizované stádo věří a tleská.
Jestli existuje důvod, proč je dobře, že tradiční média ztrácejí svůj vliv, pak takhle pseudokauza ho obnažila dokonale. Bohužel ho ale neztrácejí dost rychle na to, jakých odporností se ten mainstream dopouští a jak velkou moc nad životem lidí - kteří se ničeho nedopustili - má…. A na to, že neumí uznat svoji chybu, natož se jakkoli omluvit,“ uzavřela nekauzu Natálie Vachatové ve svém komentáři na sociální síti Facebook Karolína Stonjeková.
(Mareš, prvnizprayv.cz, foto: facebook)
