Francie zakončila rok 2025 bez schváleného státního rozpočtu na následující rok. Série jednání mezi vládou a parlamentními frakcemi skončila naprostým neúspěchem a poslanci byli nuceni sáhnout po takzvaném zvláštním finančním zákoně, který má umožnit základní chod státu do doby, než se podaří dosáhnout politické dohody. Prezident Emmanuel Macron přitom dává jen stěží skrývat podráždění z dalšího selhání politického systému, který se od loňských předčasných voleb potýká s hlubokou fragmentací.

23. prosince se poslanci shodli alespoň na přijetí zvláštního zákona, který má zabránit úplnému rozpočtovému vakuu po 31. prosinci, uvedl server The European Conservative. I když se podařilo těsnou většinou schválit rozpočet sociálního zabezpečení na rok 2026, státní rozpočet zůstává bez dohody a vláda tak nemohla dodržet ústavní termín.

Zvláštní zákon v praxi znamená, že se dočasně obnovuje rozpočet z roku 2025 téměř beze změn. Stát může vybírat daně a vyplácet mzdy zaměstnancům veřejného sektoru, avšak nesmí navyšovat výdaje ani zavádět nové příjmy. Tento mechanismus má zabránit situaci podobné americkému „shutdownu“, který ve Francii fakticky nehrozí díky specifickému systému veřejných financí. Přesto má provizorium citelné důsledky, protože blokuje nové programy a plánované investice.

Jedním z nejcitelnějších dopadů je zmrazení vojenských výdajů, které měly v roce 2026 vzrůst o 6,7 miliardy eur. Pozastaveny jsou také nové žádosti o státní podporu v rámci programu MaPrimeRenov zaměřeného na energetické renovace budov, což vyvolalo ostrou kritiku ekologických organizací i starostů menších obcí.

Současný premiér Sébastien Lecornu od svého nástupu do funkce opakovaně prohlašoval, že chce upřednostnit dialog a vyhnout se použití článku 49.3 francouzské ústavy, který umožňuje prosadit rozpočet bez hlasování parlamentu. Tento postup však zatím nikam nevedl a naopak zvýšil napětí v Národním shromáždění. Předseda rozpočtového výboru a poslanec La France Insoumise Eric Coquerel obvinil vládu z přenášení odpovědnosti na parlament a varoval, že pokud kabinet padne, veřejnost bude hledat viníka v Elysejském paláci.

K situaci se ostře vyjádřila také Marine Le Pen, která kritizuje především rychlý nárůst veřejného dluhu. Ten se podle jejích slov během posledních tří měsíců zvýšil o dalších 66 miliard eur a dosáhl hodnoty 117,4 procenta HDP, což je historický rekord. Macronovu politiku označila za výsledek takzvaných expertů, jejichž návrhy prý povedou jen k dalším daňovým zátěžím pro obyvatelstvo.

Francouzská politická krize se tak prohlubuje v době, kdy je země pod tlakem nejen domácích problémů, ale i evropských fiskálních pravidel. Podle analýzy listu Le Monde patří Francie k nejzadluženějším státům eurozóny a bez strukturálních reforem se může dostat do ještě větších potíží při financování svého dluhu.

Psali jsme: Půjčka, nebo dar? Ústavní právník o válečných miliardách z Bruselu

Další pokusy o schválení plnohodnotného rozpočtu se očekávají až po novém roce. Zvláštní zákon má zajistit pouze základní chod státu a vláda bude muset znovu otevřít jednání s rozdrobeným parlamentem. Pokud se kompromis nepodaří najít, nelze vyloučit, že Lecornu nakonec sáhne k ústavním nástrojům, které se dosud snažil obcházet.

Vývoj v Paříži bude mít širší dopady i mimo Francii. Jako druhá největší ekonomika eurozóny je země klíčovým pilířem evropské fiskální stability a dlouhodobé rozpočtové provizorium by mohlo znejistit finanční trhy i investory v celé Evropě.

(Fojtík, European Conservative, repro: TF1info)